Kroměřížané vytvářejí nadprůměrné množství komunálního odpadu
Obyvatelé Kroměříže neumí třídit odpad. Vyplývá to ze Studie nakládání s odpady ve městě Kroměříž, kterou si nechala zpracovat radnice. Zatímco v Kroměříži vychází roční produkce směsného komunálního odpadu na jednoho obyvatele cca 183 kilogramů, ve Zlínském kraji to je jen 166 kilogramů.
Autor: Město Kroměříž
Směsný komunální odpad je zbytkový odpad, který zůstává po vytřídění využitelných a nebezpečných složek odpadu. Komunální odpad větších rozměrů, který se nevleze do klasické nádoby na směsný odpad, se nazývá objemný odpad. V Kroměříži ho lidé odevzdávají na sběrném dvoře na sídlišti Zachar nebo prostřednictvím mobilních svozů. Stejně jako směsný komunální odpad i objemný odpad končí na skládce. Skládkování je přitom nejdražší část odpadového hospodářství.
Každý Kroměřížan ročně vyprodukuje v průměru 58 kilogramů objemného odpadu. Spolu se směsným komunálním odpadem ročně na jednoho obyvatele města vychází cca 241 kilogramů odpadu, který končí na skládce. V absolutním čísle Kroměřížané v roce 2022 vyprodukovali celkem 6798 tun směsného komunálního a objemného odpadu. Dalším druhem odpadu, jehož Kroměřížané produkují velké množství, je stavební a demoliční odpad. V roce 2022 ho odevzdali na sběrném dvoře asi 4200 tun, což je zhruba 150 kilogramů na občana. Sběrný dvůr jako odpad přijal loni i 39 tun pneumatik.
Podle zpracovatele studie Jana Prejdy by se přitom pneumatiky neměly vybírat jako odpad, ale měly by jako součást takzvaného zpětného odběru končit v pneuservisech či v prodejnách pneumatik. Stavební a demoliční odpad pak město podle Prejdy nemá povinnost od občanů bezplatně vybírat. „Jsou to nadstandardní služby i s ohledem na to, že Kroměříž má jeden z vůbec nejnižších poplatků za odpady v České republice, kde letos činí průměr 900 korun,“ dodal Prejda. Kroměřížané v tomto roce platí za svoz a likvidaci odpadů v základní sazbě poplatek pouze 492 korun.
Město bude i kvůli nízkému poplatku za odpadové hospodářství letos doplácet kolem 33 milionů korun. Loni to bylo téměř 29 milionů korun, což na jednoho obyvatele činí doplatek více než 1000 korun. Největším nákladem je skládkování, které letos přijde na 1000 korun za jednu tunu. Tato částka se bude postupně navyšovat a v roce 2030 bude skládkování definitivně ukončeno.
„Město bude stát před rozhodnutím, co bude s odpady, které dnes končí na skládce. A jaké si to vyžádá náklady. Jisté je, že bude nutné objem těchto odpadů snížit. Jiná cesta než třídění odpadů k tomu nepovede,“ uvedl starosta Tomáš Opatrný. Podle studie mají přitom Kroměřížané v třídění odpadů velké rezervy. Třídí ve srovnání s obyvateli jiných měst malé či podprůměrné množství plastů, skla či kovů. Do černých popelnic na směsný komunální odpad lidé často chybně hází i bioodpad. „Město chce třídění podpořit i tím, že v příštím roce chystá vybavení dalších domácností nádobami na bioodpad,“ uzavřel místostarosta Karel Holík.
