Ergoterapie řeší motorické problémy pacientů i poruchy paměti
Ergoterapie je léčebná metoda, která pomáhá s nácvikem soběstačnosti. Ergoterapeuti patří do týmu odborníků, pečujících o pacienta od akutního onemocnění až po návrat do běžného života, pomáhají k dosažení jeho maximální možné kvality. Mezi ně patří také Veronika Petříková ze Vsetínské nemocnice.
Autor: Vsetínská nemocnice
Nalít si kávu, pověsit prádlo, odemknout dveře, obléci se, připravit si jídlo nebo se jen správně zorientovat v prostoru. Běžné činnosti, které většina z nás každodenně provádí, aniž by jim věnovala zvýšenou pozornost. Pro mnohé nemocné či pacienty po úrazech bývají i tyto základní aktivity problémem.
·S jakými obtížemi pacienti na ergoterapii nejčastěji přicházejí?
„Ergoterapii využívají pacienti převážně s motorickými problémy horních končetin. Zde se zaměřujeme na pohyb a držení trupu, na hrubou a jemnou motoriku. Dále jsou to pacienti s poruchou kognitivních a fatických funkcí, což jsou například poruchy paměti, pozornosti, poznávacích funkcí, orientace v prostoru, plánování a řeči. V neposlední řadě jsou to pacienti s omezením v oblasti sebeobsluhy a sebepéče.“
·Co může pacientům nabídnout ergoterapie v naší nemocnici?
„Ergoterapie může nabídnout nácvik jemné motoriky za využití pomůcek z ergoterapeutického stolu Manus, který nabízí širokou škálu typů úchopů. Dále využíváme řadu kompenzačních pomůcek pro běžný život např. podavač předmětů, navlékač ponožek, pomůcky s rozšířenou rukojetí jako příbor, psací potřeby. U neurologických, traumatologických a ortopedických pacientů používáme vzduchové dlahy PANat, ve kterých cvičíme a polohujeme končetiny. Zajišťujeme poradenství při výběru vhodných dlah, ortéz a pomůcek pro sebeobsluhu a sebepéči. Provádíme praktické nácviky soběstačnosti, kognitivní rehabilitaci a reedukaci řečových funkcí.“
·Hraje roli i správná volba, užití a rozmístění pomůcek, ergonomie?
„Ergonomie se zabývá správným držením a pohybem těla při statické a dynamické zátěži, správným tvarem, velikostí pracovních pomůcek a jejich rozmístěním v prostoru. Snahou je zamezení přetěžování pohybového aparátu při stále se opakujících pohybech a polohách. Asi nejčastější chybou z hlediska ergonomie je nesprávná výška pracovní plochy či stolu, nesprávná židle, nevhodné rozmístění pracovních pomůcek a jednostranná nesymetrická zátěž končetin a páteře. Například stále zatěžujeme jen jednu končetinu, otáčíme trup stále jen jedním směrem, sedíme opakovaně více na jedné polovině hýždí nebo zaujímáme jiné vynucené polohy. Setrvávání v neergonomických pracovních polohách a nevhodné pracovní zatížení vede k řadě onemocnění. Z těch známých můžeme uvést například výhřez ploténky, oštěpařský a tenisový loket či syndrom karpálního tunelu. Je nutné podotknout, že správné ergonomické pracovní prostředí není jedinou prevencí poruch pohybového aparátu. Důležitá je i dostatečná pohybová aktivita, případně cílené kompenzační cvičení.“
