Tip na výlet: ​Krajem dobrých rodáků

Pamatujete si na poslední věty, které pronesl vypravěč ve slavném snímku Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci? „Tady je tvůj Rhodos a tady skákej. A co jsme si upekli, to si také snězme.” Hrdina Otčenáš v podání Vlastimila Brodského (mimochodem jeho maminka pocházela ze Vsetína-Rokytnice) během toho šlape na kole v krásné zvlněné krajině.

Přestože byl film natočený na Vysočině, příběh je zasazený na Kelečsko, rodného kraje režiséra Vojtěcha Jasného.

Krajina je zde valašsky zvlněná, ale ne tak, jak v nedalekých Beskydech. Je otevřená, přátelská a jakoby zvala na cykloprojížďky nebo turistické vycházky. Dál, směrem k horám, leží zase Valašskomeziříčsko.

Tyto dva regiony jsou spolu propojeny zvláštním poutem, které jako sametová stužka kopců drží poslední baštu Valašska před vstupem do Moravské brány u Hranic a dál na roviny úrodné Hané.

Centrem této oblasti je Kelč, jedno z nejstarších městeček v Česku. Osídlení je zde doloženo už před pěti tisíci lety. Byla po něm pojmenována Kelčská pahorkatina, a také nejvyšší hora Hostýnských vrchů Kelčský Javorník (865 m n. m.), kde se od roku 2015 nachází rozhledna.

Než se turisté dostanou až na horní vyhlídkovou plošinu, musí překonat 156 schodů. Rozhledna je vysoká třicet pět metrů, skládá se z centrálního ocelového sloupu s vřetenovým schodištěm a dvanácti ohýbaných modřínových lamel, které tvoří obvod rozhledny.

Půdorys rozhledny tak připomíná hodinový ciferník a dvanáct rovnoměrně rozmístěných vyhlídkových plošin evokuje sluneční hodiny.

Na stavbu bylo použito 29 tun dřeva a 24 tun oceli. Autory rozhledny jsou Ing. Arch. Marta Balážiková a Ing. Ondrej Balážik. Vstup na rozhlednu je volný, celoroční s ohledem na aktuální povětrnostní podmínky. Výjezd k rozhledně osobním automobilem není možný.

Cesta na vrchol Kelčského Javorníku z Tesáku je po žluté a zelené turistické značce. Z obce Rajnochovice vede zelená turistická značka a z obce Chvalčov žlutá a zelená turistická značka.

Historie Kelče je především historií výroby dýmek. Když v Kelči zaslechnete slova rybí ocas, kozí brada, kozí míšek či baňačka, řeč bude patrně o zdejších dýmkách, jejichž výroba město proslavila od druhé poloviny 19. století do první světové války. Vyvážely se do všech koutů českých zemí, ale také do Rakouska, Polska, Uher a dokonce až do Ameriky; říká se, že jedna z dodávek údajně ztroskotala na slavné lodi Titanic.

Hold prastarému řemeslu vzdává také Muzeum dýmkařství v Kelči. Zlatá léta zažívalo kelečské fajfkářství od 60. let 19. století do 1. světové války, poté výroba pozvolna upadala, a po 2. světové válce zanikla úplně.

V expozici můžete nahlédnout do rekonstruované fajkářské dílny a zhlédnout, jaké všemožné nástroje byly k výrobě fajek nezbytné. Prostřednictvím informačních panelů se spoustou fotografií se můžete vydat na dlouhou cestu, kterou dýmka jako nástroj ke kouření tabáku za dobu své existence urazila, na pouť, jež započala u amerických Indiánů před 3 000 lety a v našem regionu zakotvila právě v malém městečku Kelč.

Přímo ve městě je také památková zóna se zámeckým areálem. V Kelči se kromě slavného režiséra Vojtěcha Jasného narodili také hudební skladatelé bratři Jaroslav a Petr Křičkovi. V jejich rodném domě je teď stálá expozice o životě a díle všech tří sourozenců. Jaroslav a Petr Křičkovi měli ještě sestru Pavlu, ta byla spisovatelkou.

V Kelči a jejím okolí si můžete užít procházky po historických památkách, pamětních místech i krásách okolní přírody. Abyste nic neminuli, povede vás naučná stezka vhodná pro pěší turisty i cyklisty.

Naučná stezka města Kelč má dva okruhy. První, malý okruh, vede památkovou zónou města, má 11 zastavení a je dlouhý necelé tři kilometry. Druhý, velký okruh má 12,5 kilometru a kromě historických památek ve městě vás zavede také do jeho okolí a ukáže vám krásy zdejší krajiny.

K zajímavostem blízkého okolí patří třeba vrch Strážné, na němž je pomník nálezu pokladu mincí a zlomkového stříbra z doby kolem roku 1002, což svědčí o tom, že Kelčí procházela legendami opředená obchodní tepna - Jantarová stezka.

Zajímavá je také zřícenina hradu Šaumburk v nedalekých Rajnochovicích. Hrad postavil v roce 1272 Bruno ze Šaumburku jako své reprezentativní sídlo. Tento rozsáhlý hrad o rozměrech 120x50m byl opatřen hradním příkopem včetně padacího mostu. V jeho největší slávě zde byl v letech 1320-1325 zřízen purkrabský úřad. Po smrti svého majitele hrad zpustl a zanikl. I přestože se prakticky nic nedochovalo, je zde krásný výhled do kraje.

KUDY DO KELČE

Tak co? Vyrazíme? Do Kelče se dostanete jednoduše. Třeba od Valašského Meziříčí zamíříte ať už autem nebo na kole směrem na Bystřici pod Hostýnem a v Brankách nebo v Kunovicích odbočíte doprava.

Do Kelče můžete jet také z opačné strany nebo od Hranic na Moravě. Pro vyjížďky na kole je Kelč opravdovým centrem celé oblasti s krásnými výhledy na Beskydy, Hostýnské vrchy nebo opačným směrem na Moravskou bránu. Tak šťastnou cestu!