KOMENTÁŘ: První přikázání: Buď jako Baťa

Zlín je město plné zaříkávačů se jeho jménem. Především podnikatelé se tady Baťou a jeho principy ohánějí takřka na každém kroku. Někteří s posvátnou bázní, jiní s respektem a další, aby byli jednoduše cool.

Ne všichni ale ve svém podnikání, ve svých firmách i společenských aktivitách alespoň základní principy velkého podnikatele ze Zlína praktikují nebo alespoň akceptují. Nemalá jejich část se drží jediného jeho hesla BUĎ PRÁCI ČEST. Ale to jim vtloukali v minulé éře komunisti, kteří tuto mantru ukradli a dehonestovali.

Obecným heslem pro všechny je nezpochybnitelné NÁŠ ZÁKAZNÍK, NÁŠ PÁN. Občas navzdory nepohodlí zaměstnanců, kteří kvůli konkurenčnímu boji a vidině zisku v podnicích fluktuují po fabrikách jako novodobí nomádi, hledající lepší pastvu.

Podniky, které se jenom Baťou maskují, poznáte lehce. Stačí si otevřít anonci a nabídky úřadu práce a sledovat, u kterých podniků se hledané profese opakují nejčastěji. V chování jejich zaměstnanců vidíte strach rozhodnout samostatně, cokoliv udělat. A máte jasno.

Naštěstí se stále více objevují podnikatelé, kteří mají Baťovy principy vepsány do svých DNA, jsou úspěšní a nebojí se pojmenovávat věci v byznysu pravými jmény. E-shop Ovečkárna zakladatele Martina Bernátka se řadí mezi třicet nejrychleji rostoucích firem ve střední Evropě. Spojování s Baťou ve Zlíně mu smysl dává. Navzdory tomu rovněž cítí, že ne všichni se principy Baťovy školy řídí. „Pro nás je skutečně inspirací. Ale mám dojem, že řada podnikatelů na Baťovi parazituje. Spojí jméno Bati se svým byznysem jen proto, aby se zviditelnili, což si, myslím, není fér.“

Zůstává tedy otázkou: Existují vůbec novodobí Baťové? Rozhodně ano a není jich málo. Ředitel Greiner Packaging Slušovice Ivo Benda to pojmenoval zcela jasně. „Jsou lidé, kteří při podnikání uplatňují podobné principy, jako ve své době Tomáš Baťa. Často možná ani neví, že jednají podobně. Jsou úspěšní, vybudovali velké (výrobní) společnosti a jejich podnikatelská filozofie se Baťovi alespoň v něčem podobá,“ vysvětluje Benda. Jím vedená firma sice vzešla z německého prostředí, ale paradoxně, aniž by se zaštiťovala baťovskými principy, se jimi řídí. Je obecně známo, že lidé v Greineru se jednoduše mají dobře. Firma se stará nejen o jejich benefity. Má společenský přesah stejně jako kdysi Baťovy závody.

Vstali noví obuvníci

Pojďme se ale podívat po těch, kteří se pokouší o návrat když ne principů, tak alespoň produktu, který je dodnes synonymem velkého ševce ze Zlína. Boty. Pro „jeho“ město je velké trauma, že odsud obuvnický průmysl po revoluci zmizel. Patrioti tak s nadějí hledí ke každému odvážlivci, který se snaží tento obor vzkřísit z popela. Na mysli mám především obuvnickou značku dílny Vasky, která jejich splín začala úspěšně léčit.

Majitel Vasky Václav Staněk žije, stejně jako kdysi Baťa, svůj sen. Chce, aby ve Zlíně opět ožila obuvnická tradice a od začátku dělá marketingová kouzla, díky kterým se najednou znovu o botách ze Zlína mluví po celém Česku. Dělá v podstatě to, co praktikoval Baťa. Ukazuje, že nemožné jde udělat navzdory všem. A není to jenom Vasky. Objevují se další dílny, které nabízejí boty, jako jsou populární Prestige i originální designové novinky KAVE. Další odhodlaní bojovníci za poctivou ševcovinu zase pracují na obnově učebních oborů, které z města před časem zmizely.

Baťa a jeho principy. Jsou nadčasové?

Tomáš Baťa byl velký vizionář, z jehož vidění světa můžeme čerpat neustále. Jeho myšlenky jsou nadčasové a obecně platné. Nejsou ale dogma. S tím, jak se posunuly technologie i společnost, už některé principy neplatí doslova.

Rozhodně překonané heslo je ZBOŽÍ ZA NEJNIŽŠÍ CENY. Z českého zákazníka udělalo časem doslova naháněče slev všeho druhu za každou cenu. Dnes už ale baťovské NEJLEVNĚJŠÍ nedává smysl. Lidé nehledají to nejlevnější, ale kvalitu a ZBOŽÍ ZA FÉROVÉ CENY.

Dlouhodobé průzkumy mezi zákazníky pak poslaly do říše snů další legendu a tou je baťovská devítka na konci ceny zboží. „Dnes neplatí, že devítka na konci je nejlepší. Lidé reagují líp, když je cena zaokrouhlena na pět,“ vysvětluje změnu trendu tvorby cen zakladatelka Profimedu Alexandra Kala.

A kterým zásadám dal čas za pravdu? Jako podnikatelka rozhodně ctím heslo NÁŠ ZÁKAZNÍK, NÁŠ PÁN. To platilo, platí a platit bude. Však na nedodržení tohoto přikázání číslo 1 doplatily prakticky všechny státní podniky (ne)blahé paměti. Poslední křeče státem provozované České pošty jsou tím nejhlasitějším mementem.

Hned po péči o zákazníka a vstřícném a motivujícím prostředí pro zaměstnance je společenská odpovědnost. Nejzásadnější baťovský princip, který v posledních letech znovu ožívá. Nestaráme se jenom o lidi v naší firmě, přinášíme prospěch také regionu, ve kterém žijeme, ať už to znamená naše město, široké okolí nebo celou Českou republiku.

Unikátní v tomto ohledu je jeden z největších českých filantropů Martin Vohánka. Nesahá zaměstnancům na platy, nevyhazuje je a přesvědčuje bohaté, aby byli štědří. Ročně vynaloží na dobročinnost až třicet milionů korun. Jeho příspěvky jsou vyšší než u řady výrazně bohatších lidí. Také on se inspiruje Baťou. „Baťa přemýšlel zeširoka. Spojoval obory. Přemýšlel o různých dimenzích. Také já přemýšlím o své zemi, jak ji udělat úspěšnou.“

Podle stejného principu funguje i zlínská rodinná společnost SPUR. Majitel Tomáš Dudák se o své lidi opravdu zajímá. Buduje kulturu, kde si zaměstnanci vzájemně nejsou lhostejní. Sám jde příkladem a angažuje se v řadě spolků, které podporují rozvoj regionu. Zlínu vrací hodně, a to není úplná samozřejmost. Módní je podporovat hladové děti v Africe. Jenže doma vidíme na problémy lépe. Naše pomoc má přímý dopad a je viditelná.

V blízkém regionu budují udržitelnost také bývalé gumárny Mitas, které dnes produkují pod švédským koncernem Trelleborg, nebo další regionální pneumatikárna Continental Barum.

Stejně se na to už dívají prakticky všichni velcí hráči ve světě byznysu. Ne všichni ovšem tento princip praktikují z dobroty srdce. „Žraloci“ spíše kvůli optimalizování daňové zatíženosti svého majetku nebo jednoduše proto, že je to dobrý marketing. Naštěstí paradoxně dobré srdce i vypočítavost nakonec vedou ke kýženému cíli – tedy povznesení společnosti o další level. A o to by vyznavačům Baťova odkazu mělo jít především.