Lehokola Aleše Zemánka z Uherského Brodu patří ke světové špičce
Firma AZUB z Uherského Brodu nabízí alternativu pro milovníky jízdy na kole. Lehokola ze Slovácka jsou pohodlná, kvalitní a patří ve svém oboru ke špičce. Za vším stojí majitel firmy Aleš Zemánek.
Autor: Dalibor Glück, archiv Aleše Zemánka
Sklep. Dvanáct čtverečních metrů. Sloupová vrtačka, bruska, svářečka. U nich kluk lehce přes dvacet. Sice průmyslovák, ovšem bez konstruktérských zkušeností. Přesně takto začíná první kapitola příběhu o hledání alternativ k tradičním kolům. Protagonistou je Aleš Zemánek z Uherského Brodu, zakladatel společnosti AZUB bike.
Norsko, rok 1997. Na kraji silnice stojí porouchaný autobus. V něm Aleš Zemánek. Najednou se kolem prohnal zvláštní stroj na dvou kolech. Nad nimi leží jezdec, nohy natažené, šlape s vysokou kadencí. Tomu odpovídá i rychlost. Mnohem vyšší, než na normálním kole. Dvě vteřiny a je pryč.
Za pár měsíců měl tehdejší zaměstnanec zbrojovky jasno. Pomohl článek v časopise Peloton. Až v něm zjistil, že v Norsku viděl lehokolo. Že na to nepřišel hned? Nic divného. U nás tehdy lehokola prakticky neexistovala. A na západě se po několika desítkách let trvající pauze prosazovala jen pozvolna.
Myšlenka zkusit vyrábět lehokola v Uherském Brodě mu nedala spát. Rozhodl se ji naplnit. Založil proto firmu AZUB bike a dal se do práce.
„Začátky byly především dobrodružné. Ale pokud máte dobrodružství v krvi, tak je to spíše zábava. Ano, začít vyrábět produkt, pro který v podstatě neexistoval trh, s minimem financí, bez základních znalostí obchodu, marketingu a principů podnikání, se může zdát složité, ale protiváhou bylo to nadšení a radost v boření bariér a nedůvěry v mém okolí. Každý úspěšný krok byl naplňující. Slovo „nejde” neexistovalo,” vzpomíná Aleš Zemánek.
Komplikace on i jeho lidé nebrali jako překážky, ale spíše jako velké výzvy. „Ano, měli jsme nízký vstupní kapitál. Ale i to bylo důležité, naučilo mě to základním principům začátku podnikání: vracej do podniku to, co vyděláš,” říká podnikatel.
Sportem k všednosti
Je jedno, zda sedláte městské, silniční či horské kolo. Základní trojúhelník řízení – šlapání – sezení je stejný. Slovy Aleše Zemánka – aktivního cyklisty – jsou dnešní kola vlastně až fádní. Rozmanitost a rozdílnost přístupů vyprchala, dodává. Byly ovšem doby, kdy pomyslný světový peloton vypadal úplně jinak. A zase tak dávno to není…
Ve 30. letech byly ve Francii běžné závody bicyklů na oválu. Ve startovním poli byly k vidění různé konstrukce. Mezi nimi i stroje, kdy jezdec prakticky leží. Dnes bychom je zařadili do kategorie lehokol.
Na tratích bez stoupání se výhoda malého aerodynamického odporu projeví naplno. Zbytek ztrátu jen obtížně dotahoval. Jenže ve sportu platí, že na startu by měli mít všichni stejné podmínky. Tak je začaly cyklistické federace a svazy definovat: vzdálenost středové osy od země, pozice sedla… Vznikaly technické podmínky a výsledkem je dnešní tvar kola.
Sportovním prostředím definovaná podoba je univerzální. „Rozhodně však nevyhovuje každému. My hledáme pohodlí, máme jiný úhel pohledu. Nabízíme řešení umožňující použití kola v různých situacích,“ říká průkopník českých lehokol.
Zlomových okamžiků, které jeho životní projekt vždy skokově posunuly, bylo hned několik. „Nejprve v roce 2001 hned od druhého roku podnikání intenzivní prezentace našich výrobků v zahraničí, pak první zaměstnanci po třech letech, následně implementace opravdového finančního plánování, dále pak „objevení Ameriky”, to znamená hledání dealerů v USA a v neposlední řadě stěhování do nových vlastních prostor v roce 2018…,” popisuje Aleš Zemánek.
Když pomáhá technologie
Renesanci lehokol, nastartované na přelomu 80. a 90. let, pomohl především technologický pokrok. Hlavně funkční a komfortní řazení. To do značné míry eliminovalo objektivní problém tohoto jednostopého prostředku – horší stoupavost.
„Technologie otevřely zaprášeným konstrukcím nové obzory. A platí to pořád,“ podotýká Aleš Zemánek. Stačí, když si vedle sebe postavíte první uherskobrodské lehokolo AZUB 1 a současný vrchol nabídky jednostopých lehokol AZUB SIX. „Podobný rozdíl jako mezi Favoritem a poslední Octavií v nejvyšší výbavě. A to nemluvím o vzhledu, ale o technickém řešení a funkčnosti,“ vysvětluje dvacetiletý výsledek týmového vývoje.
Typologie zákazníků uherskobrodské firmy prakticky nemá pravidla. Aktivní uživatelé jsou ve věku od patnácti do devadesáti let. „Pokud se ale budeme bavit o majoritním podílu, tak jsou to aktivní lidé ve věku padesát až sedmdesát let. Menšinovým segmentem jsou lidé s handicapem, pro které se snažíme skrz naše technická řešení najít vždy nejlepší ergonomii a vrátit je zpět do sedla. Daří se nám to i v neuvěřitelných případech,” líčí Zemánek.
Vloni AZUB bike vyrobila zhruba pět stovek lehokol. Na podobných hranicích se zastavil objem produkce i v předchozích letech. To už nejsou malá čísla. Přesto každý, kdo v Česku na lehokole jezdí, je pořád tak trochu za exota. Není divu.
Na špici. I té cenové
Společnost působí na globálním trhu. „Snažíme se hrát prim především v kvalitě a užitných vlastnostech našich výrobků, považujeme za své konkurenty největší a nejlepší firmy z branže. Světově v našem oboru působí asi třicet aktivních výrobců. Největší z nich jsou v Německu, USA a Velké Británii.”
Celých devadesát šest procent lehokol AZUB zamíří za hranice. A to i na ty nejnáročnější trhy. „Neprosazujeme se cenou. Jsme vlastně jedni z nejdražších. Alfou a omegou jsou pro nás kvalita a funkčnost,“ ukazuje Aleš Zemánek vlastní cestu ze Slovácka do celého světa.
Nejvyšší prodeje má jeho společnost už několik let v USA. Je to dáno jak velikostí trhu, tak poměrně dobrým rozložením našich dealerů po celé oblasti. „Základem je kvalitní zákaznický servis a systematická marketingová práce včetně prezentace na veletrzích a návštěv u prodejců. V závěsu za USA je Německo, Francie, Kanada, ale také Japonsko a Austrálie,” dodává Zemánek.
Firemní politika je také důvodem, proč počty vyrobených lehokol nerostou skokově. Poptávka je přitom obrovská. V Uherském Brodě to ale nechávají být. Jedou si to svoje a produkci zvedají pozvolně. „Kvalitativní laťku, kterou jsme si dali, za žádných okolností snižovat nebudeme,“ zaznívá z AZUB bike.
Alternativa? Není to jen o lehokolech
Když řekneme, že český cyklotrh je velmi specifický, jde vlastně o eufemismus. „Klidně to nazvěme tak, že v celosvětovém srovnání nemá obdobu,“ naráží Aleš Zemánek na skutečnost, že u nás prodejům dominují relativně drahá silniční a horská kola. K tomu pár gravel biků či treků. A to je vlastně vše. „Kola, která by si lidé kupovali s ambicí, aby je pohodlně dopravila do práce či za nákupy, jsou okrajovou záležitostí,“ vysvětluje. Minimální zájem se odráží na řídnoucí nabídce a neochotě výrobců či importérů k inovacím. Ukázkový příklad začarovaného kruhu.
„A právě tady vidíme jeden ze smyslů našeho podnikání – přicházet s tím, co na trhu není,“ dostává se majitel AZUB bike k podstatě své firmy. V nabídce tak má nejen vlastní lehokola či vozíky za kola, ale také distribuuje nákladní a skládací kola. Podobnost s legendárním socialistickým výrobkem je ale jen ideová. Kvalita, funkčnost a především schopnost jezdit pohodlně jsou jinde.
Co bude za deset let
Když má někdo vlastní vizi, kterou naplňuje, a zároveň se v oboru pohybuje bezmála čtvrt století, lze ho označit za experta. A takovým stojí za to naslouchat. Třeba když mluví o tom, kde bude cyklistika za deset, patnáct let. O tom, že v té době drtivě převáží kola s elektromotorem, se bavit nemusíme. Tento trend je zřejmý. To další je už zajímavější. „Rozhodně se celá společnost posune k jinému vnímání kola. Nepůjde jen o prostředek pro sport a trávení volného času. Kolo se stane v mnohem větší míře společníkem i v běžných situacích. A to s sebou přinese částečný návrat rozmanitosti, která tady do poloviny minulého století byla,“ uzavírá Aleš Zemánek.
Aleš Zemánek
