Ve Vsetíně odebírají krevní plazmu pět let, pomohla už stovkám pacientů

„Krevní plazma se využívá u pacientů, kteří mají poruchy srážlivosti krve. Zlepšuje stavy po operacích, po úrazech, stavech, kdy dochází ke krvácení. Jsme rádi, že počet zájemců o darování meziročně roste. Děkujeme všem, kteří přicházejí, aby pomohli nemocným navrátit zdraví a zlepšit jejich zdravotní stav,“ uvedla primářka HTO Vsetínské nemocnice Jana Pelková.

Dárce Jakub Čala daruje krevní plazmu ve Vsetíně pravidelně už pět let, tedy od počátku, kdy Vsetínská nemocnice tuto možnost nabízí. Aktuálně přišel ke svému již 62. odběru. „Největší motivací je pomoc druhým. K dárcovství mě inspirovala má přítelkyně, chodíme spolu darovat vždy jedenkrát, dvakrát měsíčně, a to výhradně do Vsetínské nemocnice. Jsme maximálně spokojeni s personálem, jsou na nás velmi milí,“ komentoval Jakub Čala.

Dárcovství by doporučil také ostatním: „Je to malinké píchnutí, pak se čeká na přístroji, ale člověk má pak celý den volno, aby odpočíval a dával se do pořádku.“

„Je to nejjednodušší, co mohu pro lidi udělat,“ vyznala se Andrea Kovaříková, jedna z dalších dárkyň. K prvnímu odběru přišla před lety s bývalou kolegyní, nyní má již čtyřicet odběrů. „V rodině jsme měli onkologická onemocnění, takže jsem dobře věděla, že je dárcovství velmi důležité a potřebné,“ objasnila.

Dárcovství krevní plazmy je obdobné jako u takzvané plné krve, jen vlastní pobyt na odběrovém křesle je delší. Zatímco u plné krve je vlastní odběr hotov za zhruba pět minut, u krevní plazmy trvá přibližně tři čtvrtě hodiny. Dárce je napojený na krevní separátor, ve kterém dochází k oddělení tekuté krevní plazmy od červených a bílých krvinek a krevních destiček. Ty se poté opět vrací zpět do těla dárci. Odběr probíhá s pomocí jednorázového odběrového setu, který se připevní do separátoru.

„Někdy u zájemců hrají roli obavy, jestli odběr krevní plazmy zvládnou. Z toho důvodu je lépe, pokud si nejprve vyzkoušejí darování plné krve. Pokud všechno snáší v pořádku, pak je velký předpoklad, že dobře zvládnou i odběr na separátoru,“ informovala bioanalytička Jana Čandová. Dárcem krevní plazmy se může stát zdravý člověk ve věku od 18 do 60 let, který netrpí kolapsovými stavy, závažnými onemocněními a má dobrý žilní přístup v loketní jamce.

Odběry krevní plazmy jsou pro dárce některých krevních skupin výhodnější než plná krev. „Například dárci krevní skupiny AB, u nichž nemá krev až takové využití, protože pacientů této krevní skupiny není mnoho. Pro ně je daleko výhodnější darovat krevní plazmu, která je univerzální,“ specifikovala Čandová.