Hory ovládl nový fenomén: procházky na lyžích neboli skitouring

Co říká o skitouringu internet? Volně by se dal skitouring do češtiny přeložit jako výletování na lyžích. Jedná se o nejméně náročnou a nejrozšířenější formu lyžování ve volném terénu. V podstatě je to zimní turistika v horách, kdy místo pohorek máte na nohách speciální boty a lyže se stoupacími pásy.

Mezi stromy a na svazích hor se takoví poutníci na lyžích objevují stále častěji. Jedná se o nejpřirozenější pohyb v zimních horách.

Lyže se využívají jak ke sjezdu, tak i k výstupu. Túra je často spojená s výstupem na vrchol a v Alpách vedou některé túry i přes ledovce. Skitouring má hlavní sezónu v březnu a dubnu, kdy bývá i stabilnější, spíše jarní počasí. Na rozdíl od sjezdovek hrozí ve volném terénu objektivní nebezpečí hor, především laviny.

Jedním z největších propagátorů skitouringu je člen Horské služby Beskydy Roman Kalabus. Takto vypráví o svých začátcích a zážitcích na lyžích v horském terénu:

Skialpinistické vybavení používám dvacet let. Když jsem začínal sloužit na horské službě, tak jsme byli první kluci, kteří na nich dělali zimní školu pro horské záchranáře včetně fyzických a dovednostních testů. I pro mě to byla tehdy taková „high-tech“ novinka, podobně jako pro spoustu lidí, kteří je začali pořádně vnímat až díky uzavřeným lyžařským areálům kvůli pandemickým opatřením. Tedy především v České republice.

V zahraničí, v zemích s většími horami včetně třeba Slovenska, má skitouring delší a větší tradici. Při lavinovém kurzu ve Vysokých Tatrách už před více než deseti lety jsem zíral, kolik skialpinistů brzy ráno vyráželo ze Štrbského plesa na Chatu Solisko na ranní kávu. A těch holek… Od mých začátků se toho i ve skitouringu velmi mnoho změnilo.

Pojďme od začátku, podívejme se do historie. Lyže se používaly už v dávné minulosti. Ne jako prostředek rekreace a sportovních aktivit, ale jako pracovní prostředek. Používali je lovci a vojáci v severských zemích už v 16. století, dokonce se hovoří přímo o lyžích opatřených tuleními pásy. Až do dvacátého století se k odrážení používala pouze jedna hůl. Skialpové lyže i tehdy umožňovaly volný pohyb paty na lyži s uchycenou špičkou boty.

Postupem času se skialpinismus začal vyvíjet a z pracovních pomůcek se stala především sportovní a volnočasová záležitost. Lyže v kombinaci s lezením využívali a stále využívají horolezci ke sjíždění kopců a vysokých hor. Velký průkopník této disciplíny v České republice je z Valašska a jmenuje se Jan Pala.

Skialpové lyže jako pracovní pomůcku využívá v Českých zemích především horská služba, kdy lyže slouží při pátracích akcích v zimním období, při svozech zraněných turistů apod.

Skialpinistická výbava se liší od výbavy běžného sjezdového lyžaře. Začněme u lyží. Ty jsou speciálně konstruované s různou šířkou, podle jejich způsobu využití. Na sportovní skialpinismus se používá užší, velmi lehká lyže s váhou páru hluboko pod dvě kila.

Na turistiku na lyžích pak používáme stabilnější lyže se šířkou pod vázáním kolem devíti centimetrů a širšími špičkami a patami, pro ježdění ve volném terénu v hlubokém sněhu (tzv. freeride) se používají lyže velmi široké. Na lyže upevňujeme na skluznou část pro potřeby výstupů stoupací pásy, které pro sjezd sundáváme.

Lyže jsou opatřeny speciálním vázáním, které vpředu díky tzv. pinům zacvaknutým do otvorů v botě umožňuje předozadní pohyb nohy s uvolněnou patou pro chůzi. Patka vázání je podobně jako špička velmi lehká, lze ji polohovat do několika výšek, kde si můžete patu boty dle úhlu stoupání podložit. Pro potřebu sjezdu se pak bota zacvakne pevným spojením a sjíždíte jako na sjezdových lyžích.

Bota je speciálně konstruovaná. Má vibramovou podrážku, podobnou jako mají pohorky, k tomu mají možnost ohybu v kotníku, který většinou zpevníme speciální přezkou tak, aby se bota změnila ve sjezdový lyžák.

Hole na skitouring jsou většinou teleskopické, opatřeny delší rukojetí a sportovní skialpinisti používají i hůlky na běžky, kvůli jejich větší délce.

Skialp je jednoznačně skvělá volnočasová aktivita v horském prostředí, která se pro mnoho skituristů stala životním stylem. Já osobně jsem na té aktivitě pomalu až nezdravě závislý, člověk sleduje trendy, nové techniky chůze, vybavení, v neposlední řadě pak hlavně plánuje stále nové výlety.

U skitouringu mnohem více než v jiných horských disciplínách je důležité mít spolehlivého parťáka na každou výpravu. V našich podmínkách Beskyd může člověk sice vyrazit i sám, což je velmi často i můj případ, ale je skvělé vyrazit s kamarádem nebo větší skupinou stejně závislých osob.

Je úžasné, procházet se po zasněžených loukách až na horské hřebeny, kochat se výhledy do krajiny, sjet si někam do údolí. Jeden si u toho skvěle vyčistí hlavu od každodenních starostí. V našich podmínkách není potřeba být kompletně vybaven lavinovým setem, ale určitě není na škodu jej sebou mít.

V horách s lavinovým rizikem je pak nezbytné disponovat lavinovým vyhledávačem, lopatou, sondou a dalším potřebným materiálem. Z krásného zážitku na lyžích v horách se může v mžiku stát velmi nepříjemná vzpomínka.

Pro ty, kteří mají tréninkové nebo závodní ambice, je tu skialp rychlostní, jehož cílem je na lehkém vybavení dosáhnout v limitu nějakého cíle, je provozován především kvůli kondici, nazývá se také často fitness skitouring. I tento je skvělý a často můžeme vidět skialpinisty šlapající v tempu v okolí lyžařských sjezdovek.

Jako v každé sportovní disciplíně, i ve skialpinismu se závodí. Skialpinisté jsou všestranní sportovci, kteří dokáží při různých typech závodů skvěle ovládat své lyže, v mžiku sundat pásy a vydat se ve sjezdu velmi rychle dolů z prudkých kopců.

Specifickou disciplínou, kterou si v Českých podmínkách úplně často nedopřejeme, je freeride, tedy skitouring, jehož smyslem je zážitek ze sjezdu volným terénem, nejlépe v prachovém hlubokém sněhu na širokých lyžích.

Pokud byste chtěli skitouring vyzkoušet, půjčovny lyží nabízejí skialpové sety, ideální je také domluvit si průvodce a instruktora, alespoň pro získání dovedností. Pokud by někdo chtěl, rád sám do tajů skialpu někoho zasvětím. Můžeme třeba zkusit přechod Javorníků nebo noční šlapání s čelovkami.

I skitouring má svá pravidla a je třeba je respektovat. Pokud se například vydáte zašlapat si do některého z lyžařských areálů, přesvědčte se nejdříve, zda je to v areálu umožněno a případně kdy. Určitě nechoďte po sjezdovkách v době, kdy probíhá strojová úprava rolbami, které jsou mnohdy zavěšeny na lanech, která nejsou vidět a následek takového střetu z lanem může být nepříjemnou a zdraví nebezpečnou skutečností.

Kam se za skitouringem vydat ve Zlínském kraji? Určitě můžu doporučit některé z tras projektu www.skitourinvalassko.cz, kde jsou uvedeny tipy na výlety. Kdo chce zkusit skialp mimo Valašsko, koukněte třeba na web skiguru.cz.

Skitouring je úžasná horská aktivita a já ji musím jen a jen doporučit. Taková túra kolem lyžařského areálu na Kohútce spojená s ochutnávkou borůvkových knedlíků, slivovice, škvarků, okořeněná o vyprávění o životě na horách, to je přece skvělá pozvánka k vyzkoušení. Na skialpech se dá v případě sněhové pokrývky putovat i po dalších pohořích Východní Moravy.

Tak co? Potkáme se na pásech?