Nejnovější zprávy: VODNICE Baťovka bude mít do dvou let novou porodnici. Stavba přijde na více jak 1,5 miliardy korun

Aktuálně

Dalších sedm kamenů zmizelých se objeví v ulicích v Kroměříži

Dalších sedm kamenů zmizelých se zřejmě ještě letos objeví v ulicích Kroměříže. Dlažební kostky s mosazným povrchem budou vsazené do chodníků před třemi domy.


Autor: Město Kroměříž

„Připomenou oběti holocaustu, tragický osud rodiny Färberovy, která skoro celá zahynula v nacistických koncentračních táborech,“ uvedl radní Jiří Kašík. V Kroměříži dříve žila významná židovská komunita, na jejíž památku už bylo v ulicích města mezi lety 2014 až 2022 instalováno 19 kamenů zmizelých.

Färberovi byli podnikatelé. „Max Färber měl hojně vyhledávaný obchod s obuví. Všichni členové rodiny bydleli ve výstavných domech,“ přiblížila ředitelka Knihovny Kroměřížska a zastupitelka města Šárka Kašpárková, která stála u zrodu tradice pokládání kamenů zmizelých v Kroměříži. Maxe Färbera připomene kámen zmizelých před domem v Blahoslavově ulici číslo popisné 108. Jeho příbuzného Artura s manželkou Valerií a dětmi Gertou a Bedřichem připomenou kameny zmizelých před domem na Riegrově náměstí 144. Mosazné dlažební kostky u domu v Tovačovského ulici 213/3 pak budou trvalou vzpomínkou na švagrovou Maxe Kláru Färberovou a na její dceru Martu Müllerovou.

Jako jediný z rodiny přežil válku syn Kláry František Färber. Podle historika Muzea Kroměřížska Petra Pálky byl zatčen už 1. září 1939. Byl vězněn na Špilberku, odkud byl transportován do Dachau a pak do Buchenwaldu. „Kromě jeho bratranců sloužících v britské armádě byla celá rodina zavražděna v koncentračních táborech,“ uvedl Pálka v článku O neobyčejném životě Kroměřížana Františka Färbera publikovaném v časopisu ZVUK Zlínského kraje. František Färber válku přežil a v červnu 1945 se vrátil do Kroměříže. Angažoval se v Českém svazu protifašistických bojovníků, věnoval se rodině a numismatice. Shromáždil jedinečnou sbírku kroměřížských medailí a plaket od roku 1865. V 80. letech 20. století byl František Färber jedním ze tří členů kroměřížského synagogálního sboru, který měl za úkol jednat za zdejší zaniklou židovskou obec se státními orgány. „Velkou událostí pro něho bylo odhalení památníku vyvrácené židovské komunity a její synagogy s plastikou Lotova žena od sochaře Olbrama Zoubka v Kroměříži 5. října 1994, na kterém i pronesl řeč,“ dodal Pálka. Färber se také snažil popularizovat historii zdejší židovské komunity, když na konferencích Židé a Morava konaných v Muzeu Kroměřížska přednesl pět referátů. František Färber zemřel v roce 2003. Jeho pohřeb byl podle Pálky v Kroměříži posledním rozloučením, které proběhlo v duchu židovských tradic.

Kameny zmizelých připomínající příbuzné Františka Färbera by měly být v ulicích města instalovány na přelomu listopadu a prosince. Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holocaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolpersteine – obrazně řečeno kameny, o které se má zakopnout. Kameny mají ukázat, že za oběťmi holocaustu jsou konkrétní lidé. Židé žili v Kroměříži už od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. Židé do získání plných občanských práv v 19. století obývali hlavně dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, jednalo se o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Komunita byla zničena v roce 1942. Po druhé světové válce, kterou nepřežilo 268 židovských obyvatel Kroměříže, byla komunita obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.