Jiří Vojtěšek. Rok děkanem na UTB
Jiří Vojtěšek má za sebou jeden rok v roli děkana. Za tu dobu zvládl energetickou krizi, proměnil marketingový tým a pokračoval ve výzkumech týmu vědců na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Autor: Dalibor Glück
Automatizace, robotizace a rozpoznávání obrazu. Vývoj plně automatické linky na třídění sazenic stromků. Zapojení umělé inteligence a robotizace při pěstování rajčat ve velkých sklenících. Projekty z oblasti techniky prostředí, elektromagnetické kompatibility, 3D tisku a skenování. To je jen malý výčet aktivit, kterými se zabývají vědci na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, jejímž děkanem je docent Jiří Vojtěšek.
Motto Jiřího Vojtěška v roli děkana fakulty zlínské univerzity není složité: Udržovat a posilovat pozici FAI v roli suverénní fakulty, srovnatelné s oborově podobně zaměřenými fakultami vysokých škol v českém i mezinárodním prostředí, a tím také posilovat autoritu celé Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
„Rok utekl velmi rychle. Mám před sebou pořád spoustu práce,“ říká Jiří Vojtěšek.
Na FAI by chtěl stabilizovat počet studentů a nabízet pro studenty atraktivní studijní obory. Fakulta by se podle něho také měla stát dobrou adresou pro zaměstnance. „Mým osobním cílem do budoucna je profesně se posunout k profesorskému titulu,“ dodává.
V březnu to bude rok od vašeho jmenování do funkce děkana FAI. Jak byste zhodnotil uplynulý rok? Co se povedlo a co naopak nebylo podle vašich představ?
Celý kalendářní rok mi utekl velmi rychle. Stejně tak, jak mi poslední dobou plynou jednotlivé dny.
Rok na pozici děkana se mi hodnotí těžko. Nemohu hodnotit sebe, to by měli jednoznačně udělat jiní. Já mohu zhodnotit pouze to, co se povedlo celému našemu týmu. Do něj patří všechny kolegyně i kolegové, do vedení fakulty pak nepatří jen děkan, ale i proděkani a tajemnice fakulty. Nejdůležitější je, že se nám prozatím povedlo zvládnout energetickou krizi. Její dopady se ale naplno projeví až příští rok. Tento rok jsme zvládli, ale nechci to zakřiknout. Vypadá to, že bychom mohli zvládnout i rok příští.
A co se nepovedlo?
Možná stabilizovat počet studentů v prvních ročnících bakalářského studia.
Na druhou stranu rok není až tak dlouhá doba k uskutečnění plánovaných aktivit, podařilo se vám alespoň začít s plánovanými projekty?
Jedním z mých prioritních úkolů bylo změnit propagaci a prezentování fakulty. Obměnili jsme marketingový tým a snažíme se do propagace zapojit také studenty. Což se nám daří. Myslím si, že bychom měli fakultu propagovat mluvou a pohledem dnešních studentů. Ti nejlépe vědí, co aktuálně jejich vrstevníci sledují a co na ně nejvíce působí.
Zejména chceme zlepšit propagaci fakulty na sociálních sítích. Aby bylo vidět, že se na fakultě pořád něco zajímavého děje. Máme rozhodně co ukazovat! Zpětnou vazbu nám dávají například dny otevřených dveří. Návštěvníci ze středních škol jsou často velmi překvapeni, jakým vybavením na fakultě disponujeme.
Jaké vybavení tedy může fakulta studentům nabídnout?
Fakulta nenabízí jen posluchárny a počítačové učebny, ale také řadu výborně vybavených odborných laboratoří. Například robotickou laboratoř, která disponuje robotickou linkou.
Dále máme k dispozici laboratoř pro měření elektromagnetické kompatibility (EMC). Jde o vlastnost elektrického nebo magnetického přístroje nebo nástroje, která musí být změřena a odzkoušena na prakticky každém elektrickém zařízení, které jde do výroby.
Nesmím zapomenout také na laboratoř pro 3D skenování, 3D tisk, laboratoř techniky prostředí, ve které lze vytvořit podmínky téměř jakéhokoli ročního období a v něm zkoumat vlastnosti zařízení. Samozřejmostí jsou laboratoře pro mobilní technologie, mikropočítače, kamerové systémy, bezpečnostní zařízení, ale také laboratoře pro řízení reálných procesů s modely chemických reaktorů, vrtulníků, zásobníků na kapaliny atd.
Mezi vaše definované úkoly při nástupu do funkce patřilo i stabilizování počtu studentů na FAI a zatraktivnění oborů zaměřených na automatizaci a robotiku. Podnikl jste již nějaké kroky?
Ano. Spolu s garantem automatizačních oborů profesorem Vaškem jsme nejdříve provedli průzkum mezi studenty a absolventy. Dotazovali jsme se na hodnocení oborů a na náměty na zlepšení.
Z odpovědí respondentů vyplynulo, že by studenti preferovali více praktických cvičení na úkor teoretických předmětů. Proto došlo k úpravě studijních plánů tak, aby se studenti více dostali do praktických laboratoří zaměřených především na robotiku a automatizaci.
Jaké projekty byste vyzdvihl z výzkumné oblasti? Pracujete na něčem zajímavém?
Na fakultě působí několik týmů, které pracují na velmi zajímavých projektech. Jde zejména o projekty zaměřené na oblast automatizace, robotizace a rozpoznávání obrazu. V poslední době jsme se podíleli zejména na vývoji plně automatické linky na třídění sazenic stromečků.
Další oblastí je umělá inteligence a robotizace při pěstování rajčat ve velkých sklenících. Kolegové také pracují na projektech z oblasti techniky prostředí, elektromagnetické kompatibility, 3D tisku a skenování. Řada z nich pracuje na dalších softwarových projektech.
Zapojujete se do mezinárodních nebo národních grantů?
Mezinárodní projekty jsou pro nás prozatím oblast, ve které máme rezervy. Je to zapříčiněno především obtížností při získávání těchto grantů.
S národními granty je to lepší. Na fakultě se řeší projekty jak z Grantové agentury ČR, tak i z Technologické agentury ČR, ale také řada dalších grantů, které vypisují další ministerstva.
V neposlední řadě musím zmínit granty a projekty, které řešíme společně se soukromými firmami s cílem vylepšit jejich konkurenceschopnost pomocí inovace technologií a jejich implementací do výroby.
Překvapilo vás něco na pozici děkana? Nastaly situace, se kterými jste nepočítal?
Zatím mě nějaké významnější překvapení, ať už pozitivní nebo negativní, nepotkalo. Asi díky tomu, že jsem na fakultě v předchozím období působil osm let jako proděkan. Už jsem ale zjistil, že jde o diametrálně odlišnou práci.
Dříve jsem v pozici pedagogického proděkana působil spíše jako úředník zaměřený na jednu oblast. Kdežto děkan musí mít přehled o všech oblastech. Což je podstatně širší záběr.
Na druhou stranu mám k ruce právě tým proděkanů, kteří jsou ta „úřednická“ síla a velmi mně pomáhají.
Pozice děkana je také mnohem více orientovaná na komunikaci. Většinu mého pracovního času na FAI věnuji jednáním, schůzkám s kolegy, firmami a partnery.
A co vaše výzkumná činnost? Má děkan vůbec čas na vlastní projekty?
Musím se přiznat, že toto je bohužel momentálně oblast, ve které se cítím slabší. Vše je zapříčiněno nedostatkem času. Jeden z mých kolegů kdysi řekl: Věda se nedá dělat o přestávkách mezi výukou nebo jednáním. A měl pravdu. K výzkumu je zapotřebí delší souvislejší čas, kterého se mi bohužel momentálně nedostává.
Jaké jsou vaše plány do budoucna na profesní úrovni? Jaké máte plány s FAI?
Každý pracovník na univerzitě by měl mít jasný profesní růst včetně kariérního postupu. Mým cílem do budoucna je po splnění všech podmínek získat profesorský titul.
Na FAI bych chtěl stabilizovat počet studentů a nabízet pro studenty atraktivní studijní obory. Aby se k nám rádi hlásili. Dále bych chtěl, aby byla FAI také dobrá adresa pro zaměstnance.
V současné době se nacházíme ve velmi těžké situaci. Máme akademické pracovní pozice, které jsou dlouhodobě neobsazeny. A těžko na ně hledáme nové kolegy. Nejsme totiž schopni konkurovat finanční nabídce firem z IT a automatizace.
Chtěl bych také podporovat kariérní plány zaměstnanců FAI, protože fakulta potřebuje kvůli akreditacím studijních programů dostatečný počet docentů a profesorů.
Jak byste charakterizoval dnešní studenty?
Mezi dnešními studenty postrádám více cílevědomosti. Najdou se samozřejmě i výjimky, ale připadá mi, že většina studentů chce školu prostě jen nějak odchodit. Nezajímá je, jakou známku mají. Klidně berou i špatnou známku, jen když zkoušku jednoduše udělají. O lepší známku nesoutěží.
Téměř každé zkouškové období narazím na případ, kdy je student na hraně dvou známek. Ptám se jich, zda nechtějí doplňující otázku ke zlepšení známky, ale drtivá většina z nich řekne, že ne, že jim stačí ta horší. Těžko říct, čím to je. Třeba tím, že v dnešní době mají studenti tolik možností, že nemusí v životě soutěžit. Na vysokou školu se v dnešní době, dle mého názoru, není těžké dostat. Vysokých škol a oborů je mnoho a studenti tak mají spoustu možností. Podobné to je také patrně už na střední škole.
Snaží se studenti podvádět u zkoušek? Může student „ajťák“ zneužít systém, obejít ho?
K podvádění může dojít. To je podle mě v každé době stejné. Jen se mění způsoby podvádění. Dříve si studenti psali taháky ručně, dnes si je napíší na počítači, zmenší písmo a vytisknou. K podvádění se dají využít také mobilní telefony, sluchátka apod.
Ale i na tyto „nové“ způsoby podvádění je zkušený pedagog připraven a dovede jim zabránit. V dnešní době je také řada písemných zkoušek na počítači. I zde se ovšem dá zamezit opisování a podvádění.
Nejlepším způsobem zkoušení se mi ale stále jeví to ústní. Vyučující se studenta ptá na otázky, ze kterých lze relativně rychle poznat, zda student látce rozumí, nebo ne. Proto tuto formu zkoušení preferuji, i když je při větším počtu studentů časově velmi náročná.
Dostáváte od studentů zpětnou vazbu, reflektujete jejich názory?
Zpětná vazba od studentů je velmi důležitá. Na celé univerzitě je organizováno na konci každého semestru dotazníkové šetření. Studenti hodnotí předměty, které studovali v minulém semestru. Mohou se také vyjádřit ke studiu a technickým záležitostem. Studenti mohou reagovat jmenovitě nebo anonymně. Nepodepsaných odpovědí je většina.
Tímto hodnocením se poté zabýváme s řediteli ústavů a výsledky jsou prezentovány i studentům na pravidelných setkáních. Je pravda, že některé názory jsou reakce na neúspěch u zkoušky, ale i díky této zpětné vazbě často zjistíme nějaké problémy při výuce.
V jakých oblastech nacházejí vaši studenti největší uplatnění?
Devízou studijních oborů na FAI je výborné uplatnění absolventů. Především u IT oborů dostane většina studentů už během studia pracovní nabídky a brigády od firem, které sídlí ve Vědeckotechnickém parku přímo vedle fakulty. Podle statistik úřadu práce mají absolventi těchto oborů téměř nulovou nezaměstnanost.
Ještě větší poptávka je po absolventech automatizačních a robotických oborů. Počet absolventů těchto oborů zdaleka nedosahuje počtu poptávaných míst. Velkou uplatnitelnost mají také obory zaměřené na bezpečnost. Odborník na kyberbezpečnost je velmi poptávanou profesí.
Máte absolventy na nějakých významných postech?
Bohužel nemáme přímé napojení na absolventy. Takže nám tyto informace chybí. Ze setkání s absolventy ale víme, že je můžeme najít nejen ve firmách ve Zlínském kraji, ale v podstatě v celé republice a také na Slovensku, protože u nás studuje celá řada studentů ze Slovenska. S našimi absolventy se také potkáváme při jednáních s firmami a institucemi, se kterými spolupracujeme, konkrétně jsou to Město Zlín, Zlínský kraj, HP Tronic, Barum Continental, ABB, NWT, Kovárna VIVA, Impromat apod.
Ovlivní vaše působení a chod FAI změna rektora univerzity? Nový rektor ve svém kandidátském projevu nastínil zásadní změny ve vedení univerzity. Mohou se nějak projevit i u vás na FAI?
Změny nás jistě ovlivní a já věřím, že v pozitivním duchu. Novým rektorem UTB je profesor Adámek, který je mým předchůdcem ve funkci děkana FAI. Vím, jakým způsobem vedl fakultu, a podobně to bude i s univerzitou. O některých změnách jsem věděl dopředu, protože je pan rektor se mnou také konzultoval.
A jak se snoubí váš profesní život se soukromým životem? Máte tři děti, práce nad hlavu, mnoho koníčků…
Musím říct, že skloubit profesní a soukromý život je stále složitější. Mám ale velmi tolerantní ženu, která mě velmi podporuje, stejně tak jako děti. Bez jejich podpory by to nešlo!
Na druhou stranu musím říct, že se snažím volný čas, kterého není moc, maximálně využít a být s rodinou. Vím ale, že kvůli mému vytížení nejsem se ženou a dětmi tak často, jak bych si představoval a přál, což mě velmi mrzí. Jen doufám, že toho nebudu v budoucnu příliš litovat.
Užije si vůbec děkan prázdniny, dovolenou? Jak trávíte volný čas?
Žijeme na vesnici, kde máme dům se zahradou. Takže je po celý rok co dělat. Je to spousta práce. Mám také u nás na vesnici na starosti mladé hasiče. Což také nějaký čas zabere, hlavně v letních měsících.
Dovolenou trávím většinou s rodinou a snažím se co nejvíce si odpočinout. Kdo mě ale zná, tak ví, že příliš dlouho nevydržím jen tak sedět a nic nedělat. Jsem člověk, který si více užije dovolenou v pohybu: rád sportuju, jezdím na kole, chodím se psem na procházky.
Vize a cíle děkana FAI Jiřího Vojtěška
1. V pedagogické oblasti chce stabilizovat počet studentů na fakultě, zatraktivnit obory zaměřené na automatizaci a robotiku, posílit a omladit pedagogický sbor a podporovat nadějné studenty bakalářských i magisterských programů.
2. V tvůrčí a výzkumné oblasti podporuje hodnocení aplikací a také patentů a nepublikačních výstupů aplikovaného výzkumu jako jsou užitné a průmyslové vzory, podporuje také podávání žádostí o národní a mezinárodní granty a zapojení do dlouhodobých projektů.
3. Třetí rolí fakulty má být edukační a vědecká spolupráce se školami, firmami a organizacemi. Fakulta se má podílet na tvorbě strategických dokumentů Zlína a Zlínského kraje v oblasti digitalizace, má připravovat kurzy celoživotního vzdělávání.
4. V oblasti propagační a komunikační hodlá děkan zapojit studenty a úspěšné absolventy do propagace na sociálních sítích a dalších „nových“ typů komunikace. Fakulta bude pokračovat v projektu Fakultních škol (FAI má aktuálně 7 fakultních škol).
5. V mezinárodní oblasti se fakulta zaměří na zvyšování zájmu studentů o zahraniční výjezdy a studium v zahraničí. Stabilizuje počet zahraničních studentů studujících na FAI jak krátkodobě, tak i dlouhodobě. Podpoří zahraniční stáže pedagogických a THP pracovníků.
6. Důležitou oblastí je také spolupráce s praxí, tedy podpora řešení projektů v rámci spolupráce s firmami.
7. V oblasti řízení a personálního rozvoje fakulty si dává děkan za cíl personálně stabilizovat jednotlivé ústavy FAI, podporovat akademický a profesní růst akademiků, podporovat osobní a jazykový rozvoj zaměstnanců.
Jiří Vojtěšek
