Irisa, to je vánoční jistota
Na prstech ruky nešikovného dřevorubce by se daly spočítat rodiny, které nikdy neměly na vánočním stromečku ozdoby "Made in Vsetín".
Autor: Robert Dostálek, archiv Irisa Vsetín
Věkem už vsetínská Irisa patří mezi skutečně matadory, letos oslaví 67 let od svého založení. Počátky výroby skleněných vánočních ozdob ve Vsetíně se datují do roku 1954, byť první pokusy jsou z roku 1920, kdy se sklář Ludvík Ondra pokoušel vyfouknout první koule. Stal se tak prvním výrobcem skleněných vánočních ozdob v tehdejším Československu.
„Dneska jsou vánoční ozdoby víceméně srdíčko. Bez srdíčka našich zaměstnanců v této výrobě bychom to už dávno dělat nemohli. Doufám, že nám všem to ještě dlouho vydrží,“ věří vedoucí závodu vánočních ozdob vsetínské Irisy Vlastimil Juřička. V jeho hlasu jsou cítit obavy, ale zároveň také velké odhodlání udržet výrobu. Ovšem časy, kdy vánoční koule tvořily podstatnou část tržeb vsetínského družstva, jsou dávno pryč. Proces výroby vánočních baněk se nemění od jeho počátků. Zachovány jsou všechny tradiční a zavedené pracovní postupy. I po dlouhých letech jde ze sta procent o ruční práci.
Ano, ze sta procent. Než skončí v papírové krabici s průhledným víkem, projde každá vánoční ozdoba rukama nejméně dvanácti lidí. Takřka na konci této dlouhé tresy se každá z nich ocitne také v péči Petra Žabčíka. Ten je krystalickou esencí věrnosti. Bránou Irisy prošel poprvé osmnáctého listopadu 1974. Bylo mu tehdy patnáct a byl nadšený, že dostává příležitost podílet se na vzniku nádherných vánočních ozdob. „Je to už čtyřicet šest let. A je to tady pořád jen o šikovnosti a nadšení všech, kteří baňky dělají. Naštěstí máme opravdu šikovné ženské, dělají krásnou práci,“ říká Žabčík.
Jak taková vánoční ozdoba vzniká?
Základ tvoří skleněná trubice, ze které musí foukač (dnes převážně ženy) vyfouknout požadovaný tvar koule, oválu nebo špice. Figurky, ptáčci nebo domečky a jiné speciální tvary se nefoukají z ruky, ale do keramických forem. Pak tento průhledný skleněný polotovar míří do stříbřírny, kde se dovnitř vstřikuje sloučenina stříbra. Díky tomu získává baňka zrcadlový efekt, takže je ozdoba sytá a nikoliv průhledná. Následuje smáčení v požadovaných základních barvách, pak už baňky míří do malírny, kde se jedna po druhé dostává do rukou malířek, které ozdoby došlechtí o různé vánoční motivy, dekorační techniky a materiály.
Při dekoraci se pracuje se skleněnými, stříbrnými, nebo různě barevnými posypy. Pomocí jednoduchého nástroje připomínajícího dutou tužku, naplněného speciálním lepidlem, se na ozdoby malují nejrůznější vzory. Poté jsou ozdoby zasypány třpytivou směsí, která díky užití speciálního lepidla snadno přilne.
Poslední operací výrobního procesu je odřezání stopky a finální nasazení sponky, do které se u stromečku navlékne háček. Pak už ozdoba putuje do krabice.
Jedna zručná malířka denně namaluje až sto padesát vánočních kusů. Ročně Irisa pošle do světa osm set tisíc koulí. „Všechny ty koule, zvonečky, špice, chaloupky i zvířata vyrábíme pro radost a ke spokojenosti všech lidí, kteří si s nimi doma o Vánocích vytvoří krásnou atmosféru. „Jsme rádi, že i díky naší práci prožívají lidé nezapomenutelné chvíle,“ dodává jedna z malířek Karla Vrbová. I ona patří v Irise mezi skutečně cenný itinerář. První vánoční ozdobu namalovala prakticky na stejné židli před čtyřiceti třemi lety.
IRISA VSETÍN
Založena v roce 1954 jako Sklářské lidové družstvo, jehož prvním výrobním programem byla výroba skleněných ručně vyráběných vánočních ozdob a kartonážní výroba. První zmínka o výrobě vánočních ozdob ve Vsetíně je z roku 1920.
Roku 1969 vzniká IRISA jako družstvo invalidů a zároveň je zahájen další výrobní program, a to činnost orientovaná na zpracování termoplastů vstřikováním a vakuovým tvarováním. Název Irisa je odvozen od jména starořecké bohyně duhy Iris. Právě jako duha vypadaly první skleněné vánoční ozdoby. V současné době má čtyři výrobní programy. Tradiční výrobu exkluzivních, skleněných vánočních ozdob, kartonážní výrobu, lisování plastů a nástrojárnu.
Nabídka vánočních ozdob firmy obsahuje přes patnáct tisíc vzorů, asi tisícovka z nich se každý rok obměňuje. Až devadesát procent výrobků míří na zahraniční trhy, zájem je o ně především v Německu, Rakousku, Velké Británii nebo USA.
