Nejnovější zprávy: Robert Goláň svými snímky promlouvá s lidmi na okraji Studenti mapují vizuální smog v ulicích Valašského Meziříčí

Sport

TIP NA VÝLET: Hrad českých králů i odbojných Valachů

Hradem Brumov, který se tyčí nad městečkem Brumov-Bylnice na vrcholovém hřbetu Židáky, procházely divoké dějiny jedné z nejvýchodnějších částí Valašska stejně, jako nájezdníci po celém úseku této části Moravy.


Autor: Pavel Remeš, Michal Jakubský

Majitelé hradu byli moravští i uherští šlechtici, stejně jako čeští králové, husité i odbojní Valaši.

Historie osídlení pahorku nad potokem Brumovka je přitom starší, než sahá paměť lidí i středověkých kronikářů. Nejstarší osídlení v místech dnešní zříceniny hradu datují archeologové do období prvního století před naším letopočtem, jednalo se zřejmě o dřevěné hradiště lidu Púchovské kultury.

Legenda o založení hradu však spadá až do dob moravského knížete Mojmíra I (přibližně kolem roku 830). Vladyka Bruno, který kraji tehdy vládl, honil po okolních lesích zvěř. Večer, po náročném lovu unaven, našel si odpočinek na kopci. Ráno, když uviděl nádherné rozhledy kolem, založil na tom místě hrad, který pojmenoval po sobě Brunov. Až po čase se mu začalo říkat Brumov a tak je tomu dodnes. Z hradu podle pověsti vedou čtyři tajné chodby. Ovšem zatím je nikdo neobjevil. V každém případě se v okolí hradu prý skrývá obrovský poklad. Nikdo jej ale nehledá, protože kdo by jej objevil a odnesl, do roka by umřel.

Tolik legendy. Historie hradu má svůj podložený počátek někdy ve 12. století. Za vlády krále Přemysla Otakara I. zde stálo dřevěné strážní hradisko, možná celnice pro kupce a poutníky z Uher. Pak zde postavili majitelé románský hrad, který byl postupně přestavován dle aktuálního slohu. Největšího rozsahu dosáhla stavba v 16. století, kdy ji měli v držení páni z Lomnice.

Mezitím byl ale postupně několikrát dobyt a obsazován od oficiálních zeměpanských šlechtických rodů, přes vyznavače kalicha až po valašské rebely v období třicetileté války. Hrad nakonec na konci 19. století zpustošil dvakrát požár a také stavební aktivity obyvatel podhradí stejnojmenného městečka Brumov. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.

Moderní doba je ve znamení postupné obnovy některých částí hradu. V sedmdesátých a osmdesátých letech zde probíhaly archeologické průzkumy. V devadesátých letech se o hrad začala zajímat Valašská nadace, která se společně s městem Brumov-Bylnice zasadila o opravy a konzervaci některých budov. Od května 2000 je hrad otevřen veřejnosti.

Horní hrad tak pro návštěvníky nabízí v bývalých sklepních i nadzemních prostorách expozici o historii hradu, městských památek nebo CHKO Bílé Karpaty. V prostorách spodního hradu je pak amfiteátr s pódiem, kde se organizují nejrůznější kulturní akce. Hrají se zde třeba divadla, pořádají koncerty nebo promítá letní kino. Kdo má štěstí, může na jednom z nádvoří na vlastní kůži zažít třeba partii živých šachů. V hradním areálu nechybí ani stánek s občerstvením a suvenýry.

Pokud byste chtěli poznat také okolí hradu, můžete sestoupit do podhradí, kde sídlí městské muzeum plné zajímavých výstav o pohnuté historii města Brumov i jeho okolí.

Zhruba dva kilometry nad brumovským hradem je zase malý židovský hřbitov. Vede k němu turistické i místní značení. V podhradí jsou také bývalé pivovarské rybníky. Procházka kolem nich vás zavede po lesní cestě ke Hložecké kapli. Trasa je vhodná pro rodiny s dětmi i cyklisty.

Na samotný hrad vede cyklotrasa č. 49 a modrá, žlutá a zelená značka. Ale dříve než vyrazíte, ještě jedna legenda. Nádvořími se prý občas projíždí duch hradního pána. Sedí v kočáře taženým temnými hřebci, jimž z nozder šlehají plameny. Mějte se proto raději na pozoru!