Lazy House patřil mezi nejlepší projekty 2021 v republice

Zlínský rodák Petr Janda se se svým studiem brainwork dostal mezi absolutní českou špičku už podruhé. Zatímco v roce 2020 ho porota ocenila za projekt Revitalizace pražských náplavek, letos uspěl svým řešením rodinného domu, který krášlí zlínskou část Lazy.

LAZY HOUSE

Jandův Lazy House vybrali porotci mezi sedm nejlepších projektů roku 2021.

„Díky svým výjimečným intelektuálním a fyzickým kvalitám se Lazy House může stát současným odkazem utopického konceptu Zlína, Baťova města, a to jeho pochopením, prožitím a přepisem současnými prostředky,“ uvádí zpráva poroty soutěže Stavba roku 2021.

Jde o vskutku uniktání nemovitost. Přesné umístění domu na svažitém terénu poskytuje přímý kontakt jednotlivých podlaží s přilehlými zahradními plochami, což umožňuje nezávislé, nerušené, a dokonce i vícegenerační užívání.

Vnitřní prostory jsou chytře orientovány: otevírají se směrem do okolí – k městu, lesu a obloze, a přitom jsou membránami odstíněny od sousedních domů. Obytné prostory jsou světlé a průhledné, ale zároveň přívětivé. Kryté otevřené prostory, zahrada a následně vybudovaná jemně zarovnaná a částečně krytá jakoby „jeskynní“ terasa s bazénem a high-tech vinný sklípek jsou dobře členěné.

Vnitřní a vnější prostorové vazby budovy lze snadno měnit podle způsobu využití: rozšířit nebo oddělit, což dále usnadňuje kvalitní vybavení a mobilní příčky, které stírají hranice mezi přírodou a chráněným interiérem domu.

Volba materiálů je přesná a šablonovitá: minimalistické geometrické horní patro ze skla a oceli se vznáší nad zataženým objemem z cortenové oceli spodního podlaží, které je zapuštěno do svažitého terénu. Tvrdý a odolný exteriér doplňuje přívětivá atmosféra dřevem obloženého interiéru.

Výjimečné je i řešení exteriérů, dům plynule obtéká zahrada s bambusy, solitérními dřevinami a travinami, organicky navazujícími na zvlněný terén. Její přirozenou dominantou je grotta s bazénem, vše vkusně doplňuje sklípek, který je adaptací původního cihelného klenutého sklepu, reliktu původní zahrádkářské kolonie.

OPEN HOUSE

Ocenění získalo i studio New Work zlínského architekta Svatopluka Sládečka s projektem Open House, který stojí ve Fryšáku. Jeho stavba se zařadila mezi šest projektů vyhlášených v kategorii Cena partnerů České ceny za architekturu, v případě fryštátské proměny za práci se světlem.

Open House je volně přístupné místo s posezením a kašnou, navazující na okolní zelené i zpevněné plochy.

Ve významné poloze mezi dnešním náměstím Míru a kostelem sv. Mikuláše stojí dům zaznamenaný na historické mapě z roku 1829. Stavba sloužila jako bydlení pro obecní chudé. Před několika lety dům zchátral do kritického stavu a vedení města jej chtělo odstranit. To ale odmítli památkáři i architekti, místo je totiž v městské památkové zóně.

Studio Svatopluka Sládečka dokázalo dům i jeho okolí přetvořit v unikátní prostor.

Vznikl tak volně přístupný „městský altán – open house“, z menší části jako interiér a z větší části jako venkovní prostor s původními obvodovými zdmi a střechou. Část původního domu blíže ke kostelu, přistavěná ve druhé polovině 19. století, byla odstraněna. Připomínají ji zídky, které naznačují původní uzavřenost dvora.

Dvůr je rozčleněn na část vydlážděnou, která sleduje pěší propojení, a část nezpevněnou. Místo je doplněno betonovými lavičkami, opravenou starou vodní pumpou a dvěma zasazenými stromy – lípou a třešní. Zpevněné povrchy tvoří žulová dlažba, pochozí plocha v místě nové kašny je z kartáčovaného betonu. Na zdech je ručně hlazená šedosmetanová omítka, do které jsou tradiční metodou sgrafita provedena vyobrazení z historie města.

Pro přiléhající kostel zároveň vzniká namísto úzké uličky důstojná rozptylová plocha pro shromáždění svatebních či smutečních hostí za nepřízně počasí. Pro základní komfort je v objektu nově umístěno veřejné WC.

„Open House nás velmi oslovil, protože na velmi malém prostoru a s málo výrazovými prostředky představuje to, co jako společnost pokládáme za důležité. Novodobá forma městského altánu umožnuje setkávání lidí v kvalitním a estetickém veřejném prostoru. Věříme v genius loci a oceňujeme udržení historické linky místa. V neposlední řadě denní světlo a čerstvý vzduch přichází do objektu střechou, a to je naší vizí už od roku 1941,“ uvedli porotci v hodnocení tohoto projektu.

Hlavní cenu porotci udělili architektům Miroslavu Pospíšilovi a Martinu Karlíkovi za návrh rekonstrukce paláce hradu Helfštýna (2020). Autoři z olomouckého atelieru zvolili koncepci respektující historický objekt, vedeni snahou o zachování jeho charakteru. Cílem bylo najít nejen optimální způsob zastřešení paláce, ale i přiblížení jeho historického vývoje návštěvníkům ve všech jeho původních úrovních.