Šárka Pančochová: Zabalená v kufru už patnáct let
Nezkrotná, divoká, odvážná, nebojácná, originální, osobitá. To je česká snowboardistka Šárka Pančochová. Pojede na další olympiádu, chystá svatbu, hledá zázemí.
Autor: Archiv Šárky Pančochové
Ten moment zimní olympiády v ruském Soči 2014 si jistě tisíce českých sportovních fanoušků velmi dobře pamatují. Šárka Pančochová útočila na zlatou medaili. V prvním kole šokovala celý svět, s náskokem vedla. Drama gradovalo, bohužel nemělo šťastnou tečku.
Česká závodnice ve druhé jízdě přetočila v rychlosti první trik, prkno se zaseklo zadní hranou a snowboardistka praštila zády o svah. Byla to silná rána, Češka zůstala ležet na sněhu, až po několika vteřinách se zvedla a celému světu do kamer ukázala rozšklebenou helmu, která jí při karambolu praskla. Skončila pátá, přesto se smála, přesto byla naprosto v pohodě.
Po sedmi letech se vlastně vůbec nic nezměnilo. Šárka Pančochová je pořád osobitá rebelka.
Českým fanouškům jste se trochu „ztratila z očí“. Prosím, přibližte, co se s vám událo za poslední rok, dva… Co aktuálně děláte, kde se pohybujete, kde žijete?
Moc se toho v mém životě nemění. Pořád cestuju za snowboardingem a trávím celkem hodně času v Americe s mojí přítelkyní. Jinak tento rok probíhá kvalifikace na olympiádu v Tokiu, to mi zabralo asi nejvíc času. Mimo to jsem začala jezdit závody ve freeride snowboardingu, je to celkem příjemná změna. Úplně něco jiného, než je freestyle.
Jak často se dostanete do České republiky? Kde vlastně nyní trávíte úplně nejvíc času?
V Čechách jsem pár měsíců z roku. Snažím se navštěvovat rodinu, co to jde. Ale nejvíc času mi zabere snowboarding. Samozřejmě se snažím trávit víc času s Kaileen.
Vzpomínáte někdy na onen slavný karambol na olympiádě v Soči? Připomínají vám to fanoušci nebo už je to úplně zapomenutá epizodka?
Sem tam na to řeč přijde, ale spíš se soustředím na budoucnost, kterou mám před sebou.
Na youtube máte vlog Shark tales. Přiblížíte nám, prosím, tento projekt? Kdo jsou vaše parťačky, které s vámi na videích prožívají různé kratochvíle?
Vlog je o cestování a objevování nových zajímavých míst. A taky třeba i o tom, jak si lidé mohou správně vybrat snowboard. Je toho tam spousta. Snažím se zapojovat svoje kamarády. V partě je vždycky větší zábava.
Jaký je aktuálně vlastně stav mezi vámi a Kaileen? Poslední, co český sportovní fanoušek zaznamenal bylo, že chcete mít svatbu až to bude legislativně v Česku možné... Změnilo se něco?
Musím říct, že Kaileen je zlatá. Někdy se nevidíme klidně i několik měsíců. Ale ona je mojí oporou. Jsem hrozně ráda, že i když se dlouho nevidíme, tak to se mnou dává na sto procent.
Cestování v posledních měsících asi není úplně snadné, že?
Covid určitě celou situaci cestování ztížil. Do Ameriky se teď nedá dostat, je to mnohem složitější než dříve. Tím, že svatbu odkládáme, se všechno komplikuje ještě víc. Kdybychom se vzaly, tak můžu cestovat do Států o dost jednodušeji. Zatím svatbu v plánu nemáme, ale pokud půjde situace takto dál, tak nám asi nic jiného nezbyde.
Vaše „žádost o ruku“, kterou jste zaznamenala na video, v Česku vzbudila velký ohlas. Jaká byla reakce vašeho nejbližšího okolí?
Rodina je šťastná. Všichni u nás se s Kaileen potkali, ona je prostě hrozně srdečný a milý člověk. A získala si přízeň všech v mé rodině.
Na letošním světovém šampionátu jste se neprobojovala ani v jedné z disciplín do finále. Bylo to velké zklamání? Jak se vám v posledním období daří na poli profesionálního sportu?
To je pravda. Finále mi uteklo o chlup, ale tak už to někdy bývá. Já se na prkně cítím dobře. Už mám za sebou nějaké zkušenosti, nehroutím se z toho, nechávám všemu volný průběh.
Jak to aktuálně vidíte s vaší účastí na olympiádě v Pekingu?
V tuto chvíli jsem kvalifikovaná na tři disciplíny. Slopestyle, big Air i rampa a to jako jediný sportovec z freestylu. I když mě letos minulo pódium na světovém poháru, byla to úspěšná sezóna. Jela jsem trochu na jistotu, abych si byla jistá, že mám dost bodů na kvalifikaci.
Jak moc vaše disciplíny poznamenala epidemie? Ať už v oblasti závodů nebo i možnostech trénování?
Cestování je trochu opruz. Musíme se pořád testovat. Spoustu resortů bylo letos zavřených. Nějaké závody se zrušily. Ale aspoň jsem měla víc času na trénink.
Na sociálních sítích prezentujete, kterak blbnete na skútrech, jezdíte mezi stromy v hlubokém prašanu, skáčete do hlubokého sněhu, je vidět, že se pořád dobře bavíte. Je to tak? Je vám za mořem dobře?
Amerika je o něco volnější než Evropa. Je o dost jednodušší tam trénovat. Podařilo se mi do Států dostal před mistrovstvím světa a trénovat. Ale bylo míň závodů, takže jsem měla víc času i na volné ježdění a natáčení. A to jsem se snažila užít na sto procent.
Je něco, co vás trápí? Co by vám vadilo? Kvůli čemu třeba ztrácíte pozitivní energii?
Musím říct, že jediná věc, která mě trochu unavuje je fakt, že nikde pořádně nebydlím a tím pádem se ani nemám kam vrátit. Jsem zabalená v kufru už patnáct let. Líbilo by se mi mít někde stabilnější domov. Ale to je jenom maličkost. Jinak musím říct, že jsem v klidu. Kaileen tomu hodně pomáhá.
Zdravotně jste už úplně fit? Vloni vás potrápilo zranění kotníku…
Kotník je v pohodě. Měla jsem s tím trochu opruz. Kvůli železu, které tam nějakou dobu muselo zůstat. Tlačilo mě v botě, ale jakmile jsem to vyndala, tak bylo po problémech. Jinak jsem zdravá, sem tam nějaké maličkosti, ale to ke sportu patří.
Vloni jste strávila léto v Česku, sama jste v rozhovorech s novináři říkala, že nepamatujete tak dlouhý pobyt v rodné zemi. Vaše partnerka byla v Česku s vámi? Užívala jste si to tady?
Nějakou dobu jsem byla v Česku, také jsem trávila hodně času v Rakousku s kamarádkou Annou Gasser. Hodně jsem jezdila a byla u vody. Ano, loňské léto mi hodně vyhovovalo. Rakousko je krásné, je tam spousta aktivit, které jsou mi blízké. Mělo to jediné negativum. Kaileen jsem bohužel neviděla skoro tři měsíce. Ale podařilo se jí přiletět v září, strávily jsme spolu tři krásné týdny.
Nechyběl vám každoroční tréninkový program v zahraničí?
Já si vždycky nějaký program najdu. A Evropa mi moc vyhovovala.
Když zavzpomínáte na období cca posledního roku. Na co jste úplně nejvíc pyšná? Co vás potěšilo? Co vám přineslo maximálně uspokojení, co vám dodalo pozitivní energii, díky čemu jste se třeba dostala do stavu euforie?
Jsem velmi pozitivní člověk, moje práce mě baví a užívám si ji. Ale highlight posledního roku bylo, že jsem mohla jezdit víc v prašanu a natáčet s kámoškou Cheryl. Bavilo mě tvořit projekty a filmovat a cestovat s Kaileen, když měla zrovna čas.
Co vás naopak v posledních měsících nejvíce zklamalo, rozhodilo, vytočilo, frustrovalo?
Mám momenty, kdy jsem frustrovaná, ale z vlastních zkušeností už si nic extrémně nezabírám. Moje frustrace nikdy velmi dlouho netrvá. Je to i tím, že mám kolem sebe dobrý tým, jako jsou Martin Černík a Přemek Vida, trenéři freestyle. Máme super podporu od svazu a Dukly. A to eliminuje hodně stresu. Kaileen mi dává volnost věnovat se snowboardingu naplno, za to jsem taky hodně ráda. A proto si ani nevzpomenu, co mě nějak víc naštvalo.
Kde se vidíte za pět, deset let? Co máte v plánu, na programu, co byste chtěla dokázat, kam byste se ráda podívala, jaké máte životní plány?
Těžko říct, ale možné je, že budu jezdit závody a dám ještě jednu olympiádu. Vyloučeno vůbec není to, že si s Kaileen pořídíme prcka. Taky mám v plánu jezdit víc freeride, jestli mě to bude bavit. Ale upřímně – já si jedu takový volný styl. Vůbec nevím, kam mě vítr zavane. Ale jedno vím jistě. Určitě bych chtěla mít nějakou svoji základnu. Prostě místo, na které se budu vracet.
Šárka Pančochová
