Miliardářky u nás nehledejte, říká zakladatelka Klubu podnikatelek Zlínska
Ženy, které chtějí rodinu a péči o děti propojit s vlastním podnikáním, mají v regionu výraznou podporu v podobě Klubu podnikatelek ze Zlínska. Jeho hlavní tváří a zakladatelkou je Zdenka Barošová. Ani ona sama netušila, kam se její srdeční projekt po letech posune.
Autor: Dalibor Glück
Její pracovní cesta začala v sociálních službách, odkud se přesunula do ziskového sektoru do oblasti vzdělávání. Sociální cítění v sobě nezapře, proto se dva zdánlivě ne zcela kompatibilní světy snaží propojovat cestou společenské odpovědnosti. Firmám ukazuje, jak je možné spolupracovat s neziskovými organizacemi, ty zase učí rovnocennému a partnerskému postoji směrem k firmám. A ve svých přednáškách a kurzech se snaží předat nadšení, které ke společensky odpovědnému chování patří.
Zároveň ale Zdenka Barošová ve Zlíně věnuje spoustu času také Klubu podnikatelek ze Zlínska, který před devíti lety zakládala. V něm se snaží nabídnout podporu začínajícím podnikatelkám, ale také místo pro setkávání, sdílení a spolupráci s podnikatelkami zkušenými.
Pamatujete si na moment, kdy vás tento projekt napadl?
Pracovala jsem tehdy jako lektorka a poradkyně ve vzdělávací společnosti, kde jsem měla na starosti projekt Podnikatelský miniinkubátor, ve kterém jsem se věnovala právě ženám, které se na podnikání připravovaly. Byl to projekt financovaný Evropskou unií, časově omezený. Když skončil, byla jsem s některými jeho absolventkami pořád v kontaktu. Ženy se na mě obracely, jestli bych jim mohla poradit, zprostředkovat kontakty na odborníky v různých oblastech, občas se prostě chtěly jen sejít a probrat trable a starosti, které souvisely s jejich podnikáním.
Takže jste si někde pronajaly prostory a tam se potkávaly?
První společné kontakty se odehrávaly v roce 2014 u mě v kanceláři ve Zlíně nebo v prostorách, které jsem si pronajímala od zaměstnavatele, když se třeba najednou sešlo víc žen. Pak jsme se přesunuly do kavárny, protože jedna z žen, která se k nám přidala, byla právě majitelka nově vzniklé kavárny. Tak jsme chodily k ní a to bylo moc fajn. Postupně přibývalo akcí, přidávaly se další ženy, nabalovalo se to. Tak jsem usoudila, že je čas to nějak zformalizovat, že poptávka po tomto druhu servisu a poradenství tady evidentně je. V roce 2015 jsem založila neziskovou organizaci Klub podnikatelek ze Zlínska a stále jsme si pronajímaly prostor kavárny. Od roku 2020 působíme v prostorách ve Zlíně na Zálešné.
S jakým vizemi jste Klub podnikatelek zakládala?
Klub se zpočátku držel jasné strategie. Pomoc při začátku vlastního podnikání. Trable řešily první členky vesměs všechny úplně stejné. Všechny ženy věděly, co chtějí dělat, ale s horkým IČO v ruce potřebovaly konkrétní informace, co všechno k zahájení podnikání kromě živnostenského listu potřebují. Úplně na počátku byla myšlenka nákupu sdílených služeb. Než bychom si každá jednotlivě sháněly odborníky na různé obory a platily si tyto konzultace, tak jsem odborníky pozvala na společné sezení k nám do Klubu podnikatelek a udělala jsem z toho malé školení. Což se ukázalo jako správný tah. Od první chvíle to máme postavené na vzdělávání, zajištění informací a předávání vlastních zkušeností.
Vy sama podnikáte. V čem konkrétně?
Pocházím z neziskového sektoru, ve kterém jsem se zabývala kromě jiného třeba propojováním se ziskovým sektorem, fundraisingem, hledáním dárců. Když jsem z tohoto zaměstnání odešla, tak se na mě některé firmy opakovaně obracely, jestli mám tip, kde by mohly pomoci, na jaké prospěšné projekty by mohly poslat peníze. A když jsem dokázala dobře poradit, ptali se majitelé nebo jednatelé firem, co za tyto rady chci. A mně došlo, že to nemusí být úplně špatný podnikatelský plán. Takže když jsem prováděla ženy podnikatelským miniinkubátorem, zahájila jsem i své vlastní podnikání, kterému se stále věnuji.
Bavíme se o době před devíti lety. Byla už tehdy společenská odpovědnost soukromých firem na takové úrovni, aby vás tento typ poradenství uživil?
Možná jsem tu dobu trochu předběhla. Ukázalo se totiž, že jsem s tím začala velice brzy. Česká společnost ještě na toto kvalitně nastavená nebyla. Začala jsem nabízet službu, o které nikdo nevěděl. Společenskou odpovědnost tehdy řešilo několik málo osvícených podnikatelů a firem. Takže jsem nejdříve musela zapracovat na osvětě. Začala jsem například spolupracovat se Svazem průmyslu a dopravy, krajskými hospodářskými komorami, Institutem pro testování a certifikaci a školila jejich členy o tom, co to vlastně společenská odpovědnost je, abych pak mohla své služby firmám nabídnout. Také se v jiných krajích aktivně podílím na přípravách či realizacích Ceny hejtmana za společenskou odpovědnost, což pomáhá toto téma zviditelnit.
Posunulo se vnímání firem v tomto směru nějak?
Extrémně. Teď už je to v podstatě moderní trend, kdy každá společnost, která chce držet krok s trhem, tak se společenské odpovědnosti nějakým způsobem věnuje.
Kolik žen se aktivně do fungování Klubu podnikatelek od jeho počátku pravidelně zapojovalo?
Organizačně všechno řeším od začátku sama, v prvních měsících jsme se pravidelně potkávaly se čtyřmi, pěti ženami. Ony postupně přiváděly kamarádky, brzy nás chodilo na pravidelná setkání kolem deseti. Protože jsem netušila, jaké to nabere kontury, tak jsem žádný velký marketing nedělala. Všechno to bylo na základě osobní zkušenosti a doporučení, kdy to prostě jedna řekla kamarádkám a přítelkyním a ty se pak třeba připojily. Neziskovou organizaci jsem založila až po roce pilotního provozu, kdy jsem si ověřovala, zda by tento koncept mohl vůbec fungovat.
Původní jádro pořád drží?
Ano, i když s jistými obměnami. Ale během působení se Klub více otevřel veřejnosti. V současné době děláme vzdělávací akce a projekty, kterých se může účastnit kdokoli z veřejnosti, ale máme i akce uzavřené, jen pro členky Klubu.
A kolik máte členek nyní?
Na konci února 2023 oslavil Klub deváté narozeniny a v tuto chvíli je nás lehce přes padesát. Ty počty se průběžně mění. Nové členky přijímáme dvakrát ročně, vždycky někdo nový přibude, někdo zase z různých důvodů skončí. Klub je taková průtoková záležitost. Někdo je s námi od začátku, jiné ženy chodí třeba jen na určité vzdělávací akce nebo kurzy. Někdo je členem třeba rok, pak skončí podnikání nebo se u něj změní situace a chodit na akce přestane. Je to hodně pohyblivé. Což ale není na škodu, naopak. Myslím, že pestrost je obohacující. Rozšiřování a obměna členské základny je pro nás všechny přínosná.
Většina vašich aktivit už nyní ale běží pod jinou „značkou“, je to tak?
Ano. Trochu jsme se během let rozkročili. Spolek jsem přejmenovala na Idea Zone a Klub podnikatelek ze Zlínska je jen jeden z projektů. Naším sloganem je, že vytváříme prostor pro setkávání, společné sdílení, vzájemnou podporu, spolupráci a inspiraci osob, skupin či organizací ze Zlínského kraje, které jsou aktivní v podnikatelské, kulturní, volnočasové, environmentální či vzdělávací oblasti. Nově přibyl projekt Klub neziskovek ze Zlínska, kde nabízíme podobná vzdělávací témata jako v Klubu podnikatelek, ovšem se zaměřením na nepodnikatelskou oblast.
Nicméně Klub podnikatelek je pořád aktivní. Čím pro vás vlastně je? Podnikatelskou příležitostí, přivýdělkem, srdcovkou?
Rozhodně to nebyl nikdy ziskový projekt, to ani náhodou. A musím říct, že jsem dlouhé měsíce, spíše roky, provoz dotovala. Což bylo možné i díky obrovské podpoře mého manžela, který mi od začátku pomáhal prakticky se vším. Nejen že mě a mé nápady vždy podporuje, ale pomáhal Klubu jak finančně, tak fyzicky, když bylo potřeba v našich prostorech něco vybavit, opravit a podobně. A například když mě napadlo dělat s členkami Klubu rozhovory o podnikání nebo umožnit sledovat některá naše školení online, byl to on, který zjistil, jaká technika je třeba, nakoupil ji a naučil mě s ní zacházet. Je to tak trochu naše rodinná záležitost. S úsměvem a nadsázkou občas říkám, že podporovat začínající podnikatelky v regionu je naše společenská odpovědnost. Myslím, že ho to i baví. Když ode mě doma pak poslouchá zpětnou vazbu a příběhy, jak se členkám daří a jak existenci Klubu oceňují, tak v tom vidí smysl. Aktuálně už si na sebe Klub vydělává sám a dotovat jej není potřeba.
Vybíráte od členek Klubu podnikatelek nějaké příspěvky? Jaká kritéria vlastně máte pro přijetí?
Ano, máme roční členský poplatek 699 korun. Což je víceméně symbolické. Co vím, tak jiné podobné kluby mají mnohem větší příspěvky, některé i v řádů desítek tisíc korun ročně. Kritéria nejsou nijak náročná. Nejsme a nechceme být nějakým exkluzivním klubem, to určitě ne. Pravidla členství tvoříme a upravujeme s členkami. Na začátku jsme například měly podmínku, že členka musí mít sídlo podnikání ve Zlínském kraji, to jsme ale postupem času změkčily a otevřely Klub podnikatelek i pro ženy, které sídlí v jiných krajích, ale aktivity mají i ve Zlínském kraji.
Jak tedy konkrétně Klub podnikatelek svým členkám pomáhá?
Spolek nemá žádného zaměstnance, všechno plánuju a organizuju já ve spolupráci s členkami. Ve chvíli, kdy zjistím, že mají nějakou poptávku, tak prostě zajistím lektora a pak členky a případně i veřejnost pozveme na školení nebo přednášku. Témata jsou opravdu pestrá. Pořádáme kurzy zaměřené na osobní rozvoj, zdraví, ženská témata. Také školíme ovládání různých počítačových programů, marketingové plánování, účetnictví, zabýváme se i rozvojem komunikačních dovedností, vyjednávání a podobně. Mimo vzdělávací akce, které jsou určeny jak členkám, tak veřejnosti, se s členkami scházíme na členských setkáních.
V čem vaše členky podnikají?
Spektrum je maximální, úplně nejširší, jaké si dokážete představit. Obecně můžu říct, že převládají služby. Našimi členkami jsou masérky, švadleny, poradkyně všeho druhu, terapeutky, online specialistky v různých oborech, některé vyrábějí marmelády, jiné kosmetiku, máme u nás copywriterky, lektorky všech možných témat, organizátorky kulturních akcí, výtvarnice, provozovatelky obchodů, kaváren a farem nebo třeba majitelky jazykových či hudebních škol.
Podobných klubů se objevilo v posledních letech více. Co je vaší přidanou hodnotou?
My nejsme žádný virtuální klub, kterých je teď plný internet, kdy se lidé nikdy neviděli a jenom tak se sdružují v nějaké skupině. My to máme postaveno na osobním kontaktu. Jednou z velkých výhod Klubu je i to, že jeho členky si pomáhají. Jsme pro sebe vlastně síť prověřených kontaktů. Často využíváme navzájem svých služeb. Třeba já osobně využívám služby našich členek – kadeřnice, finanční poradkyně, virtuální asistentky. U další členky si nechávám šít šaty a k další člence se chodí dcera učit anglicky. To vnímám jako největší plus, že se všechny osobně známe, víme o sobě a můžeme se na sebe spolehnout.
Máte nějaký přehled o tom, kolik žen zlínským Klubem podnikatelek prošlo za těch devět let?
Přesná čísla se dají najít ve výročních zprávách, ale rozhodně to jsou stovky žen. A oslovili jsme jistě tisíce lidí. Ročně projde školeními, kurzy nebo jakoukoliv službou, kterou nabízíme, kolem tří stovek lidí. Což dokazuje, že nejsme žádný privátní klub, ale umíme oslovit i širokou veřejnost. Zrovna pracuji na výroční zprávě za minulý rok, a to nám prošlo vzdělávacími akcemi 413 osob a konzultací využilo 30 žen.
Členkami jsou čistě začínající podnikatelky?
Ne, mezi členkami jsou i ženy, které podnikají dlouhé roky. Ty, které začínají, častěji chodí na naše kurzy a školení nebo využívají konzultací se mnou, protože si potřebují ujasnit podnikatelský záměr, zjistit, jestli vůbec má smysl začínat, potřebují poradit, jak věci propočítat nebo nastavit nebo jak vůbec o sobě třeba dát vědět. Ty zkušenější samozřejmě taky ocení přísun informací, který na kurzech nabízíme, ale lákají je zejména členská setkání. Tam už to není o vzdělávání, ale o sdílení, seznamování se a propojování. V tom vidím velkou přidanou hodnotu Klubu: osobní rozměr našich setkání. Některé z žen třeba nepotřebují ani poradit nebo se školit, ale hledají prostor, kontakty a společnost, kde mohou o svém podnikání a starostech s tím spojených mluvit. Ne všechny mají kolem sebe potřebnou podporu, tu u nás vždycky najdou. Vím dobře sama, že občas je dobré si o problémech třeba jen obyčejně a lidsky promluvit s někým, kdo prožívá podobné. A je moc příjemné vidět, že i když si v podnikatelském světě mohou ženy konkurovat, dokážou si být vzájemně také oporou.
Stává se, že nějaký nápad na podnikání ženám rozmlouváte?
Když kterákoliv žena přijde s projektem nebo nápadem, který nevypadá úplně dobře nebo reálně, tak ji určitě nebrzdím. V takových případech se dotyčnou spíše snažím nasměrovat tak, aby to mohlo fungovat. Nemám patent na pravdu, ale podnikatelskými příběhy žen se zabývám už více než deset let. Už jsem hromadu věcí slyšela, dokážu odhadnout, co funguje a nefunguje, kde mohou být třeba různá úskalí. Takže když někde cítím slepou uličku, tak umím hrozby a potenciální kritická místa naznačit. Ale samozřejmě nikomu neříkám, ať do toho nejde, protože se vždycky může objevit něco, co prostě ještě nikdo neobjevil.
Odehrály se mezi vašimi členkami i nějaké „velké“ byznysové příběhy?
Žádné milionové ani miliardové, o kterých bych věděla. To ani není naším cílem. Pracujeme na podpoře drobných podnikatelek. Většina našich členek jsou maminky od rodin, které se nějak chtějí realizovat, které chtějí péči o děti skloubit s vlastními ambicemi. Jsme dobrou alternativou pro ženy, které se snaží držet kvalitní rodinný život a zároveň dělat to, co je baví, realizovat se a vydělávat tím peníze. Máme mezi sebou hodně úspěšných podnikatelek, kterým se to daří. Ale náš příběh není o tom být milionářky, to vůbec.
Jak se propojování rodiny, vlastního podnikání a starosti o Klub podnikatelek daří vám osobně?
Klubu podnikatelek se věnuju dvě, tři dopoledne v týdnu. Zbytek času je pak pro rodinu a vlastní podnikání. Snažím se všechno balancovat tak, aby to bylo udržitelné a nevyčerpávající. Tím pádem je i kapacita rozvoje omezená. V podnikání mám portfolio svých stálých klientů či zakázek, které obhospodařuji. Když někdo vypadne, jsem schopná ho nahradit někým jiným nebo tento uvolněný prostor využít pro jednorázové spolupráce.
Jste pyšná na to, když se některé z „vašich“ žen v podnikání daří?
To samozřejmě ano. Ale pozor, je důležité zdůraznit jednu věc. Pokud jsou ženy v podnikání úspěšné, není to zásluha Klubu. To ty ženy mají nápad, ony jej realizují, ony nesou podnikatelské riziko. Klub nijak nezasahuje do jejich podnikání. Ony si podnikají samy. Já jenom vytvářím prostor pro to, aby měly možnost získat potřebné informace, navázat nové kontakty, mít prostor o svém podnikání mluvit a radit se. V Klubu se scházíme a mluvíme o tom, jak nám to jde, co se nám daří, vzděláváme se, aby se nám to dařilo lépe. Ale Klub podnikatelek nijak jejich podnikání přímo neovlivňuje. Je to platforma, která vytváří podpůrné činnosti, které podnikatelky mohou využít, pokud chtějí.
Opravdu žádnou úspěšnou podnikatelku, se kterou jste spolupracovala nebo stále spolupracujete, nevypíchnete?
Každá podnikatelka, která využila našich služeb, která patří mezi nás a dokáže tvořit nějaký stabilní příjem a seberealizovat se, je pro Klub velká výhra, protože svým úspěchem může inspirovat ty ostatní. Jedna z úspěšných podnikatelek je s námi od samého začátku. Už více než osm let se úspěšně živí jako velmi dobrá masérka. Pracuje na vesnici, má stabilní klientelu, baví ji to a dělá to fakt dobře. Její příběh je velmi pozitivní a inspirativní.
Nepochybně znáte i příběhy, které nedopadly úplně dobře.
Určitě jsou i takové. Třeba teď na konci roku musela podnikání ukončit jedna z našich dlouholetých členek. Souhra okolností vedla k tomu, že se musela nechat zaměstnat. U ní mi to bylo hodně líto.
Před devíti lety jste založila Klub podnikatelek s nějakými vizemi a očekáváními. Podařila se vám je naplnit?
Jsem velice překvapená, do jakých rozměrů to narostlo. Netušila jsem, že to bude takový úspěšný projekt. Dnes nás poptávají z jiných měst, abychom naše kurzy nebo školení přivezli k nim. I zájem veřejnosti o naše akce roste.
Naplňuje vás to?
Strašně moc. Pořád vidím, jak jsme se scházely v těch čtyřech kolem toho jednoho stolu. A teď najednou přemýšlím, že náš prostor, který jsme před třemi lety s kolegyní vybudovaly, nám začíná být malý. A tak musím akce třeba rozdělovat a opakovat, abych uspokojila poptávku. Takže já jsem upřímně překvapená. Nečekala jsem, že vůbec tak dlouho budeme fungovat. A že to takhle pěkně poroste a bude se vyvíjet.
A kde vidíte váš projekt za dalších deset let? Kam směřuje?
Ráda bych dělala i větší akce pro veřejnost. Abychom se ještě více otevřeli a propojili s dalšími zajímavými ženami našeho kraje. Třeba nějaká větší podnikatelská konference jednou za čas, to by se mi líbilo. Navazujeme nové spolupráce, asi se častěji objevíme v jiných městech, pokud bude po našich službách poptávka. Je jednodušší někam dovézt kvalitního lektora, než nutit patnáct, dvacet lidí, aby přijeli k nám. Také bych chtěla, aby to nestálo jenom na mně. Je to hodně vyčerpávající. A možná i trochu nebezpečné, každý můj výpadek, třeba zdravotní, je docela náročné nějak vyřešit. Takže bych chtěla, aby si Klub vydělal na nějakou asistentku nebo na provozního pracovníka, se kterým bych mohla spolupracovat. Rozšíření týmu, to je to, co potřebujeme. A s tím pak může přijít i rozšíření služeb Klubu do jiných měst našeho kraje.
Zdenka Barošová
