​Koučink pomocí koní je zážitek. Tereza Kudělková je Redford v sukních

Ještě jí nebylo třicet, ale pro radu si k ní chodí i šedesátníci. Drobná blondýnka klame tělem. Je to takový Robert Redford v sukních z filmu Zaříkávač koní.

„Řekla bych, že metoda coaching with horses vznikla právě ze zaříkávačů koní. Jen s tím rozdílem, že kovboj nebyl žádný kouč, jen životem zběhlý muž, který pomáhal lidem pomocí koní zrcadlit své chování. A to je právě myšlenka z Ameriky, kterou ráda používám i tady: Všechno, co v životě opravdu potřebujete znát, se můžete naučit od koní,“ říká atraktivní blondýnka, které jste si za poslední půlrok na sociálních sítích nemohli nevšimnout.

Tereza Kudělková dělá svůj první rozhovor do médií. Ale není to znát. Nervozita je jí cizí. „Nemám problém mluvit před tisícovkou lidí. To se cítím jako ryba ve vodě,“ přiznává a hladí přitom své dva playboye. Šestiletý Nyce Boy se chce pomazlit, ale zkušenější Buddy jej hned odstrčí: „Uhni, teď jsem na řadě já.“

Personální manažerka ze Zlína se rozhodla udělat tlustou čáru za životem v korporátu, aby si splnila svůj dětský sen. Ještě před rokem byste to do ní vůbec netipli. Svou práci milovala. Byla extrémně kariérní typ, který šel tvrdě po ohodnocení a uznání. Jenže nastal zlom. V ten moment vyhledala odborníka a vykoučovala si podnikání.

Lodičky vyměnila za holínky a dnes tahá za docela jinou uzdu. Otevírá třinácté komnaty lidí, kteří řeší problémy ve vztazích, kariéru, rodinu i vlastní tělo. Některé zní tuctově, v případě Terezy však získávají docela jiný rozměr.

„Jsem takový překladatel mezi člověkem a koněm, jen jsem k tomu přidala tu racionalitu. Všechno je postavené na našem vlastním chápání. Koučink pomocí koní v žádném případě není ezoterapie, že by si sem lidé chodili hladit koníčky. Někdy je velmi náročný – emočně i psychicky,“ upozorňuje Tereza.

Můžete plakat, řvát, chechtat se jako blázniví. Nikdo vás tu neuslyší, ani nevyruší. Jen patnáct minut od Zlína najdete stáje, kde se přestává řešit, co máte na sobě, jak vypadáte, jaké máte auto nebo postavení. Uhlobaron? Herec? Prezident? Koně to nezajímá. Zajímají je jen emoce, které zrcadlí.

„Pokaždé mě překvapí, jak se zachovají. Člověk něco dořekne, už si uleví, kůň k němu přistoupí a dá mu hlavu na rameno, že je tady s ním. Byť jsem profesionál, v těchto okamžicích mi pokaždé hrknou slzy do očí,“ připouští koučka.

ZÁZRAKY NA POČKÁNÍ

„Jsem mizerný prodejce. V životě jsem neprodávala a teď mám prodávat sebe,“ tvrdí Tereza Kudělková, když staví na kávu ve stylové garsonce pro zájemce, kteří k ní přijíždějí i z dalekých Čech.

Skutečnost ale svědčí o opaku. Byznys rozjela před pěti měsíci a v době, kdy děláme tento rozhovor, má prakticky plno. Kromě týmového koučinku a výuky jízdy na koni, kterou nabízí jen okrajově, přijímá tři zákazníky denně. To je prý naprostý strop. „Nechci preferovat kvantitu před kvalitou. Lidem se od nás nikdy nechce odcházet a já se nechci dívat na hodinky, že tady mám dalšího člověka.“

Žen je víc, ale chodí také muži. Na doporučení. Prý i takoví, do kterých byste to neřekli.

Zážitek, který Kudělková nabízí, studují v americkém Coloradu chovatelé z celého světa. V Česku jej prodává hrstka koučů, převážně žen.

V reálu to vypadá asi takto. Vkročíte do areálu, kde vás přivítají Nyce Boy s Buddym a dalmatinem Noe. Hned poté si vás vezme do parády Tereza. U kávy společně otevřete téma, které vás pálí. „Většinou lidé začnou mluvit zeširoka a já říkám: Svělé, děkuji za tu otevřenost, ale nenakrmíme všechny děti v Africe za hodinu. Je potřeba si z toho vypíchnout něco, co je pro vás aktuálně nejpalčivější. A často k tomu využíváme i různé nástroje, že si lidé své problémy vizualizují nebo sepíšou,“ vysvětluje.

Koučink pracuje hlavně s emocemi a ideály. A to podstatné se odehrává na jízdárně. „Už jen to, že si člověk to šestisetkilové zvíře vede, mu dodává obrovskou sebedůvěru a zadostiučinění, že se odhodlal za mnou přijít. I když to lidé neřeknou nahlas, já to vidím. Jsou pyšní.“

Právě tady se Tereza hodně ptá na pocity. Někdy zjistí, že nemáte strach z koní, ale třeba z toho, že nesplňujete něčí očekávání.

Naposledy za ní přišla paní, která nevěděla, jestli zůstat v práci, nebo začít podnikat. Velmi akční typ. Stále roztěkaná a Nyce Boy prý nedokázal stát na místě. „Dvacet minut jsme chodili a ona si během toho sepsala celý byznys plán. Už jen to, že stojí vedle koně a vede si ho, že si vědomě něco vede, jí pomohlo. A ona si tam vedla ten svůj byznys.“

Nikdy se prý nestane, že by ve stájích oba koně leželi. Co kdyby zavládlo nebezpečí a museli utíkat? „Nezávisle na sobě se mi přitom se dvěma klientkami stalo, že Nyce na jízdárně usnul. Řekl si, že stráž může držet někdo jiný. I tak se pozná dobrý lídr,“ vysvětluje koučka.

Historek má, že bychom si mohly vyprávět do večera. Řeč se stočí na zákaznici, která řešila vztah vůči dospívajícímu dítěti. Nevěděla, co víc má udělat pro to, aby si jí syn začal všímat. Po dvaceti minutách se podívala na Nyce Boye, ten jen otočil hlavu a šel žrát. „Je možné, že je mu to úplně jedno? Když odešel, jako bych ho viděla, když s ním mluvím.“

Přišla za čtrnáct dní a vztah se synem se jí prý úplně otočil. „Začala se na něj dívat jinak. Přestala se mu vnucovat a zjistila, že je strašně spokojená,“ popisuje Tereza.

Co je ale zajímavé, chodí i mladé dívky do pětadvaceti let, které nedokážou ustát tlak na sociálních sítích, perou se s vlastní postavou i se vztahy. Nalomená sebedůvěra není v tomto případě ničím ojedinělým.

„Nedávno jsem tu měla osmnáctiletou holku, které zaplatili koučink rodiče, nebo třeba dvojici, která měla zájem o partnerský koučink. Škála zákazníků je opravdu pestrá,“ vysvětluje koňařka.

Příběhy, které Tereza Kudělková zmiňuje, nejsou nijak výjimečné. Zato časté. Jsou lidé, kteří hledají odpovědi na své otázky i dlouhé roky. A za dvě hodiny mají jasno.

Zázraky na počkání, nemožné do tří dnů, slibuje koučka. Je to skutečně tak jednoduché? „Koně jsou mistry ve čtení našich emocí. Mohou nám pomoci řídit naše obavy a získat sebevědomí. S jejich podporou můžeme odhalit sílu, kterou jsme si ani neuvědomovali, že máme. Moment AHA nám pomůže najít cestu k sebeuvědomnění. A dost často z toho vzejdou akční kroky,“ uvádí Kudělková.

Někdo se ale svěřovat nechce. Jde se s koněm projít a řekne mu, co potřebuje. Kůň má totiž skvělý dar: můžete mu říct cokoliv a on na to neřekne vůbec nic. Vrátí vám to vnitřním klidem. I tohle je podle Terezy jakási forma terapie.

Do Míškovic na Kroměřížsku přijíždějí lidé různého postavení. Ale mají jistotu, že ze stájí se ven nic nedostane. „Řídím se etickým kodexem. Jednou by se něco propálilo, což je nepřípustné, a mohla bych to rovnou zabalit,“ komentuje koučka.

Má prý ten dar, že z devadesáti devíti procent zapomene na to, o čem se s lidmi bavila. Cizími problémy se nezaobírá a pouští je rovnou ven. „Mně se tak dobře usíná jako nikdy předtím,“ usmívá se Tereza a hladí při tom svého černého kocoura Bertíka, který jí vyskočil do klína. Mňoukne, jen si užívá přítomnost své paničky a tiše přede.

TERAPIE PRO SENIORY

Říká se, že nejhorší je práce s lidmi, ale sympatickou blondýnku maximálně naplňuje. „Asi mě ubíjí kancelář, i když lodičky a kostýmky, to bylo dřív moje. Zpětně zjišťuju, že jezdecký outfit taky není úplně špatný,“ srovnává s úsměvem Tereza.

Když na to přijde, stále je za dámu. Odhodí holínky od hnoje a mezi byznysmeny, kde nabízí týmový koučink, vypadá jak ze žurnálu. V jednom má však jasno. Už by neměnila.

„Nebýt vlastního vyhoření, tak bych tohle nedělala. Ale zjistila jsem, že chvíle strávené u koní mi dodávají hrozný klid. Že to jednoduše funguje.“

Koučink pomocí koní má podle ní velký potenciál. Sama se nebrání tomu, že by svůj byznys posunula na vyšší úroveň. Vzdělávat další kouče a provozovat pod svým jménem například hipoterapii. Stavbou těla i povahou by byl pro tento účel Buddy perfektní.

„Jeden z mých cílů do budoucna je jezdit s koňmi do domovů důchodců. V tomto směru nás ale čeká ještě spoustu práce. Koně musí absolvovat speciální výcvik, navíc je to časově náročné,“ zmiňuje chovatelka.

Popisuje mi, jak občas sedí s partnerem Lukášem večer na terase a sledují Nyce Boye a Buddyho, jak žerou. Buddy zvedne hlavu a Nyce se na něj podívá stylem: „Co děláš? Já žeru“. A Buddy na něj: „Couvej, jdeme“.

„To si jde Buddy na zdravotní kolečko a bere s sebou automaticky i Nyce Boye. Zastaví se u nás, podívají se a jdou se napít, protože Buddy to tak má rád. Jenže nechce jít za roh sám. Kůň je stádové zvíře a co kdyby tam byl náhodou predátor? Ať kdyžtak sežere Nyce,“ dodává se smíchem Tereza.

Je to stále ta stejná Tereza. Žádná meta pro ni není vysoká. Něco se však změnilo. Už ji jen tak něco nerozhodí. Nechává to koňovi. Ten má větší hlavu.

TEREZA KUDĚLKOVÁ

• Narodila se 13. dubna 1994 v Ostravě.
• Absolventka Ekonomické fakulty na Vysoké školy báňské – Technické univerzitě Ostrava.
• Pracovala jako HR asistentka, později HR manažerka.
• Akreditovaná profesionální koučka v ČR, absolventka Coaching with horses, Kathy Pike, Colorado.
• Koučink pomocí koní provozuje pod značkou Equicoach.
• Bývalá profesionální plavkyně, účastnila se Mistrovství ČR.
• Procestovala Evropu, s bývalým manželem hokejistou Tomášem Kudělkou žila v chorvatském Zagrebu, rakouském Innsbrucku a finském městě Lahti.
• Se současný partnerem Lukášem Mikalou (39 let) a dcerou Terezkou (6 let) žije v Míškovicích na Kroměřížku.
• Tereza je aktivní na FB, LI i Instagramu: equicoach.cz.