Nejnovější zprávy: ​Škola vaření Bistrotéky Valachy má novinky. A stále častěji ji navštěvují muži Zlín znovu reguluje hazard novou vyhláškou

Byznys

Zlaté oblouky Petra Štefka, provozovatele zlínských McDonald´s

Zlínský podnikatel Petr Štefek patří mezi čtyřiadvacet lidí v republice, kteří provozují restaurace McDonald’s. Na starosti jich má hned šest, a jak sám říká, jít do tohoto byznysu bylo jeho nejlepší rozhodnutí v životě.


Autor: Dalibor Glück,

Může se i obyčejný smrtelník dostat k franšíze jednoho z největších světových řetězců rychlého občerstvení? 

Ano, Petr Štefek je toho jasným důkazem. Byť je to úkol nadmíru složitý, cesta k licenci je mimořádně komplikovaná, nákladná, žadatel musí do posledního detailu splnit náročné podmínky.

V rozhovoru pro Magazín PATRIOT otevřeně mluví o všech aspektech svého byznysu.

O tom, jak přesně funguje zákulisí jeho podniků, jaká je spolupráce a komunikace se zástupci americké centrály, do jaké míry jeho podnikání postihl covid i o pravidelných přísných kontrolách, kdy konzultanti podrobně mapují, zda se jeho podniky neodchylují od striktních podmínek licence amerického gigantu.

První kontakty s McDonald's

U Zlatých oblouků jsem začal působit už v roce 1993, kdy jsem absolvoval trénink pro první mimopražskou pobočku, která se měla otevírat v červenci. Trénink byl na Václavském náměstí a trval asi měsíc.  McDonald's je neuvěřitelně precizní. Svůj systém má promyšlený do nejmenšího detailu, je to fascinující.

Začátky

Mou úplně první destinací byla nová ostravská pobočka. Po dvou letech mě poslali dělat vedoucího do Velkého Meziříčí, a jakmile začala standardně fungovat, stěhoval jsem se zpátky na sever, otevírat už druhou pobočku v Ostravě. V roce 1997 jsem začal působit v Praze, to už jako konzultant, staral jsem se o rozvoj šesti pražských poboček.

Postup ve firemní hierarchii

Strávil jsem tam dva roky, pak jel znovu zpátky na Moravu v roli operačního konzultanta. To znamená, že jsem fungoval jako spojka mezi partnery (franšízanty) a tehdejší pražskou centrálou. Na začátku nového tisíciletí Američané spojili po vzoru federace český a slovenský trh, mojí odpovědností tedy bylo fungování všech moravských poboček a část těch slovenských v Žilině, Banské Bystrici, části Bratislavy i Košicích.

Konec věčného stěhování

Já i rodina už jsme nechtěli pokračovat v neustálém kočování a stěhování. Rozhodoval jsem se, co dál. Mohl jsem jít do Brna a pokračovat dál firemní hierarchií, ale zalíbila se mi cesta partnera. Přemýšlel jsem o tom už delší dobu. V Česku není moc lidí, kteří začali pro McDonald's pracovat jako zaměstnanci a později se stali jeho partnery. Byla to velká výzva se pokusit získat licenci na provozování vlastní pobočky.

Tvrdé licenční podmínky 

O franšízu může usilovat opravdu kdokoliv. Na webových stránkách existuje formulář pro zájemce. Ale výběr je neuvěřitelně důkladný a precizní. Potřebujete spoustu času a spoustu peněz. Musíte projít ročním tréninkem. Ano, každý úspěšný zájemce, který chce mít franšízu, se nevyhne tomu, aby si nevyzkoušel absolutně všechny pozice, které v restauraci existují. Ano, třeba i smaží hranolky. Dříve byl dokonce celý ročník tréninku franšízanta v restauraci bez nároku na finanční ohodnocení. Dnes už zájemce o licenci dostává standardní mzdu, tak jako zbylí zaměstnanci restaurace a to podle toho, jakou pozici během ročního tréninku právě vykonává. Musíte znát všechny detaily o provozu, o výrobě, o byznysu, o firemní kultuře.  Lidé ze Zlatých oblouků jsou v tomto absolutně striktní, nekompromisní, důslední. Většina mých současných kolegů přišla „zvenčí" a musela tím tvrdým tréninkem projít. Bez ohledu, jestli to třeba byli opravdu movití lidé a podnikatelé.

Vysoké investice

Přání spousty lidí mít franšízu McDonald's může ztroskotat na penězích. Není to pro žadatele nic levného. Je potřeba mít alespoň 40 % z celkové investice, cca 12 milionů korun, z vlastních zdrojů. Se zbytkem investice vám vedení společnosti pomůže prostřednictvím podnikatelského úvěru v bance. Musíte tu restauraci kompletně řídit. Není navíc předem vůbec jisté, kde případné místo dostanete. Na to nemáte žádnou garanci. Pokud sítem projdete, musíte prostě počítat s tím, že vám mohou nabídnout místo klidně na druhém konci republiky. Restaurace stojí řádově od 15 do 30 milionů Kč. Na firmě je vždy realitní smlouva, na vás koupě veškerého vybavení – posezení, stroje, interiér.

Úspěšná žádost

Pro mě to přece jen všechno bylo jednodušší, protože jsem všechno o firmě znal do podrobností. Oni věděli, s kým mají tu čest, že firemní kulturu znám a dokážu ji ve svých pobočkách zajistit. Věděl jsem, co to obnáší, a nemusel jsem se nic učit. Koupil jsem tedy v roce 2005 dvě licence na restaurace ve Zlíně, jednu na Náměstí Míru, druhou v malenovickém nákupním centru.

Rodina verdikt uvítala

Bodejť by ne. Žili jsme v Ostravě, Frýdku-Místku, pak v Praze, zpátky v Místku, potom chvíli v Kvasicích u Kroměříže.  Až potom jsme si před patnácti lety postavili rodinný dům tady ve Zlíně. Moje dcery chodily obě dvě vždycky první tři roky základní školy do jiných škol. Muselo to být pro holky i manželku obrovsky náročné. Že vydržely, za to jim patří velký dík.

Pocit velké odpovědnosti

Byť nepochybně hrálo roli, že jsem byl v době rozhodnutí požádat o franšízu na pozici byznys konzultant, cítil jsem velkou tíhu odpovědnosti. O tento byznys je velký zájem. I když vás schválí, tak se pořád máte co učit. Reprezentujete světovou značku, kterou nesmíte svými chybami poškodit.

Velké štěstí

To, že jsem se dostal k licenci McDonald's, bylo i tím, že jsem požádal ve správnou dobu. Zpočátku firma provozovatele pobočky zajišťovala řízení sama vlastními lidmi. Postupně ale pro jednotlivé pobočky prodávala licence, takže jsem byl ve správný čas na správném místě. Dostal jsem k dispozici hned dvě zavedená místa, postupně dokoupil licence na tři restaurace v Brně a jednu ve Zlíně, kterou jsme postavili nově od základů na adrese I. Veselkové. Dnes už jsou pobočky Zlatých oblouků v Česku všechny franšízované. Je to celosvětový trend. McDonald's je sice globální značkou, ale ve skutečnosti jsou to vždy lokální podnikatelé, kteří chtějí přispívat k podpoře komunitního života v okolí svých restaurací.

Možnost vlastní seberealizace

Z pohledu produktů je prakticky nulová. Nerozhodujeme o tom, co nabízíme. Kdyby se našlo něco lokálního, co byste chtěl zkusit, tak to podléhá schválení a podmínky jsou přísné. Dané je i vybavení stroji a technikou. Jen u podoby interiéru máme určité možnosti k výběru. Ale ani v tomto případě to není tak, že franšízant může udělat restauraci podle sebe. Jen dostane na výběr zhruba z deseti předem daných modelů, které se samozřejmě liší podle země nebo kontinentu.

Časté kontroly

Dohled je pravidelný a velmi důsledný. Průměrně k nám chodí kontroly třikrát za měsíc. McDonald's má k tomu vyškolené konzultanty, ti dohlížejí především na čistotu provozu, kvalitu obsluhy, její rychlost páce a služeb, řetězec využívá také speciálně najaté externí firmy, které tvrdě hlídají třeba bezpečnost práce a podobně. Kontroloři jsou zároveň i našimi pomocníky, spoustu věcí poradí, konzultujeme s nimi provozní, finanční i personální otázky.

Unikátní zásobování

V tomto směru je systém u Zlatých oblouků takřka dokonalý. Precizní. Poskytují nám bezchybný servis. Pro český a slovenský trh jsou dvě distribuční centra pro dodávky surovin a zboží. Nám vozí kamion vše, co potřebujeme dvakrát týdně z Trnavy. Všechno si centrála nakupuje sama, stejně jako interní systém dokáže přesně vyhodnotit, co potřebujeme. Já tedy objednávky prakticky nemusím řešit, systém přesně automaticky analyzuje, co nám chybí, co potřebujeme doplnit. Mě jen přijde do emailu návrh konkrétní objednávky, kterou schválím, a pak už jen čekáme na kamion. Objednávku jen doplňuji v případě, že máme nějaké speciální akce.

Denní provoz

Možná se může zdát, že díky striktnímu firemnímu systému už nemusím vlastně nic dělat. Ale práce je pořád dost a dost. Věnuji se provozu denně. Živíme takřka pět set lidí, a kde je spoustu lidí, tak je také spoustu problémů. Minimálně dvakrát týdně jezdím do Brna. Řeším běžné provozní záležitosti. Personální, občas se pokazí nějaký stroj, kontroluji zázemí, je toho opravdu dost. I když odjedu na dovolenou a mám samozřejmě spolehlivé lidi, kteří mě zastupují, tak mi v případě nějaké nenadálé události a problému stejně volají.

Platby centrále

Platíte za značku s tím, že máte už všechno vymyšleno a zautomatizováno. Ten systém je jednoduchý. Platím fíčko za licenci, pak se musíme podílet na nákladech za centrální marketing, dalšími složkami plateb je určité procento z obratu a základní nájemné v nemovitosti. I v tomto ohledu je systém u McDonald's dotažený do absolutní preciznosti.

Nikdy nelitoval 

Rozhodnutí jít mezi partnery mě nikdy nemrzelo. Z pohledu objemu práce byla manažerská pozice jednodušší, ale coby franšízant a partner mám více adrenalinu a možností se realizovat. Zápal pro byznys je rozhodně zajímavější, v neposlední řadě je důležitá i finanční stránka. V pozici partnera a provozovatele šesti poboček jsou možnosti nesrovnatelné.

Práce na sedm dní v týdnu

Jsem od základu člověk, který neumí lenošit, potřebuji být v zápřahu, být permanentně v akci. Nemám rád nicnedělání. Vyhovuje mi to velmi. I když je pravda, že začátky byly ohromně těžké. Zpočátku jsem do Zlína jezdil z Frýdku-Místku, potom denně z Kvasic. Dnes už se snažím najít si i ten čas pro sebe.

Kritické chvíle

Pamatuji si to přesně. 13. březen loňského roku. Covid. Lockdown. Měl jsem v té době už čtyři restaurace, zničehonic jsme museli zavřít. Bohužel jsme ani na jedné pobočce neměli McDrive, takže tržby okamžitě na nulu. Čistou nulu. Máte spoustu zaměstnanců, banka se splátkami nepočká. Nevěděl jsem, co bude. Naštěstí nás centrála podržela. Snížili nám základní platby za licenci. Přežili jsme to, ale byl to tehdy ohromný šok.

Vztahy s konkurencí

Že na ni nebereme ohled, to říct nemůžu. To bych byl špatný podnikatel. Rozhodně sleduji pozorně, co se děje a dokážeme reagovat. Ale taky dobře víme, že jsme jednička na trhu, to my udáváme trendy. Do osobních vztahů se nic takového nepromítá. Když se potkáme s kolegy od konkurence, tak se normálně bavíme, je to korektní.

Zaměstnanci a fluktuace

Potřebujeme na našich pobočkách docela velký počet pracovních hodin. Zaměstnáváme aktuálně kolem 480 zaměstnanců. Necelá třetina jsou stálí zaměstnanci, zbytek jsou brigádníci, studenti, lidi na dohody o provedení práce. Sehnat dostatek pracovní síly a dobré zaměstnance je to nejtěžší na naší práci. Naše výhoda je, že jsme extrémně flexibilní. Jsme schopni vyjít vstříc maminkám, studentům atd… Jsou i případy, kdy lidi odchází brzy, máme ale také zaměstnance s dvaceti lety praxe u nás. Lidem máme co nabídnout. Ti šikovní se mohou ve firemní hierarchii dlouhodobě posouvat. A i když u nás skončí, to, co je naučíme, mohou jistě využít případně v dalších zaměstnáních. Školící systém máme rovněž velmi precizní.

Plány do budoucna

Moc volného času nemám, stávající byznys mě zaměstnává dostatečně. Ale kdyby se naskytla možnost jít do další pobočky, asi bych to zkusil využít. Nicméně takový proces trvá roky, McDonald's nikomu nic negarantuje. Současné pobočky už svoje franšízanty mají a na budování nových míst je centrála mimořádně náročná. Na lokalitu, umístění. Vyřízení trvá roky. Já jsem se současnou situací spokojený, jen doufám, že nebudou trable s covidem a lockdowny. Momentálně si opravdu nemám na co stěžovat, jsem spokojený.

PETR ŠTEFEK

  • Narodil se 3. října 1965
  • Je ženatý, s manželkou Zdeňkou mají dvě dcery Petru (32) a Lucii (24).
  • Vystudoval Střední průmyslovou školu chemickou.
  • Osm let pracoval v chemickém průmyslu na pozici mistra. 
  • V McDonald’s začal pracovat v roce 1993, kdy uspěl mezi třemi stovkami jiných uchazečů na místo zaměstnance do první mimopražské pobočky. 
  • V roce 1995 dostal nabídku vést restauraci ve Velkém Meziříčí, poté v Ostravě. 
  • Stal se konzultantem pro firemní restaurace a poté pro licenční partnery. 
  • V roce 2005 se zařadil mezi licenční partnery McDonald’s v pobočkách ve Zlíně. 
  • Aktivně se věnuje sportování, především horské turistice, cyklistice a lyžování. Donedávna jen ryze sjezdovému, v posledních dvou letech si oblíbil skialpining. 
  • Ve svém podniku si na jídlo nejčastěji objedná Double Cheeseburger.