Exkurze Patriotu do největší rajčatové farmy České republiky Bezdínek

Vracíme do obchodů českou zeleninu. Věta, kterou nemůžete přehlédnout, když navštívíte webové stránky Farmy Bezdínek. Věta, kterou největší domácí producent rajčat naplňuje beze zbytku.

Ročně dodá na pulty prodejen přes pět milionů kilogramů zeleniny. Ta jsou navíc ekologická, neboť farma pro jejich ochranu před škůdci nepoužívá pesticidy. Díky tomu, že mohou plody plně dozrávat ve sklenících, chutnají stejně, jak si to pamatujeme od našich babiček.

Farma sídlí v Dolní Lutyni na Karvinsku a když tam přijedete, abyste si odvezli čerstvá rajčata, zjistíte, že se skleníky táhnou téměř donekonečna. Farma se totiž rozkládá na ploše přesahující dvanáct hektarů.

S nápadem vybudovat rajčatovou farmu přišel v roce 2016 spolumajitel hulínského NWT Jiří Stodůlka. Když se v roce 2021 jeho společníci rozhodli svůj podíl ve farmě prodat, on si ten svůj podržel a ze skupiny NWT zcela odešel. Podíl sedmdesát procent farmy koupil majoritní vlastník zlínské společnosti Spur Tomáš Dudák.

Poznamenal prodej větší části farmy její chod?

Ano, ale v dobré. Začali jsme s výstavbou dalších tří hektarů skleníkové plochy. Celkem tak budeme už od příštího roku pěstovat na patnáctihektarové ploše.

Kolik lidí zaměstnáváte?

Zaměstnáváme téměř dvě stě zejména místních lidí s tím, že na hlavní sezonu, která začíná v dubnu a končí v září, si přibíráme ještě agenturní pracovníky, a to i ze zahraničí. Šedesát procent práce na farmě se skládá z péče o porost, což zvládneme vlastními silami. Když ale rajčata dozrávají a začíná sběr, potřebujeme další pracovníky.

Pěstujete výhradně rajčata?

Ano. Skleníky by se ale daly použít i na produkci jiné plodové zeleniny, konkrétně okurek a paprik. Pokud by byla poptávka a dávalo nám to ekonomický smysl, mohli bychom pro jejich pěstování vyhradit část plochy skleníků. Zatím tomu tak ale není, protože z hlediska provozu farmy je efektivnější pěstovat pouze jeden zeleninový druh.

Vaše rajčata mohli lidé v minulých letech nakupovat i v zimě. Letos tomu tak ale nebylo. Proč?

Loňský rok byl prvním, kdy jsme nepoužívali pěstební světla. A to kvůli drahé elektřině. Neměli jsme z minulosti zafixovaný žádný kontrakt a elektřinu bychom proto museli nakupovat za několikanásobně dražší cenu. Proto jsme se rozhodli, že zimní sezonu vynecháme a tím zároveň pomůžeme Evropě snížit spotřebu nedostatkové elektřiny. Dosud pro nás byla zima důležitá, a to z důvodu, že od prosince do března je na trhu nedostatek zeleniny a my nemusíme čelit zahraniční konkurenci, s níž bojujeme zejména během letních měsíců. A když máme k dispozici moderní technologie, tak proč bychom lidem svou produkci nenabídli. Věříme proto, že se k zimnímu pěstování alespoň na části naší plochy vrátíme. Důležité pro nás ale je, aby klesla cena elektřiny a aby nám byly obchodní řetězce schopny akceptovat cenu, která pokryje i zvýšené náklady na elektřinu.

Jak si vlastně během léta stojíte?

V létě prodáváme levněji, protože je vysoká nabídka na trhu. Sluníčko přirozeně umožňuje dozrát velkému množství rajčat od velkého počtu pěstitelů. Mnoho lidí si pěstuje zeleninu doma a hodně lidí také odjíždí na dovolenou do zahraničí.

Jak se vám daří konkurovat rajčatům z Maroka?

Naší hlavní konkurencí nejsou rajčata z Maroka, ale zejména nezdravé potraviny. Z naší vlastní prodejny máme zkušenost, že k nám chodí nakupovat rajčata i zákazníci s velmi omezeným rozpočtem. Rajčatům z Maroka nejsme schopni konkurovat cenově, protože tam jsou náklady na práci na desetině toho, co u nás, a mají také podstatně nižší náklady na energie díky přírodním podmínkám. Navíc je v Africe možné používat pro ochranu rostlin podstatně více syntetických pesticidů než v Evropě. Ale jsme jim schopni konkurovat kvalitativně.

A kvalita je v případě zeleniny chuť.

Na chuť mají největší vliv dva faktory: volba odrůdy a stadium zralosti při sběru. Vybíráme proto nejchutnější odrůdy rajčat na trhu a necháváme je plně dozrát. Znamená to, že při fotosyntéze rostlina stihne vygenerovat více cukrů a ty se dostanou do plodů. Maročané trhají rajčata zelená, dozrávají až cestou k nám. Lidé to znají ze supermarketů. Ta chuť tam není, nedostane se do nich. Nejchutnější odrůdy mají nižší výnos a výnos také ztrácíme, když necháváme rajčata plně dozrát. Věříme ale, že právě chuť je tím nejdůležitějším důvodem, proč se budou k našim rajčatům při svých nákupech lidé vracet. A také věříme, že když bude lidem zelenina chutnat, tak jí sní více a podpoří tím své zdraví.

Součástí farmy je Návštěvnické centrum s ukázkovým skleníkem. Co vás vedlo k tomu jej vybudovat a k čemu slouží?

Dost času jsem strávil v Holandsku, protože je mnohem jednodušší se učit od ostatních než z vlastních chyb. Díval jsem se, jak to funguje tam, a zjistil jsem mimo jiné, že větší firmy tam mají demoskleníky, kam zvou potencionální zákazníky. Lidé tam mají zájem chodit na farmy, protože je zajímá, co jedí. Rozhodl jsem se proto tuhle zkušenost přenést do Česka. Naší velkou výhodou je, že se nemáme za co stydět. Přestože pěstujeme pomocí moderních technologií, středobodem našeho zájmu jsou rostliny. Abychom jim nabídli všechno pro to, aby byly zdravé, silné a aby se jim dařilo. Protože jen taková rostlina může produkovat kvalitní plody. Rostliny jsou živé bytosti, stejně jako zvířata.

Jaká je jeho návštěvnost?

V centru pořádáme exkurze, jezdí k nám školy, a to od základních přes střední až po vysoké a chodí samozřejmě i jiné skupiny, od důchodců přes manažery nadnárodních společností. Součástí návštěvnického centra je také místnost, kde se dají udělat prezentace nebo schůze. Otevřeli jsme zde také prodejnu, kde si lidé mohou nakoupit.

Na co jste v Bezdínku pyšní? Čím se chlubíte?

Jsme prvním pěstitelem v České republice, který prošel přísným auditem a získal mezinárodní certifikaci Zerya, umožňující označení zeleniny kulatým zeleným logem 0% reziduí pesticidů. V praxi to znamená, že splňujeme stejně přísné podmínky, jako jsou stanoveny pro baby-food nebo BIO produkty. Přibližně rok nám trvalo nastavit chod farmy tak, aby v průběhu cesty zeleniny k zákazníkovi nedošlo k její kontaminaci pesticidy. Rozbory, jež to potvrzují, se provádějí na několika místech. Je tedy nutná i spolupráce na balicí lince nebo při dopravě. Všude musí být splněny přísné podmínky. V EU bohužel nemůžeme uvádět, že produkujeme biopotravinu, protože ta se musí pěstovat v půdě, což my nesplňujeme. Naše rostliny rostou v organickém substrátu. Ve Spojených státech nebo v Kanadě je povolené pěstování biopotravin i v substrátu.

Dodáváte i do řetězců?

Ano. Do Billy, Kauflandu a Albertu dodáváme napřímo, což znamená, že máme podepsány přímé kontrakty. A do Lidlu a Tesca prodáváme přes dlouhodobého partnera, společnost ČEROZ, který nám zajišťuje i balení a veškerou logistiku. Vztahy se řetězci máme velmi korektní, vždy je to ale zejména o konkrétních lidech. Snažíme se chovat slušně a korektně a v drtivé většině případů se nám to pozitivně vrací.

Obecně velmi oceňujeme, že čerstvá zelenina je v obchodech většinou hned na prvním místě u vstupu. Určitě by nás potěšilo, pokud by řetězce zdraví spotřebitelů a lokální pěstitele zeleniny více podpořily v rámci své společenské odpovědnosti nižšími maržemi, které pak přesunou na méně zdravé potraviny.

Když se podívám kolem sebe, napadá mě, jak to vlastně děláte s opylováním květů?

Pro opylování používáme čmeláky. Chovají je pro nás na biofarmě, od které odebíráme čmeláčí úly.

Nepoužíváte pesticidy. Jak tedy rostliny chráníte?

Ve skleníku vysazujeme hodné brouky, kteří likvidují ty zlé. Nesmíme to ale přehnat, protože když bude hodných brouků příliš moc, tak by se vrhli například na květy rostlin. Používáme také mechanické pasti, tedy lepové pásy, které máme rozvinuté nad vrcholy rostlin – v podstatě se jedná o takovou mucholapku. Používáme UV lapače, ty možná máte i doma. Používáme také postřiky, namísto syntetických pesticidů, které jsou levné, rychlé a účinné, používáme ale přípravky na přírodní bázi. Například extrakty z kopretin nebo z pomerančové kůry, hmyz se totiž orientuje hlavně podle čichu. Také používáme samičí feromony. Sameček škůdce tak cítí samičku všude ve skleníku, marně ji hledá tak dlouho, až únavou padne, aniž by došlo k rozmnožení škůdce. O tom, co použít, rozhodují rostlinolékaři, kteří mají data z monitoringu celého skleníku. A abychom měli dobrá data pro rozhodování, musíme každý týden obejít celý skleník a na mnoha místech spočítat škůdce, kteří se nám nalepili na malé monitorovací kartičky.

Proč nepěstujete rajčata v půdě?

Kdybychom pěstovali rajčata ve skleníku v půdě a plnili požadavky pro BIO, přišli bychom o čtyřicet procent produkce zejména proto, že bychom neměli možnost tak efektivně pracovat se zálivkou. Díky pěstování v organickém substrátu můžeme závlahu přesně míchat a dávkovat. Každá rostlinka je zavlažována individuálně. K vypěstování jednoho kila rajčat nám stačí zhruba třicet litrů vody, oproti tomu v půdě jsou potřeba řádově stovky litrů. A díky recyklaci šetříme i s hnojivy, která jsou ve vodě rozpuštěná.

Někde jsem se dočetla, že stavíte vlastní zdroj energie…

Ano, to je pravda. Důvodem je, že nám ČEZ meziročně zdražil teplo tříapůlnásobně, což je pro nás z dlouhodobého hlediska likvidační. A pak také, uhelná elektrárna, na niž jsme připojeni, bude končit, neboť její provoz přestává dávat ekonomický smysl. Práce na výstavbě energocentra už jsou v plném proudu a postupně jej začneme od letošního podzimu zprovozňovat, přičemž budeme stále napojeni na ČEZ Teplárenskou. Kombinací výroby tepla z vlastních zdrojů a dodávky od ČEZu, který v lokalitě plánuje stavět nové teplárenské zdroje, provoz skleníků zlevníme a budeme se moct vrátit k zimní produkci.

Mnozí čeští pěstitelé tvrdí, že kvůli vysokým nákladům na energie i zaměstnance nemohou konkurovat levnější zahraniční produkci. A žádají pomoc státu. Jak jste na tom vy?

Ano, ve strategii ministerstva zemědělství je v zelenině plánován největší procentuální nárůst ze všech zemědělských komodit. V Evropské unii máme opravdu velký rozpočet na zemědělské dotace jak na evropské úrovni, tak na úrovni jednotlivých států. A každý stát má poměrně vysokou míru volnosti si rozhodnout, kam tyto peníze nasměruje. Podle Českého statistického úřadu dosáhla produkce zemědělského odvětví v základních běžných cenách dle předběžných výsledků roku 2022 hodnoty 199 miliard. Rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu, který vyplácí dotace zemědělcům, byl v minulém roce 42 miliard. Z uvedených čísel musí být každému jasné, že o tom, co bude produkovat zemědělství, rozhodují mnohem více politici než zemědělci.

Plochy zeleniny meziročně klesají a za poslední rok zmizelo z české krajiny více než milion ovocných stromů. Ročně se doveze o třicet miliard více ovoce a zeleniny, než se od nás vyveze. To je hlubší deficit než u kterékoliv jiné zemědělské komodity.

Jak si stojíte v porovnání se zemědělci v jiných zemích?

Řeknu to konkrétně. Sídlíme těsně u hranic a vnímáme velmi intenzivně to, že zatímco my, když chceme, aby měl náš zaměstnanec na výplatní pásce pětadvacet tisíc čistého, odvedeme za něj na odvodech a daních zhruba patnáct tisíc. V Polsku odvede ve stejných sklenících zaměstnavatel za své pracovníky méně než desetinu. Ze sousedních zemí má podobně nízké zdanění práce v sektoru ovoce a zeleniny také Německo a Rakousko, samozřejmostí je to u zelinářských velmocí, jako je Itálie, Francie nebo Španělsko. Je to dáno tím, že velká část zemí Evropské unie si uvědomuje, že je v sektoru ovoce a zeleniny mimořádná pracnost. Většina práce je závislá na člověku, neboť není možná automatizace ani robotizace. Potřeba práce je proto enormní a země, které chtějí mít vlastní soběstačnost, si uvědomují, že musejí producenty podpořit, aby byli na otevřeném evropském trhu konkurenceschopní. Nejde nám o to mít nějaké speciální podmínky, jde nám ale o jejich srovnání se zbytkem Evropy.

Z hlediska produkce zeleniny na obyvatele jsme v současnosti za rok 2020 třetí od konce.

Poslední je Lucembursko a předposlední Slovensko, kde je podpora stejně jako u nás naprosto minimální. V tomto kontextu je třeba si uvědomit, že výrazně před námi jsou například i všechny skandinávské země. A teď si zkuste představit, o kolik náročnější je pro Skandinávce vypěstovat například jablka nebo zeleninu na poli.

Je to o dotacích?

Je to zejména o nižším zdanění práce v sektoru ovoce a zeleniny a o dotacích na investice, protože pěstování ovoce a zeleniny je mimořádně investičně náročné. Když si představíte zemědělce, který pěstuje na poli, a to říkám se vším respektem k zemědělcům, kteří se zabývají polní výrobou, tak na pěstování obilí, řepky nebo kukuřice potřebujete podstatně méně techniky, staveb i lidí. U nás je ta technická náročnost enormní. Po dokončení rozestavěného skleníku a nového energocentra budeme mít na Bezdínku proinvestováno přes miliardu korun. A to jsou peníze, které se nevrátí za rok ani za dva.

Když už se bavíme na toto téma, co říkáte na konsolidační balíček, který má jen na dotacích v zemědělství ušetřit přes deset miliard korun?

Ten nás nijak neovlivní, protože naše farma už nyní dostává na provozních dotacích v poměru k obratu méně než jedno procento z tržeb. Pěstování ve sklenících je totiž diametrálně odlišné od polního, kde je podíl provozních dotací na obratu běžně v desítkách procent.

Velmi pozitivně vnímáme snížení DPH na zeleninu z patnácti na dvanáct procent a zvýšení daní na alkohol a cigarety. Mrzí mě, že se vláda při úpravách daní více neinspirovala v zahraničí, kde řada zemí zejména na západ od nás výrazně zvyšuje zdanění nezdravých potravin a naopak snižuje DPH na zdravé potraviny a podporuje producenty zdravých potravin, aby mohli zdravé potraviny produkovat levněji. Prevence je pro stát podle mnoha vědeckých studií mnohem levnější než následné náklady na opravy.

Jaký máte roční obrat?

Pokud se nám sezóna podaří, budeme mít letos obrat za zeleninu přes tři sta milionů korun. A když nám přibude další skleník, mohli bychom být příští rok snad na čtyřech stech milionech korun.

Jaká je v tomto kontextu ziskovost?

Výsledky za celý rok nám výrazně zkazilo loňské léto. Extrémně dobře vyšlo počasí domácím pěstitelům, takže méně nakupovali v obchodech. Řada producentů v celé Evropě omezila nebo vypnula zimní produkci a dodávala rajčata na trh namísto toho v létě. A my jsme tak kvůli přebytku plodové zeleniny v Evropě kvůli válce na Ukrajině, kdy lidé nevěděli, co bude, a začali šetřit, ale také kvůli zvedajícím se cenám energií, skončili v červených číslech, kdy ztráta dosáhla dvaceti dvou milionů korun. Část produkce v létě jsme dokonce museli vyhodit, část jsme vyvezli za nízké ceny do Holandska. Letos předpokládám, že skončíme na černé nule. Domníváme se totiž, že v létě bude opět výrazná nadprodukce.

Jiří Stodůlka

• Narodil se 8. července 1978.
• Vystudoval Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, Fakultu managementu a ekonomiky.
• Profesně se zabýval IT, výstavbou obnovitelných zdrojů na klíč – fotovoltaických elektráren a bioplynových stanic, výstavbou produkčních skleníků na klíč.
• V roce 2013 odjel do Holandska, aby se dozvěděl více o sklenících pro pěstování zeleniny a tomto oboru naprosto propadl.
• V roce 2016 založil rajčatovou farmu.
• Volný čas rád tráví s rodinou nebo sportuje.
• Je šťastně ženatý a má dva syny (13 a 16 let).