Tisíce nadšenců nachází motivaci v unikátním projektu Vrchařská koruna

Na počátku byla snaha narušit stereotyp cyklistických výletů po rovinkách. Adam Hloch před deseti lety hledal nové výzvy pro trávení volného času. Stále se opakující výlety po silnicích Vsetínska ho přestaly naplňovat.

„Ta první asociace asi souvisela s tím, že jsem někde v médiích četl o projektu horolezců, kteří lezli na velikány v Himalájích. Tak jsem si řekl, proč bych nemohl na bicyklu vyjet na vybrané kopce v okolí. Původně jsem to bral jako osobní výzvu, nepředpokládal jsem, že by to mohla být akce pro veřejnost a další cyklisty. Ale pak jsme společně s kamarádem Michalem Horským usoudili, že to má potenciál. A Koruna byla na světě,“ vzpomíná Adam Hloch.

Myšlenky prakticky okamžitě přetavili v činy. Společnými silami začali plánovat první ročník Vrchařské koruny Valašska (VKV).

V tu chvíli asi nemohli tušit, co všechno způsobí. Seriálem VKV se trefili přesně do aktuální poptávky amatérských milovníků cykloturistiky v horách a kopcích.

„Šli jsme do toho po hlavě. Vybrali jsme dvacet vrcholů Valašska, připravili organizaci, oslovili kamarády, přátele, až těsně před startem jsme udělali drobnou propagaci v regionálních novinách, v cyklistickém časopise 53x11 a projekt zahájili. Vůbec jsme nevěděli, co od toho můžeme očekávat,“ doplňuje Michal Horský.

Princip Vrchařské koruny Valašska byl v jeho počátcích (a je stále) velmi prostý. Organizátoři vytipují pro každý rok dvacet vrcholů, které musí účastníci VKV vyjet. Splnění úkolu potvrzují cyklisté vlastními fotografiemi z jednotlivých vrcholů. Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Ti, kteří zvládnou všechny vrcholy objet nejrychleji, dostávají stejné ceny jako úplně poslední úspěšný účastník.

Před druhým ročníkem si už oba organizátoři Vrchařské koruny Valašska dali záležet na propagaci. Dobré reference z premiéry zafungovaly, nově vybrané vrcholy už v roce 2014 objelo více než sto cyklistů.

„Pak už to jelo jako neuvěřitelná lavina. Každým rokem lidí přibývalo. Vždycky jsme si říkali, že už jsme na stropu, že víc lidí už se prostě nezapojí. V letech 2019 a 2020 jsme už měli přes tisíc účastníků. Pak to samozřejmě kvůli covidu trochu opadlo, ale myslím, že letošní jubilejní desátý ročník opět tuto hranici překoná,“ říká Adam Hloch.

Projekt se během let samozřejmě vyvíjí. V prvních letech neměli účastníci žádná omezení, pro všechny platilo jediné – k získání Vrchařské koruny bylo potřeba vyjet na dvacet kopců. Pak organizátoři přidali speciální kategorii VKV junior pro děti a mládež. Ti mají vytipováno padesát vrcholů, držitelem VKV se stává každý junior, který jich zvládne vyjet pět. Ti, kteří zvládnou nejvíce vrcholů, se můžou vždy těšit na hodnotné a taky sladké ceny. Poté přibyla další kategorie VKV bez bariér pro handicapované cyklisty s přívěsným vozíkem či sedačkou, zatím poslední novinkou je kategorie pro nadšence, kteří využívají elektrokola.

„Samozřejmě, že pro jednotlivé ročníky jsme vybírali jiné vrcholy. Máme databázi asi tří set kopců, takže je z čeho vybírat. Vždycky zařazujeme i třeba jeden vrchol ze sousedního kraje, letos tam máme výjimečně jako bonusový jedenadvacátý vrchol Lysou horu v Beskydech. S výběrem nám pomáhá i zpětná vazba od účastníků, rozdáváme dotazník, kde nám dávají tipy na místa, která mají rádi. Některé kopce se opakují, ale snažíme se vybrat tak, aby nejméně polovina kopců byla nová. Pro příští ročník bychom rádi připravili do VKV dvacet kopců, které jsme ještě v itineráři neměli,“ vysvětluje Michal Horský.

Pro drtivou většinu lidí, kteří se do Vrchařské koruny Valašska zapojí, jde o pozitivní zpestření trávení volného času. Najdou se však i takoví, kteří berou projekt vážně jako příležitost pokořit své vlastní limity a hranice.

„Ti pak netrpělivě čekají, až ročník odstartujeme a okamžitě vyráží na hřebeny. Letos jsme začali druhého dubna, úplně prvními držiteli VKV byli, mimochodem stejně jako předloni, otec se synem, Antonín a Metoděj Lieblovi z Poličné u Valašského Meziříčí. Ke zvládnutí všech dvaceti jedna vrcholů jim stačilo půldruhého dne. Část trasy absolvovali ve sněhové vánici, na řadě vrcholů byl totiž na začátku dubna ještě sníh nebo zbytky ledu,“ podotkl Adam Hloch.

První pokořitelé letošního ročníku se podělili o své zážitky také na webu VKV. „O půlnoci jsme to poslali dolů k Šanci z Lysé směrem ke Stratenci. Pak na sever až na Svinec, odtud na Kelčák a Hostýn. Pak k východu na Búřov, abychom krásnou vánicí zamířili k Vartovně a projeli kupodivu sněhu prosté Vizovické vrchy. Nakonec jsme zkoukli jižní Valašsko až po Vršatec, kde nám na dvě a půl minuty vysvitlo slunce. Nerad vybírám, mám rád každý kopec. Z pohledu letošního ročníku nejhlubší dojmy (a hlavně sníh) přinesl Radhošť a Velký Javorník, nejvíce pohladila Lysá (protože to je naše královna) a Ploščiny, kopec s velmi romantickým výhledem. Jako Valašský patriot jsem pyšný, že tato úžasná myšlenka vznikla právě tady. Počet zdolaných vrcholů je zatraceně velký počet příběhů, které spojují místní i přespolní cyklo hobíky,“ popsal své pocity Antonín Leibel.

Po dvaceti dnech už statistika evidovala dalších sedm nadšenců, kteří měli splněno. Adam Hloch a Michal Horský ale opakovaně opakují, že jejich životní projekt Vrchařské koruny není o závodech, časech, vteřinách nebo medailích.

„Je o tom, aby si každý našel svoji vlastní motivaci. Aby v sedle kola dokázal překonat sám sebe, aby naplnil výzvu, kterou pro každého jednotlivce vrcholy představují. A ty výzvy mohou mít opravdu různé podoby. Pro někoho je to čas, jiný si rozloží dvacet vrcholů na celý rok,“ říkají oba shodně.

I proto neexistuje ze strany organizátorů absolutně žádná kontrola, jestli třeba někteří cyklisté podvádějí. „Na tom nezáleží, není to důležité. Měli jsme za těch deset let jen pár podezření, že někdo nejezdí fair play. To ať si každý vysvětlí sám sobě doma před zrcadlem. V pravidlech je jasně řečeno, že by měl stoupání každý zvládnout na kole. Je to hlavně o důvěře. Nesledujeme lidi. Pokud to někdo chce ošidit a dát si kolo na střechu auta a pak nám poslat fotku, tak je to čistě jen o jeho svědomí,“ uvádí Adam Hloch.

Popularita projektu se brzy rozšířila i mimo hranice Valašska. Jak VKV bobtnala, objevili se první cyklisté z různých regionů, kteří byli ochotni uspořádat obdobu v místě svého bydliště.

Před sedmi lety se tak poprvé jely tři nové Vrchařské koruny v jižních Čechách, na Vysočině a na Jesenicku. V dalších letech přibyly další a další regiony. Aktuálně mají Adam Hloch a Michal Horský v Česku i na Slovensku celkem čtyřiadvacet partnerských projektů.

„Snažíme se pro tyto podniky držet jednotný koncept, máme na Vrchařskou korunu dokonce ochrannou známku. Každá organizační skupina je samostatná, akorát se musí řídit nějakými společnými pravidly. Nechali jsme udělat web, který koruny sdružuje, každý náš partnerský region vybere své vrcholy, oceňuje úspěšné účastníky podle svých možností, shání si sám sponzory. My to celé zaštiťujeme, se všemi organizátory seriál konzultujeme, jednou ročně se i potkáváme. Začalo to u nás, pak jsme byli v jižních Čechách a letos pojedeme na slovenský Liptov,“ dodává Michal Horský.

Rostoucí obliba Vrchařské koruny Valašska působí organizátorům i příjemné starosti. Zatímco v prvních letech pořádali slavnostní vyhlášení v salónku minipivovaru Valášek, poslední roky si už musí pronajímat velký sál vsetínského kulturního domu. Jinam by se totiž stovky lidí nevešly.

Oba dva vždy před sezonou přemýšlejí, čím by nové ročníky obohatili. Tak vznikla myšlenka zapojit do seriálu také charitativní aspekt. Výrazně v tom pomáhají místní firmy a sponzoři.

„Některé naše partnerské firmy vyzývají své zaměstnance, aby se do Koruny zapojili. Za každý zdolaný vrchol svým zaměstnancem pak firmy poskytnou finanční obnos na charitativní účel. Pak vyberou někoho, kdo v životě neměl tolik štěstí, potřebuje pomoc a vybrané peníze mu předají. Zároveň také vyzývám i naše účastníky, aby přispěli do benefiční sbírky. Letos ji máme na speciálním transparentním účtu, vybíráme peníze na jednu naši tradiční účastnici, která měla na kole těžký pád a od pasu dolů ochrnula. Za pouhý týden této benefice bylo na účtu sto padesát tisíc korun. Za celou dobu trvání Vrchařské koruny Valašska jsme těmito různými formami podpory dokázali spolu s našimi partnery k potřebným dostat 1,7 milionů korun,“ popisuje Adam Hloch.

Kam se bude projekt Vrchařská koruna ubírat dál? To jeho hlavní tváře v tuto chvíli ještě netuší. Věří ale, že příznivcům cyklistiky a krásných panoramat na hřebenech hor budou mít co nabídnout i v příštích letech.

„Letos poprvé zkoušíme všechny partnerské regiony propojit do Vrchařské koruny Česko-Slovenska. Každý region vybral jeden vrchol ze svého ročníku, což dalo seznam pětadvaceti vrcholů na území obou států. Na každém vrcholu si cyklisté musí opět jako důkaz zdolání pořídil fotografii, kterou následně nahrají do svého uživatelského účtu na zmíněném webu. Zde také bude možné sledovat průběžné pořadí vrchařů. Sami jsme zvědaví, komu se podaří pokořit největší počet vrcholů. Nelze předpokládat, že to hodně lidí zvládne projet všechno, možná se nikdo takový nenajde. Proto oceníme ty, kteří zvládnou nejvíce vrcholů. Přece jen, jedná se o velké území, vyjet na tyto vrcholy bude znamenat obrovskou časovou náročnost,“ uzavírá Michal Horský.

Vrchařská koruna

Cykloturistická akce pro milovníky jízdních kol a přírody bez rozdílu věku, výkonnosti a pohlaví.

Není primárně soutěží, ale motivačním prvkem pro veřejnost, aby sportovala (jezdila na kole) v přírodě.

Autorem myšlenky je Adam Hloch, který v roce 2013 spustil Vrchařskou korunu Valašska (www.vkv-bike.cz), na níž se postupem času nabalují sesterské projekty v dalších regionech České republiky a Slovenska.

Základní idea Vrchařských korun je v časovém období (nejčastěji duben–listopad) zdolávat na kole pořadateli předem vypsaný počet vrcholů (nejčastěji 20).

Na každém vrcholu si cyklisté pořizují dokumentační fotografii (selfie) a po zkompletování fotek ze všech vrcholů je prostřednictvím systému na webu www.vk-bike.eu posílají pořadatelům. Tím se stávají držiteli dané Vrchařské koruny.

Účast je pro cyklisty bezplatná. Nehradí se tedy žádné startovné.

Do posledních ročníků Vrchařské koruny Valašska se zapojilo vždy kolem tisíce cyklistů.