Rozhovor o skleněné vánoční kráse ze Vsetína
Fakt, že Irisa stále dokáže každým rokem poslat do světa statisíce kusů ozdob, považuje vedoucí závodu vánočních ozdob Vlastimil Juřička za malý zázrak.
„Nebýt loajality, věrnosti a skvělé práce našich žen, tak jsme to tady mohli dávno zavřít,“ říká. „Já se můžu jen modlit, aby vydržely co možná nejdéle,“ říká Juřička v rozhovoru pro Magazín PATRIOT.
Po naší společné exkurzi je evidentní, že mladých tady moc není…
Bohužel s tím nemůžu nic dělat. Tak to prostě je. Mladí se nemají řemeslu kde naučit. Sklářské obory mizí. Skončily sklárny v Karolince, omezují se další provozy. Studenti mají zájem spíše o design, grafiku, oni už malovat nebo foukat nebudou. Nemají pro koho.
Myslíte, že v západních zemích by lidí dokázali takovou precizní ruční práci ocenit více?
Kdybych měl vyčíslit skutečnou hodnotu práce našich malířek a profesionálek, kolik by asi jedna ozdoba musela stát? Tři stovky? Možná čtyři? Abych ale nebyl jen pesimistou, tak se to přece jen trochu lepší. Zatímco vloni byla průměrná česká objednávka na e-shopu pět set korun, letos už je to kolem 1600 korun.
Před lety se na stránkách tisku často řešilo, že skláře a také výrobce vánočních ozdob postupně likvidují levné napodobeniny ozdob z Číny. Je to tak pořád?
Historicky se říkalo, že náš ničí Čína, Ukrajina, Poláci, ale já si myslím, že to není úplně pravda. Rozhodně nás jako vývozce potrápil silný kurz koruny. Nicméně naše trhy dokážeme držet stále.
Co malířky u řemesla drží?
Jenom ohromné srdce a láska. I na foukárně byly jen samé ženy.
To je docela překvapivé, není to těžká práce pro ženy?
Ženy jsou zpravidla v tomto oboru efektivnější, výkonnější a šikovnější. Zvládnou dělat dvě práce naráz. Jednou rukou foukají novou kouli, druhou točí další sklo nad plamenem. Pozor, jen vyfouknout ozdobu není vůbec lehké. Naučit se je správně vyfouknout do požadovaného tvaru, to opravdu trvá řadu měsíců. Slušnou zručnost, aby stihl za směnu udělat čtyři sta padesát koulí, k tomu se dopracuje foukač tak po roce.
Co se týká designu ozdob. Co právě frčí? Jak často se trendy mění?
Každý rok je něco nového moderního, trendové barvy i témata. Ovšem klasika, ta nikdy nevymizí, ta pojede pořád. Víc než jinde i tady platí, že v jednoduchosti je krása, takže červená, bílá, jednobarevné ozdoby. Dnes jsou vánoční stromečky více o střídmosti, sjednocenosti, jednoduchosti. Když dáme na náš e-shop kolekce se zlatými, červenými nebo bílými baňkami, tak vím, že za dvě hodiny můžu doplňovat znovu.
Z pohledu potenciálního zákazníka mám trochu pocit, že Irisa není například na internetu nebo sociálních sítích tak aktivní, jako možná některé jiné firmy podobného rázu. Pletu se?
Souvisí to s historií, firma si zakládala na krásných kamenných obchodech. Možná jsme na vývoj trhu reagovali trochu se zpožděním, ale snažíme se i v tomto směru. Prosadil jsem tady e-shop, pracujeme s facebookem, více času věnuju marketingu. Věřím, že třeba prodej přes internet by nám mohl už brzy dělat až třicet procent obratu. Chceme rozjet první virtuální prodejnu v republice, sám jsem zvědavý, jaký to bude mít efekt.
Kolik lidí se podílí na výrobě vánočních ozdob? Jsou někteří z nich pro vás zcela nepostradatelní?
Dohromady čítá naše oddělení čtyřicet dva zaměstnanců. Nenahraditelný není určitě nikdo. Ale obecně u nás platí, že jsou pro nás všichni hodně důležití a jen velmi obtížně zastupitelní. Bez jejich šikovných rukou bychom to nezvládli.
Jak řešíte nové návrhy na ozdoby? Najímáte designéry nebo jedete ve vlastní linii?
Zkoušeli jsme i externí, ale ti se příliš neosvědčili. Ano, někteří nám předložili nádherné návrhy, ale ty se absolutně neslučovaly s tím, co je možné vyrobit. Takže se spoléháme na vlastní lidi, kteří už dobře ví, co umíme, co jde nebo nejde udělat, jaké techniky lze ještě realizovat.
Jaké ozdoby táhnou ve světě?
Klasický český zákazník je konzervativnější, ale třeba Američané milují velké baňky. Dokážou kombinovat barvy, které jsou pro nás těžko představitelné. Čím je stromek barevnější, tím je pro ně lepší. Rakušané nebo Němci, což jsou naše klíčové trhy, nemají nijak výstřední požadavky. Rakušané mají rádi krajinky a zasněžené chaloupky, naopak třeba severské země upřednostňují na ozdobách barevné proužky.
Jaká byla vaše nejzajímavější zakázka?
K těm unikátním v naší historii rozhodně patří dodávky pro obchodní dům Harrods v Anglii. Harrods je jeden z nejluxusnějších a nejproslulejších obchodních domů na světě. Ozdoby jsme už posílali třeba do umělecké galerie na Haiti, do Indie.