Kostel z papíru aneb oáza klidu v Sazovicích u Zlína

Kostel sv. Václava má tvar rotundy. Minimalistická stavba na kruhovém půdorysu, připomíná smotaný proužek papíru. Stěny se v několika místech rozevírají, čímž vzniklo místo pro okna, která do prostoru přivádějí světlo. Zároveň ale nenabízí přímý výhled ven a tím chrání vnitřní prostor před hlukem a shonem venku.

Autorem je architekt Marek Jan Štěpán z brněnského Atelieru Štěpán. Ten ve svém popisu projektu uvádí, že se chtěl stavbu co nejvíce odhmotnit tak, aby vypadala spíše jako z papíru než z cihel. „Jako když vezmete kroužek papíru, naříznete jej a zářezy mírně odchýlíte, aby dovnitř pronikalo světlo. Návštěvník tak hmotu a tloušťku stěn neuvidí – půlmetrové zdi se zužují do několika centimetrů a sbíhají se do jednoho bodu – jako papír. Světlo do prostorů kostela nepřivádí běžná okna, ale zářezy ve válci. Ty jsou zahnuty tak, aby dovnitř pronikalo boční odrážené světlo a klouzalo po měkkých křivkách. Světlo tak tvaruje vnitřní prostor kostela i prožitek příchozích,“ popisuje architekt Štěpán.

Prestižní kanadský magazín Azura vybral jeho návrh mezi deset nejlepších staveb roku 2017. V žebříčku nechyběli světoznámí architekti, jako Norman Foster či Jean Nouvel. Magazín tehdy ocenil unikátní světové stavby, například muzeum v Abú Dabí nebo originální víceúčelový komplex v Římě s názvem Město slunce od italských architektů Marie Clemente a Francesca Isidoriho.

Fakt, že právě jeho stavba zaujala výrazně i odborníky v zahraničí, českého architekta potěšil. „Jednou z vybraných staveb tehdy byla i budova firmy Apple, kterou v Chicagu postavili podle návrhu známého Normana Fostera. Být v takové společnosti, to je pro každého architekta čest,“ citovala média Marka Jana Štěpána.

Světlo do chrámů přivádí kromě „zářezů“ ve stěnách rovněž kulatý průhled ve stropě, lemovaný třemi stranami trojúhelníku, který symbolizuje Boží oko. Skutečnost, že z interiéru „nevedou“ žádná přímá okna, se ukazuje jako velká přednost. Ačkoliv kostelík stojí u rušné silnice, uvnitř je klid. „Interiér má člověku přinést ztišení. Lidé jsou dnes přesycení informacemi, v kostele by měli vnímat klid a uvědomovat si své nitro,“ dodal architekt. Ve svém záměru mít zcela „čistý“ interiér šel autor do hloubky. I reproduktory „ukryté“ pod omítku, aby nerušily čisté linie prostoru.

První zmínky o stavbě kaple v Sazovicích se v archivech datují už do třicátých let minulého století. Myšlenky na výše zamýšlenou stavbu ale zpřetrhala druhá světová válka a následná normalizace. Až v roce 2011 se k této myšlence pod vedením tehdejšího faráře P. Františka Krále, vrátilo několik zdejších věřících. Byl založen Spolek pro výstavbu kostela sv. Václava. Začalo dlouhé vyřizování potřebné dokumentace a shánění peněz. 16.3.2015 byla zahájena stavba po předchozím požehnání pozemku. První nemalý finanční kapitál daroval místní podnikatel a patriot. Byla vyhlášena veřejná sbírka. Spolek pořádal spoustu různých aktivit, aby postupně zajišťoval finanční prostředky. Celá stavba byla realizována výlučně z darů věřících, místních podnikatelů a firem. Taky pomohly některé farnosti. Díky výše uvedeným darům, mohl být kostel dokončen a slavnostně vysvěcen 13.5.2017 Mons. Janem Graubnerem, arcibiskupem olomouckým a metropolitou moravským. Kostel postavil Spolek sv. Václava a je i nadále jeho vlastníkem.

Umělecké ztvárnění liturgických témat v interiéru vychází ze zasvěcení kostela sv. Václavu a z domácí tradice. Obětní stůl je bronzová skořepina zcela jednoduchého organického tvaru, symbolizuje Boží dotek (jak je známý například ze Sixtinské kaple z Michelangelovy fresky). Na vnitřních zdech je ztvárněn na třech stranách Kristus, sv. Václav a Matka Boží. Zvony zvonkohry jsou věnovány českým světcům a blahoslaveným. Přestože tomuto dvanáctimetrovému kostelu chybí věž se zvonem, je v něm dálkově ovládaná zvonkohra s více než třiceti předvolbami.