Marek Šikula pomáhá onkologii, díky Náramkům přátelství
Tři miliony korun dokázal za posledních sedm let získat Marek Šikula se svými přáteli na pomoc lidem, které trápí onkologické onemocnění. Díky penězům mohou pacienti ve Zlíně využívat moderní přenosné zařízení k 2D ultrazvukovému snímkování v reálném čase, v čekárnách i ambulanci mají moderní křesla a lehátka.
Autor: Dalibor Glück
Myšlenka charitativního projektu Pomáhejte onkologii se zrodila v roce 2015 v kancelářích společnosti Jiří Křístek – Ofsito, kde Marek Šikula společně s majitelem společnosti řešili, jak by mohli lidem v regionu pomoci.
„Shodli jsme se na tom, že by po nás mělo něco zůstat. Hledali jsme cestu, co vlastně jsme schopni udělat. Nakonec padla naše volba na Komplexní onkologické centrum ve zlínské nemocnici. I proto, že v boji s tímto onemocněním nebude nikdy dost peněz,“ vysvětluje Marek Šikula svoji motivaci.
Onkologie je tak trochu pořád tabu, lidé se o svých nemocech a potížích tohoto typu nechtějí moc bavit.
Přesně tak. Chtěli jsme toto téma dostat do většího povědomí lidí. Taky už nejsme nejmladší, pro starší lidi se toho zase tolik moc nedělá. Chtěli jsme náš projekt zaměřit tak, abychom dokázali zlepšit komfort nemocných. Postupně ho rozvíjíme o prevenci. Chceme, aby lidé o tomto tématu dokázali smýšlet i mluvit racionálně.
Jak na vaši myšlenku zareagovali lékaři v Krajské nemocnici Tomáše Bati?
Když jsem přišel poprvé za primářem, první jeho otázka byla, jestli jsem já nebo někdo z rodiny nemocný. Když jsem odpověděl, že nikdo, hned ho zajímalo, komu z přátel nebo známých potřebuju pomoct. Řekl jsem mu znovu, že nikomu, že jsem přišel pomoci jemu a jeho oddělení.
Jeho reakce?
Že tedy můžeme ukázat, co dokážeme. Po třech týdnech jsme přišli předat šek na dvacet tisíc korun. A oni řekli, že tedy s námi spolupracovat budou. Za dalšího půl roku jsme přinesli padesát tisíc. Za ty peníze už se dala koupit třeba vakuová pumpa. Dnes je náš projekt Pomáhejme onkologii jedním ze dvou, které nemocnice vnímá a stojí za ním. Ten druhý se týká předčasně narozených dětí.
V čem konkrétně tedy váš projekt spočívá?
Je to prosté. Snažíme se různými způsoby sehnat co nejvíce peněz. Po konzultacích s lékaři pak společně vymyslíme, kam tyto peníze jdou, čemu pomohou. Primárně chceme zlepšit komfort pacientů ať už v čekárnách nebo ambulancích, důležitá je i prevence. Díky prevenci lze až sedmdesát procent případů onkologického onemocnění odhalit včas. Výrazně rostou šance na vyléčení.
Na webu uvádíte, že za sedm let fungování jste dokázali sehnat tři miliony korun. Na co přesně jste tyto peníze využili?
Pořizujeme za ty peníze věci, díky kterým se nemocní cítí lépe. Tři místnosti na onkologickém oddělení jsme vybavili kvalitním nábytkem, koupili jsme opravdu pohodlná a drahá křesla. Také jsme vybavili čekárnu, aby tam lidé neseděli na dřevěných židlích, ale aby měli maximální komfort a cítili se tam lépe.
Pomáháte lékařům i s přístroji?
Jedním z prvních nákupů byl přístroj k 2D ultrazvukovému snímkování v reálném čase. Jde o nepostradatelnou pomůcku k vyhledávání vhodného cévního přístupu u pacientů. Zatím poslední věc byla koupě dvou oxygenerátorů, což jsou přenosné dýchací přístroje.
Z jakých zdrojů vlastně peníze získáváte?
Stěžejním produktem je tedy náramek přátelství. Funguje to. Jsou firmy, které si je koupí a dají je zaměstnancům. Je to elegantní doplněk. Jeden stojí 119 korun, padesát jde na onkologii, padesát korun je výrobní cena, devatenáct korun tvoří daň.
Vyrábíte je sami?
Původně jsme je chtěli dovážet z Anglie, kde jsme se tím náramkem inspirovali. Oni ale nakonec couvli. Takže si náramky děláme tady. Máme moc šikovnou dívčinu, která nám s tím pomáhá zdarma. Na náramku je slitinový přívěsek s písmenem O, který má v sobě srdíčko. Je to také jediná věc, kterou mám vytetovanou.
To ale asi není jediný zdroj příjmů.
To samozřejmě ne. Sice primární, ale určitě nikoliv jediný. Třeba jsme nechali vyrobit puzzle, na kterém je fotka přístroje, který pacientům pomáhá. Sehnali jsme partnery. Každý si v uvozovkách koupil jeden dílek puzzle. Za vybrané peníze jsme pak ten přístroj opravdu koupili.
Každoročně také pořádáte festival Zelené bundy, díky kterému se také částka na pomoc zvyšuje.
Díky Bundám získáme každý rok opravdu nemalou sumu. Festival děláme dva, kamarád má na starosti provozní část, charitativní část dělám já. Nejsou z toho miliony nebo statisíce, ale nějaké peníze z toho máme. Já tento festival beru částečně i jako marketingový nástroj, spousta lidí se díky němu o projektu Pomáhejte onkologii dozví.
Jaké další využití peněz, které vyberete, plánujete?
Máme v plánu vytvoření odpočinkové zóny v areálu nemocnice. Bude to na špičkové úrovni – lavičky, fontánka, zeleň. Chceme, aby se onkologičtí pacienti cítili v rámci možností co možná nejlépe. Počítáme, že to bude stát kolem půl milionu korun, samozřejmě nám s tím mohou pomoci jak lidé, tak firmy. Každá pomoc se počítá.
Kolik lidí se v projektu Pomáhejte onkologii angažuje?
Je to primárně one-man show, ale mám samozřejmě početný tým pomocníků, kteří zadarmo obětují čas.
Sehnat peníze na cokoliv dnes není úplně jednoduché, souhlasíte?
Samozřejmě nám v počátcích pomohli kamarádi, přátelé z řad podnikatelů, ředitelů firem a podobně. Ti lidi mi věří, že taková pomoc má smysl. Klíčový je osobní kontakt. Peníze vám dneska firmy nepošlou na základě prosby v emailu. Peníze lze sehnat na ksicht, důvěru a výsledky. Rozpočty marketingových oddělení firem i s takovými výdaji počítají. Ale máte pravdu, tak jednoduché to úplně není.
Kolik trvale spolupracujících firem máte?
Desítky. Ofsito, Topnatur, Terno v Loukách a další. Jsou z toho desetitisíce. Terno za celou dobu třeba přispělo částkou dvě stě tisíc korun. Za sedm let jsme dokázali takto získat přes tři miliony korun. Podporují mě i kamarádi, pošlou pětistovku nebo tisíc korun.
Kolik času vám projekt bere?
Nemůžu se tomu věnovat na sto procent, protože z projektu nemám ani korunu. Už dva roky se živím jako konzultant pro společnost Albert, zabývám se bezpečnostními standardy potravin a hygienou. Projekt Pomáhejme onkologii dělám, protože mě naplňuje. Už dávno jsem si řekl, že nikdy nechci být bohatý, že bohatství budu mít v tom, že můžu pomáhat lidem. Nemám chatu, zároveň ale také nebydlíme ve squatu.
Máte zpětnou vazbu od pacientů?
Nepátráme po tom. Čas od času se něco dozvíme. Že nás někdo pochválí. Naše pomoc úzce souvisí s hlavní sestrou na onkologickém oddělení, paní Bohunkou Vojtovou. Ona je srdcem našeho projektu, propojuje nás s oddělením. Právě přes ní jsme začali komunikovat.
Kolik jednání v souvislosti s vaším projektem absolvujete?
Svoji pracovní dobu si mohu regulovat. Mám nějakou kvótu v Albertu, mohu sám určit, kdy pracuju. Takže čas na shánění peněz mám. Nijak mě to nezatěžuje, pozitivní je, že mě v tom rodina bezvýhradně podporuje. Jsme ve Vizovicích jen s manželkou, děti žijí v Anglii. Moje žena pracuje ve společnosti Naděje Zlín, kde se stará o lidi na konci jejich životní cesty. Pomáhá i mě, je velmi zručná, pomáhá nám třeba napéci perníky.
Máte s projektem nějaké konkrétní další vize do blízké budoucnosti?
Chtěli bychom jít ještě více do prevence. Aby to nebylo tabu. Chtěl bych docílit toho, že pomoc bude kontinuální. Na příští rok plánujeme velkou akci – hvězdicový sportovní den v areálu nemocnice, kde bychom se potkali s lidmi, pacienty, zástupci firem.
Projekt Pomáhejte onkologii
Marek Šikula
