Rodinný dům na Slovácku se inspiroval brazilskou architekturou
Jasné kontury brazilské architektury nese rodinný dům v Uherském Brodu, který uspěl v soutěži Stavba Zlínského kraje.
Autor: archiv rodiny Máčalových, studio Fandament
Když se Radek a Jana Máčalovi rozhodovali, jaký bude jejich vysněný rodinný dům, shodli se na tom, že by chtěli na svůj pozemek v Uherském Brodu prostřednictvím proporcí novostavby i výběrem materiálů pro stavbu přenést kousek Brazílie.
Jejich životní dílo se jim podle všeho zdařilo nadmíru dobře. Ze zahrady s koupacím jezírkem je vidět jednopodlažní, táhlá budova, napůl zapuštěná do svahu. Její ráz určují prosklené části i dlouhá linie střechy. Architekti tomu říkají „nekonečný dům“.
V soutěži Stavba Zlínského kraje 2020 právě jejich nemovitost porotci vybrali jako nejlepší v kategorii rodinné domy.
Zafungovala spolupráce s architekty, výsledkem je krásný a originální dům ve svahu s výhledem do okolí. Stavba působí nevšedně, zároveň není okázalá. Projekt využívá především kámen, dřevo a sklo.
Inspiraci si Máčalovi vzali z prací vyhlášeného brazilského studia MK27, které v São Paulu na konci 70. let založil architekt Marcio Kogan. Jeho tým tvoří tři desítky zkušených architektů, jejichž projekty kladou důraz na formální jednoduchost, extrémní pečlivost, detaily a povrchové úpravy.
V rodině Máčalových se ohledně výběru podoby domu shodovali. Žádné třecí plochy se neobjevily. „V základních požadavcích jsme byli s manželkou zajedno. Navíc jsme se hned na začátku oba nadchli konceptem řešení, které pro nás připravil architekt Pavel Lazarov ze studia Fandament Architects. Pokud byly nějaké diskuse, tak jen klidné a věcné,” říká Radek Máčala.
Ostravský architekt Pavel Lazarov patří mezi českou špičku. Působí na pozici hlavního architekta ve společnosti Fandament, kde zaštiťuje kreativní směrování firmy.
Působí nejen jako hlavní dohled nad každou skicou či technickým výkresem, ale především jako organizačně výrobní manažer všech projektů v architektonické divizi.
„Dnešní společnost je zahlcena informacemi a klienti si ve svém zadání chtějí pospojovat mnoho témat a vytěžit z toho maximum. Naším úkolem je vytvořit koncept, který pospojuje všechny, někdy i protichůdné, požadavky klienta, ať už se to týká vizuálu, osazení do terénu, použitých materiálů, technických parametrů, aby mohl vzniknout funkční a technicky proveditelný dům,” říká autor návrhu uherskobrodského domu Pavel Lazarov.
Podle jeho slov si investoři musí uvědomit, že neinvestují jen do bydlení, ale i do sebe. Naši klienti už od začátku požadují prolínání exteriéru s interiérem a my s tím pracujeme. Jinak to ani nejde, exteriér a interiér jsou jako spojené nádoby, jsou to dvě témata, která od sebe nejde oddělit. Klientům povyšujeme jejich představu o prostředí, v němž žijí, ať už je to domov, nebo kancelář. Chceme, aby měli radost z toho, kde se pohybují, čím jsou obklopeni a co jsme jim pomohli vytvořit. Je potřeba zmínit, že z pohledu finanční návratnosti se od určité velikosti domu již nejedná o klasickou investici,” dodává architekt.
Manželé Máčalovi strávili společně s ním nad představami o fungování v domě i řešením detailů s profesemi dlouhé hodiny času.
„Člověk při stavbě pořád přemítá, jestli řešení na papíře bude fungovat i v reálu, takže jsme šťastní, že vše do sebe tak dobře zapadlo. V domě se nám žije moc hezky. Nenapadá mě nic, co bych změnil nebo vylepšil. Nemáme však ještě zrealizovanou zahradu, stromy a zeleň tu citelně chybí,” uvedl Radek Máčala.
Majitelé očekávali od domu jeho komfortní obsluhu. Zvolili tedy inteligentní řízení technologií. Domov si dokáže maximálně poradit sám a nikoho nadbytečně nezaměstnává. Samo se řídí třeba osvětlení, čidla monitorují pohyb i míru přirozeného světla a podle toho se zapínají přednastavené režimy osvětlení. Při nižším přirozeném osvětlení systém rozsvítí na maximum hlavní světla a na osmdesát procent doplňkové osvětlení, když je v chodbě pohyb. Dům má nastavený i speciální noční režim, kdy svítí pouze doplňkové svícení na deset procent,“ vysvětluje Radek Máčala.
Rodina kladla velký důraz na to, aby společenská část domu nabízela funkční osvětlení pro práci, zároveň však útulné relaxační svícení. V prostoru je tak umístěné větší množství světel. Díky nastaveným světelným scénám není ovládání náročné, naopak. A přestože není majitel velkým příznivcem barevného světla, do koupelny ho nechal umístit. Každý v domě si může ladit tóny podsvícení podle sebe, což v tomto případě oceňují především děti.
Technologie samozřejmě ovládají v podstatě všechny další aspekty domu. Vytápění, rekuperaci, stínění, okna každého obytného pokoje mají stínění žaluziemi. „Jedním kliknutím zvedneme všechny žaluzie v domě, abychom je případně neponičili míčem, když jdeme hrát s dětmi na zahradu fotbal,“ říká Radek Máčala.
Spoléhá i na funkce přístupu, využívá třeba dálkové otevření branky kurýrovi, aby nechal balíček před dveřmi.
Na rodinném domu si jeho majitelé nejvíce cení, že se společně s architektem podařilo vše ergonomicky, technologicky i materiálově vyladit s velkým citem pro detail.
„Postavit takový dům není jednoduché. I když si myslíte, že jste se věnovali poctivě projektu, vyhráno zdaleka není, cesta k tomu mít vše podle představ je ještě hodně dlouhá. Za sebe jako osobu, která stavbou žila několik let, je zadostiučiněním, že si zatím nikdo ze členů rodiny na nic nestěžoval a vidím na nich, že si to tu užívají. Děti hodně sportují, jsme rádi, že mají komfortní zázemí pro své koníčky jak v domě, tak na zahradě. Každá část má něco do sebe, v létě nejvíc oceňujeme propojení domu s venkovní terasou, která navazuje na koupací jezírko,” dodává hrdý majitel unikátního domu.
Rodinný dům manželů Radka a Jany Máčalových
Soutěž Stavba roku
