​Paví hlídač Marka Valy ze Vsetína začíná dobývat Evropu

Krádež coby iniciační moment perspektivního byznysového projektu? Ano, i to se stává. V případě projektu vsetínského podnikatele Marka Valy sehráli zloději klíčovou roli.

Na sjezdovce v rakouském Kaprunu totiž Valovi před lety ukradli lyže. Byly nové, stály dvacet tisíc korun.

Okradli tam tehdy více lyžařů. První otázka pojišťovny zněla, jestli byly lyže uzamknuty. Už při cestě domů jsem začal surfovat po internetu a hledat, jaké možnosti zabezpečit lyže na svazích lidé mají. A zjistil jsem, že žádné efektivní. Kromě klasických mechanických zámků ve smyslu lanka se zámkem na trhu nic kvalitního nebylo. Hlavou mi už v tom autě bleskla myšlenka: to by mohl být slušný byznys,“ vzpomíná Marek Vala.

Cestou z rakouských svahů do Vsetína se zrodila odvážná vize hodná byznysového dobrodruha. Marek Vala se rozhodl „skočit do úsměvu“ všem zlodějům a chmatákům. Cesta k tomu byla na první pohled prostá. Vynalézt a vyrobit chytrý malý zámek, který by majitelům bezpečně ochránil lyže, kola, kočárky, koloběžky či motorky.

Zatímco jedna z vedlejších postav legendárního Saturnina strýc František obětoval vše pro vidinu skvostného univerzálního mýdla a na oltář svého „mýdlového“ snu kladl velké oběti v podobě nejrůznějších zranění a popálenin, vysypaných oken v laboratoři a nebezpečných nehod v továrně, Marek Vala obětoval „jen“ své slušně placené zaměstnání, čas, rodinné úspory a pověst.

Při uvažování, zda má jeho vize vůbec perspektivu, se ovšem mohl opřít o statistiku. O fakta. Byla alarmující. V roce 2018 jen ve Velké Británii zloději ukradli takřka sto tisíc bicyklů v hodnotě tří miliard, v USA dokonce kola za více než šedesát miliard. V Rakousku na lyžařských svazích přišli lidé o lyže v hodnotě přesahující čtyři sta milionů korun. Počty krádeží jízdních kol nebo lyží jdou jen v Evropě každoročně do milionů.

„Od začátku jsem měl poměrně jasno, jak by to celé mělo fungovat. Věděl jsem, že zámek musí být malý. Musí mít propojení na mobilní telefony. Musí splňovat požadavky dvacátého prvního století. Měl by mít potenciál odradit zloděje ještě před pokusem o krádež. Věřil jsem, že je možné něco takového vymyslet. A byl jsem si naprosto jistý, že když se to podaří technologicky, mám vyhráno,“ líčí vsetínský podnikatel.

Vize byla jasná, zbývalo doladit „maličkosti“. Jak bude zámek vypadat? Jak se bude jmenovat? Kde sežene designéry? Kde techniky? Nástrojaře? Jak to celé bude fungovat elektronicky? Jak se všechno propojí s mobilním telefonem? Jak, kde a kdo ho bude vyrábět? A v neposlední řadě se Marku Valovi honila hlavou myšlenka, kde na životní projekt vezme peníze.

Postupně si poradil se vším. Ale popořádku.

Vymyslet název nebylo složité. Vala se inspiroval pávem (anglicky peacock), který hlasitým křikem dokáže zahnat zloděje. Změnil jediné písmenko a vznikl PEALOCK, jasný, logický a v celém světě snadno pochopitelný brand. Srozumitelná kombinace páva a zámku.

Design, to už byl složitější rébus. „Pealock jsem v prvních měsících chystal ještě coby zaměstnanec soukromé firmy, ve které jsem pracoval na pozici manažera kvality. Takže jsem do čtyř seděl v kanceláři nebo běhal po výrobě, pak do noci kreslil Pealock, vymýšlel, jak by mohl fungovat a ráno zase do práce. Využil jsem i kontaktů z VUT, oslovili jsme i studenty, nakonec pomohl výborný designér, se kterým jsme navrhli moc hezké řešení,“ popisuje začátky projektu Marek Vala.

Kdyby tehdy tušil, co přesně ho ještě čeká, možná by svoji vizi vzdal. Trvalo totiž ještě téměř další tři roky, než držel v ruce první prototyp svého vysněného Pealocku. Naštěstí prokázal vytrvalost ještě větší než nejlepší maratónci z Keni a Etiopie.

Ale procházka růžovým sadem to nebyla. Naopak. Bylo to podnikatelské dobrodružství, lemované problémy, starostmi, omyly, chybami, stresem, cesta plná slepých uliček a nezdarů.

„Na začátku jsem neměl vůbec nic. Jen nápad a vizi. Všechno jsme řešili za pochodu. Všechno externě, neměl jsem žádný tým třeba deseti lidí, jednotlivé části projektu šly out­sourcingem. Najal jsem designéra, pak nástrojaře, konstruktéra, pak dalšího, poptali jsme firmy na hardware, software, firmware, hledali jsme výrobce forem, společnost na lisování, pak i někoho na marketing. Ještě donedávna jsem byl na všechno sám,“ vypočítává Marek Vala.

Zhubnul deset kilogramů, utratil vlastní úspory, půjčil si peníze v bance, do Pealocku za podíl ve firmě investoval i ředitel firmy, ve které dříve Vala pracoval.

Vývoj až do prvního prototypu stál tři miliony korun. Byly to desítky různých verzí. Desítky ověřovacích sérií elektroniky. Potíže s čipy. Podnikatel dokonce zvažoval výrobu v Číně, nakonec byl rád, že zůstal v Česku, protože s jednotlivými dodavateli musel být v denním kontaktu.

Když už se zdálo, že zámek má kvalitní a dostatečné parametry, objevil se nečekaně velký problém s páskem, kterým měla být „krabička“ připevněna k chráněnému předmětu nebo stroji.

„Oslovili jsme desítky firem. Všechny nám řekly, že vyrobit technologicky něco takového není možné. Vypadá to přitom jako naprostá banalita. Chtěli jsme jen do plastu zalisovat vodiče a ocelové lano. Ale devadesát devět procent firem nás odmítlo s tím, že technologicky nejsou schopni pásek vyrobit. Nakonec jsme i tuto překážku zvládli, paradoxně nám přes firmu v Třinci pomohli lidé z její pobočky přímo tady ve Vsetíně. Ale jenom ten pásek jsme řešili skoro rok a půl,“ upozornil na jednu z překážek ve vývoji Vala.

Nicméně v roce 2020 se po více než třech letech vývoje začala karta obracet k lepšímu. Světlo na konci tunelu zaplápolalo jako olympijská pochodeň.

Postupně vykrystalizoval řetězec dodavatelských firem od lisovny ve Slavkově přes nástrojárnu v Třinci až po výrobce samotné elektroniky s montážemi v Ostravě, kde sídlí také firma zajišťující logistiku. Klidnější noci přinesl Valovi první fungující prototyp zámku Pealock. Rozjely se první marketingové kampaně. Na crowdfundingové platformě Kickstarter získal projekt o osm tisíc dolarů víc, než byla původní stanovená částka. Dorazily závazné objednávky prvních zákazníků.

Pealock byl na světě. Funguje na jednoduchém principu. Zámek tvoří lehká krabička (140 gramů) s pohybovým senzorem. V momentu, kdy se zamčenou věcí někdo pohne, spustí se alarm o síle 90 decibelů a majitele informuje voláním nebo notifikací jeho mobilní telefon. Hovor nic nestojí, jelikož zámek pouze prozvání, v balení je předplacená SIM karta.

Odemykání a zamykání probíhá prostřednictvím technologie NFC, kdy uživatel k zámku pouze přiloží svou kartu o velikosti kreditky, která je součástí balení, případně si zákazník pro tento účel může dokoupit náramek nebo klíčenku. Druhou možností je zamykání a odemykání přes tlačítko v aplikaci. V mobilní aplikaci se dá nastavit i časová prodleva, třeba pro případ, kdy někdo jen posune lehce stojanem na lyže.

Alarm se spustí i při manuálním poškození zámku, které ale není vůbec snadné. V zámku instalovaný akcelerometr má nastavený limit otřesu, takže při úderu kladivem dá jasně najevo, že něco není v pořádku. Pásek je z termoplastického elastomeru. Uvnitř má navíc ocelová lanka a vodič, připojený k alarmu.

Pro zloděje je tedy prakticky nemožné kolo, lyže či cokoliv Pealockem zamčeného rozbít nebo odnést, aniž by o tom majitel během několika málo vteřin nevěděl. Zajímavé využití je například do kočárkáren a sklepů, kde si jej člověk může zapojit do sítě a není limitován čtyřicetihodinovou výdrží integrované baterky.

Na začátku letošního roku pak Marek Vala oznámil příchod významných investorů. „Nebylo zbytí. Sami bychom to asi finančně nebyli schopní utáhnout. Peníze nám vystačily do výroby prototypu. Ale faktury se začaly hromadit a bylo mi jasné, že bez externího kapitálu to nepůjde.“

Produkt, který má od svého začátku ambice uspět na globálním trhu, zaujal silné investorské hráče. O Pealock se začal zajímat venture kapitálový fond Nation 1, který nakonec společně s výrobcem 3D tiskáren Prusa Research Valovi zajistili finanční klid investicí ve výši jedenácti milionů.

Manažery fondu i Josefa Průšu podnikatel přesvědčil, že může být úspěšný. „Jako projekt, který vzniká kompletně v Česku a zároveň cílí na celý svět, mi je Pealock sympatický už delší dobu. I my jsme koneckonců začínali podobně, takže věřím, že dokážeme pomoct nejen finančně, ale i technologicky a předáváním zkušeností,“ citoval Josefa Průšu magazín Forbes.

Potenciál Pealocku je vskutku ohromný. Globální. Prakticky bez limitů. Chytrý elektronický zámek si mohou pořídit nejen koncoví uživatelů k ochraně vlastního majetku. Rozhodně může zaujmout i výrobce drahých lyží, kočárků, snowboardů nebo jízdních kol. Přece jen, kvalitní bicykl, to je dnes investice v řádů desítek tisíc korun, v případě drahých elektrokol klidně i statisíců. A možnost zajistit zboží neprolomitelným zámkem, to rozhodně výrobce zajímá.

Další významným partnerem mohou být pro Marka Valu a jeho tým pojišťovny. „Tam vidíme ohromné možnosti. Ostatně, spolupráce a smlouva s pojišťovnou je jednou z podmínek pro vyplacení poslední části finanční injekce od našich investorů. Jednali jsme už s několika pojišťovnami, všechny reagují pozitivně. V praxi by to klidně mohlo vypadat tak, že lidé koupí Pealock a zároveň s ním i pojištění, klidně jen na těch pár minut, co bude jejich majetek chráněný naším aktivovaným zámkem. Vyloučená není ani komplementace do standardních domácích pojistek. Spolupráce se nám otevírají prakticky všude,“ říká Marek Vala.

V současné době už Pealock nabíhá na sériovou výrobu. Ti, kteří jako první zámek v listopadu loňského roku objednali, mají zámek doma. Další nové kusy opouštějí výrobní linky v pravidelných intervalech.

„Paradoxně jsme byli jedni z mála, kterým covid v podnikání pomohl. Ve výrobě jsme měli drobné zpoždění a díky tomu, že lidé nemohli na svahy, tak na nás tolik netlačili, abychom dodrželi termíny a byli chápavější. Se všemi jsme se snažili průběžně komunikovat a informovat je o stavu výroby. Dále celá pandemie prospěla cyklo průmyslu a poptávka po kolech byla a je obrovská. Tak vysoký zájem jsme ani my nečekali, je tedy velmi těžké z krátkodobého hlediska na to reagovat ve výrobě. Momentálně však odbavujeme poslední stovky předobjednávek, po kterých bychom chtěli Pealock již standardně naskladnit a doručovat klasicky s dodáním do pár dní,“ dodal Vala.

Kapacity pro případný nárůst zdaleka nejsou vyčerpané. Byť se podnikatel snaží držet při zemi, moc dobře vnímá, do jakých rozměrů může jeho životní projekt nabobtnat.

„Letos bychom mohli prodat až patnáct tisíc kusů, kapacitně jsme připraveni dělat až dvojnásobek, tedy třicet tisíc kusů ročně. Pokud bude zájem, jsme schopni reagovat. Samozřejmě, že se mohou objevit nějaké nečekané problémy. Koronavirus narušil dodavatelské řetězce, prodloužil dodací lhůty. Dostupnost čehokoliv je složitá a komplikuje nám to výrobu. Ceny šly nahoru o desítky procent. V posledních letech jsme ale prokázali velkou schopnost čelit problémům, takže se nebojíme. Věřím, že prorazíme nejen v Česku, ale v celé Evropě a budeme předním výrobcem elektronických zámků. Chci naše pávy vidět na sjezdovkách, v parcích, ve městech, prostě všude.“

Pealock

Projekt začal Marek Vala připravovat v roce 2018.

Zámek může ochránit lyže, snowboard , kola, kočárky, elektrokoloběžky, invalidní vozíky, skútry, malé motocykly.

K odemknutí zámku je možné využít mobilní aplikaci či NFC technologii

Při nenadálém pohybu zámek také informuje majitele notifikací zaslanou na mobilní telefon.

Při větších vzdálenostech dokáže i přepnout do GSM módu a majiteli zavolat.

Majitel Pealocku může také spravovat více zámků najednou (například od dětí, které mobilem nedisponují) a přidávat více NFC karet, náramků či klíčenek, přes které se zámek dá odemknout.

Cena Pealocku se pohybuje kolem čtyř tisíc korun.

Zámek je dostupný ve třech barevných provedeních a získal i prestižní mezinárodní ocenění Red Dot Award, kterému se přezdívá designérský Oscar. Porotci přitom hodnotí jak estetickou kvalitu, tak funkčnost a inovace

Marek Vala

Narodil se ve Vsetíně.

Do svých 18 let závodně lyžoval, hrál soutěžně tenis, s otcem pravidelně sjížděl trailové trasy na horském kole.

Absolvoval Fakultu podnikatelskou a Ústav soudního inženýrství VUT v Brně.

Už během studií začal podnikat, jako jeden z prvních v republice se vrhnul na prodej elektronických cigaret.

Pět let pracoval v Rožnově pod Radhoštěm pro firmu v oboru automotive, postupně se propracoval až na pozici manažera kvality.

Je ženatý, s manželkou Lucií mají ročního syna Timona.