Erik Cais. ​Talentovaný jezdec se chystá v rally prorazit i v Evropě

Zlínsko je nejen díky Barumce zaslíbeným krajem rally. Zapálení fanoušci rychlých kol se tady rodí jako houby po dešti a řada z nich usedá za volant soutěžního vozu. Všichni mají podobný sen, ale málokterý z mladíků má takový talent, píli, zázemí a perspektivu, jako Erik Cais.

Narodil se v době, kdy jeho otec jezdil aktivně rally. Miroslav Cais začínal od píky se sériovou Škodou Felicia a postupně sbíral zkušenosti. Při premiérové sezoně s Hondou Civic VTI vyhrál svoji třídu a pak přezbrojil na silnou čtyřkolku Mitsubishi Lancer Evo.

Díky svému pověstnému perfekcionismu a profesionalitě se vypracoval až mezi špičkové jezdce produkčních vozů. Když se ho dnes zeptáte na největší úspěch jeho desetileté soutěžní kariéry, bez váhání uvede šesté místo absolutně na domácí Barum rally 2005 s Mitsubishi Lancerem Evo 7 sk. N.

„Rally mi strašně moc dala, byla to obrovská škola! Je to týmový sport a potkal jsem neuvěřitelné spektrum lidí. Vlastní závod je jen třešničkou na dortu. Zorganizovat testy, dát dohromady celý tým, mechaniky a zajistit sponzoring na profesionální úrovni. Je to podobné, jako podnikání,“ vzpomíná úspěšný podnikatel MiroslavCais.

„Měl jsem fantastickou podporu od manželky, ačkoliv jsme měli malé děti. Ale nemůžu říci, že by mi rally vzala rodinný život. Mám dva kluky, a když byli větší, brával jsem je s sebou na závody. Na oba to určitě mělo vliv. Starší syn Patrik je obrovským fanouškem rally, sleduje závody a samozřejmě fandí svému bráchovi. Ale aktivně nikdy nejezdil. Erik měl naopak k volantu blízko už od dětství, byl šikovný na motokárách. Ale nechtěl jsem, aby hned dělal rally. Chtěl jsem, ať něco dokáže v jiném tvrdém sportu.“

Řehole zvaná downhill

Erik Cais začal ve čtrnácti letech závodit na sjezdovém horském kole v drsné sportovní disciplíně, které se říká downhill. Asi to znáte z televize. Akrobaté za řidítky „letí“ lesem po extrémně strmé trati. Úzká stopa je plná bláta a kamení, každou chvíli se ocitají ve vzduchu a lámou svá kola do brutálních ostrých zatáček hlavou těsně kolem vzrostlých stromů.

Už v prvním roce Erik vyhrál ve svém regionu kategorii kadetů a postoupil mezi juniory do evropského poháru. Po dalších dvou letech jezdil mezi těmi nejlepšími ve světovém poháru. Byl to kočovný život. Najednou se ocitl daleko od domova a musel se ze dne na den postarat sám o sebe. Ale všechno zlé může být k něčemu dobré.

„Měli jsme dvoufázový trénink a jezdilo se za každého počasí,“ vzpomíná na downhill fryštácký mladík. „V dešti, blátě, v zimě. Je to tvrdý sport, ale získal jsem díky tomu obrovskou senzitivitu a asi i odolnost. Čas mezi závody jsme trávili v tréninkových kempech ve Francii a v Itálii. Mohl jsem se připravovat s nejlepšími světovými bikery a taky si výrazně zlepšit angličtinu. Ale na rally jsem nezapomněl. Když jsme trénovali v místech, kde se jezdí slavné automobilové soutěže, v Mentonu u Monte Carla nebo v Morzine pod Mont Blancem, záviděl jsem klukům, kteří tady testovali své vozy. Oni si seděli v suchu a teple, zatímco já jezdil na kole, měl jsem zmrzlé ruce a musel jsem se čtyřikrát denně převlékat.“

S adrenalinovými sporty jsou spojená i četná zranění. U downhillu to platí dvojnásob. Divoké pády často provázejí zlomeniny. Nejhorší pád měl Erik Cais paradoxně až na konci své kariéry v době, kdy slavil osmnáctiny. Sjezd z Královej Holi na Slovensku pro něj skončil v nemocnici. Ze zranění se léčil tři měsíce, jeho polámané kosti zafixovalo osm titanových šroubů a velká plotýnka vedle klíční kosti. V té době už měl řidičský průkaz a rodičům lakonicky oznámil: „Tady je kolo, já jdu dělat rally!

První sezona v rally

Když Mirek Cais v roce 2007 pověsil závodní přilbu na hřebík, přenechal své soutěžní vozy nadějnému valašskému mladíkovi jménem Jaroslav Orsák. Navíc ho začal podporovat, tři roky s ním jezdil po závodech a předával mu své zkušenosti.

Orsák postupně vybudoval úspěšný soutěžní tým a není divu, že se Erik Cais s čerstvým řidičákem v kapse obrátil právě na něj. Přes zimu si mohl vyzkoušet jízdu v soutěžním speciálu a zjistil, že mu to za volantem docela jde. Bylo rozhodnuto. Začne jezdit rally. Jeho otec, který dříve říkal, že jméno Cais se už ve startovní listině rally nikdy neobjeví, se to dozvěděl až dodatečně.

Tým Orsák Rallysport zakoupil pohárový vůz Opel Adam Cup určený pro začínající jezdce a Erik v březnu 2018 debutoval na belgické Spa Rally. Pro začátek to byla velmi náročná soutěž, kde asfalt střídala šotolina a bláto, jezdilo se v lese i na slavném závodním okruhu Spa-Francorchamps.

Mladý debutant zvládl křest ohněm na výbornou, dojel až do cíle a s jedním z nejslabších vozů startovního pole obsadil nečekanou 20. příčku. „Erik měl jen tři měsíce na to, aby se naučil jezdit autem,“ hodnotil tehdy jeho výkon Orsák. „Už při první soutěži v Belgii jsme poprvé viděli ten jeho obrovský potenciál. Do té doby jsme žádné srovnání neměli. Od prvních ostrých kilometrů dokazoval, jaký má pro auto cit.“

Pak už nabrala začínající kariéra Erika Caise rychlý rozlet. Při prvním závodě na domácí půdě „uhnal“ motor opelu a musel odstoupit. Bylo jasné, že potřebuje silnější vůz. Tým pořídil hned dva Peugeoty 208 R2, které tehdy patřily k nejlepším vozům s pohonem přední nápravy.

Osmnáctiletý kluk sbíral „za pochodu“ cenné zkušenosti. Například doma při Rallysprintu Kopná, který se koná jen pár kilometrů od bydliště. Podél trati bylo plno známých a Erik si vyzkoušel jízdu pod psychickým tlakem. Od startu vedl svoji třídu, ale pak v jedné zatáčce na vytahaných nečistotách vylétl do příkopu a ztratil minutu. Velký přínos pro něj měl i start mezi francouzskou špičkou na Rallye d’Antibes. Na proslulých horských asfaltech, které se jezdí i v rámci legendární Rallye Monte Carlo, dokázal využit cit pro přilnavost pneumatik. To je veličina, která při jízdě na hranici fyzikálních zákonů rozhoduje o tom, zda se jezdec udrží na silnici.

Vrcholem první sezony byla bezesporu populární Barumka. Do Zlína se sjeli nejrychlejší mladíci bojující o evropské body v rámci juniorské kategorie. Erik měl poprvé šanci porovnat se s přímou konkurencí. Zrodila se senzace. Posádka Cais – Krajča srdnatě bojovala o první místo s mnohem zkušenějším lotyšským jezdcem Sesksem s továrním Opelem Adam R2. Na předposlední rychlostní zkoušce však Erik chyboval, poškodil gumu a musel měnit kolo. Byla to první, a bohužel nikoliv poslední smůla, která se mu při nejvýznamnější české soutěži lepí na pneumatiky.

Skok mezi evropské dravce

Díky podpoře Autoklubu ČR mohlo budování Erikovy jezdecké kariéry pokračovat i v zahraničí. Ideální platformou se stal seriál mistrovství Evropy, ale ještě předtím ho čekala plánovaná operace. Novinkou byla také spolupráce se spolujezdkyní Jindřiškou Žákovou a především nový vůz Ford Fiesta R2T. Pod kapotou pracuje přeplňovaný tříválec s úplně jiným průběhem krouticího momentu než dosavadní atmosférická šestnáctistovka.

Hlavní prioritou roku 2019 však byly školní povinnosti zakončené maturitou. Kvůli zkoušce z dospělosti musel dokonce vynechat soutěž na Kanárských ostrovech.

Evropské tažení zahájil na Azorských ostrovech, kde dojel na solidní páté příčce. „Na soutěži s nezpevněným povrchem jsem jel teprve podruhé, přičemž na mokré šotolině jsem nikdy předtím nestartoval. Chvílemi lilo jako ve filmu Jurský park,“ vzpomíná Erik na výjimečný zážitek.

Intenzivní vzpomínky má Erik Cais i na další soutěž seriálu ERC v Lotyšsku. Při testech havaroval a jeho fiesta byla po několika kotrmelcích na místě neopravitelná. Tým Orsák Rallysport zorganizoval záchrannou misi, díky které se podařilo přivézt z polského M-Sportu náhradní vůz. Erik Cais mohl odstartovat, Druhý den však přišla další chyba a nová fiesta šla také přes střechu.

„Nebylo to nic příjemného, ale posunulo mě to dál,“ hodnotí kritický moment Erik. „Když jsem po prvních kotrmelcích měl jet zatáčku na pětku naplno, tak jsem tam přijel, brzdil a dořazoval čtverku. Podařilo se mi to, co málokomu. Rozbít dvě auta za jeden týden! Určitě mně to nepřidalo na psychice, ale na následující soutěži v Polsku jsem se s tím rychle vyrovnal. Pak už myšlenky na nehodu zmizely a soustředil jsem se jen na trať.“

Před druhým startem na Czech Barum Rally Zlín už Erik patřil k favoritům. Zvláště, když na předchozí soutěži v okolí Říma dojel ve své kategorii ERC3 druhý. Po loňských zkušenostech byla jeho taktika jasná. Zpočátku jet s rozumem, ale udržet se v kontaktu s lídrem soutěže. A druhý den ze zálohy zaútočit na vítězství.

Domácí jezdec, kterému fandil celý Zlín, v neděli vyhrál dvě obávané zkoušky a přiblížil se ke zlaté příčce na hratelných deset sekund. „Vše vycházelo podle plánu. V autě jsem se cítil komfortně a věděl jsem, že na finálové zkoušce dokážeme ztrátu eliminovat. Jenže když jsme vyjeli na nejvyšší bod Podhoranu, vyvěsili nám kvůli havárii jiné posádky červenou vlajku a já věděl, že jsme stejně jako loni v závěru Barumky přišli o vítězství,“ říká Erik Cais.

Na obou závěrečných evropských soutěžích na Kypru a v Maďarsku byla posádka Cais – Žáková opět úspěšná a v konečném účtování se stala vicemistrem vozů s jedinou poháněnou nápravou ERC3. Na konci sezony byl dvacetiletý Erik Cais navíc vyhlášen Talentem roku 2019 FIA CEZ (Středoevropské zóny). Významné mezinárodní ocenění mu předal osobně přímo prezident automobilové federace FIA Jean Todt. Další pocta přišla z Britských ostrovů. Prestižní britský týdeník Motoring News ho zařadil mezi desítku nejnadějnějších světových juniorských talentů s potenciálem prosadit se do pěti let ve světovém šampionátu WRC.

2020, rok progresu i havárií

Loňská sezona znamenala další krok vpřed, ale zároveň byla poznamenána stále aktuální epidemií koronaviru. Erik Cais si úspěšně vyzkoušel čtyřkolku Ford Fiesta Rally2 a v rámci evropského šampionátu přestoupil do nabité kategorie ERC1 Junior. „Myslím, že po třech sezonách v malém autě a třiceti odjetých závodech je optimální čas začít testovat speciál kategorie Rally2,“ vysvětloval přezbrojení na špičkovou techniku fryštácký mladík.

Opožděná sezona zahajovala až v červenci. Brzy se ukázalo, že slabinou posádky se s přechodem na rychlejší speciál kategorie Rally2 stal rozpis. Navíc při první soutěži v italské metropoli přišla školácká chyba. Bylo horko a Erik poprvé startoval ne nejtvrdších pneumatikách Michelin.

Nedokázal správně odhadnout přilnavost nezahřátých gum, auto hned na úvodním měřeném úseku v nájezdu do zatáčky uklouzlo, po nárazu do betonového mostku poškodil závěs kola a musel vzdát. V Lotyšku se sice vyvaroval havárii, ale do druhé etapy musel startovat jako první a ostatním čistit trať. Nevděčná role se projevila v cíli, kde se nedokázal probojovat do první desítky.

S vypilovaným rozpisem začaly padat rychlé časy. To dokazovala dvě dílčí celková vítězství na regionálních soutěžích v Itálii a Polsku. O to víc litoval, že kvůli koronaviru byla zrušena oblíbená Barum rally. Slibně se vyvíjela i předposlední soutěž ERC v Maďarsku, kde se trať podobá těm domácím. Na úvodní zkoušce zajel Erik čtvrtý čas, ale na dalším úseku si „ustlal“ v příkopu a musel čekat, než ho diváci vytlačí zpět. Během stíhací jízdy se probojoval ze čtvrté desítky na osmou příčku, ale ambice byly podstatně vyšší. Ani závěrečná soutěž na Kanárských ostrovech neskončila nejlépe, v hustém dešti havaroval.

Zakletá Barumka

Letos Erik Cais vyspěl a udělal další významný progres. Ukázal, že mu nechybí to hlavní. Rychlost. Sezona byla opět poznamenaná celosvětovou epidemií a talentovaný mladík si musel na šest týdnů naordinovat zdravotní přestávku způsobenou post-covidovým syndromem. Ovšem jeho návrat do kokpitu Fiesty Rally2 na domácím Rallysprintu Kopná byl impozantní. V náročných deštivých podmínkách se cítil jako ryba ve vodě a po souboji s největšími favority Kostkou a Jakešem si připsal první domácí vítězství. V Podkopné Lhotě, kde se soutěži konala, stanul na nejvyšším stupni vítězů už podruhé. Před pěti lety zde vyhrál juniorskou kategorii ve sjezdu na horských kolech.

Na evropských šotolinách v Lotyšsku a Polsku Erik dokázal zredukovat svoji ztrátu na nejrychlejší na jednu sekundu na kilometr. Nezpevněný povrch zatím není jeho doménou, ale rychle se učí. V Itálii poznamenal jeho výkon vadný diferenciál. V rámci přípravy na 50. ročník odložené Barum rally startoval v Polsku na mezinárodním Rajdu Rzeszowski. Ke svým dvaadvacátým narozeninám si nadělil nejlepší dárek, když porazil kompletní polskou špičku v čele se svým rivalem z mistrovství Evropy Marczykem.

Doma ve Zlíně startoval se čtyřkolkou poprvé, ale dosavadní výkony mu dávaly šanci na přední příčky. Erik všechny překvapil, když se v závěru první etapy dokázal probojovat do čela soutěže. Senzační první příčku si držel i během druhé etapy.

Vyhrával jeden měřený úsek za druhým a před finálovou zkouškou měl pohodlný dvaceti sekundový náskok. Komentátor Eurosportu v přímém přenosu nadšeně vykřikl „A star is born“ (zrodila se nová hvězda, pozn. redakce)! Pár kilometrů před cílem však přišla drobná chyba, která skončila sportovní tragédií. V jedné ze zatáček dostal smyk a jeho vůz skončil na boku. Namísto jistého vítězství zbyly posádce jen oči pro pláč …

Úspěšná světová premiéra

Tým Orsák Rallysport letos původně plánoval tři starty na soutěžích mistrovství světa, ale Chorvatskou rally musel Erik Cais ze zdravotních důvodů odvolat. V rámci WRC se nakonec ukázal jen na Katalánské rally ve Španělsku, ale premiéra se povedla na jedničku s hvězdičkou. Dokázal vyhrát jeden měřený test a v kategorii WRC2 se v závěru probojoval na skvělé třetí místo.

Jednalo se o historicky nejúspěšnější debut českého jezdce v seriálu MS v 21. století. Jméno Cais teď zná celý svět a Erikovi se otevírá šance splnit si svůj klukovský sen. „Výsledek udělal celému týmu obrovskou radost, je to pro nás motivace usilovně pracovat dál,“ svěřil se po projetí cílovou rampou Erik. „ Ale nebylo to zadarmo. Závod byl dlouhý a náročný, stále se jelo ve vysokém tempu. Rychlostní zkoušky byly technické se spoustou zrádných míst od vytahaného štěrku. Velkou školou byl i rozpis. Je to zkrátka nejvyšší liga rally.“

„V příštím roce bychom rádi startovali ve světovém šampionátu s vozem Rally2. Intenzivně na tom teď s celým týmem pracujeme. Snažím se zdokonalovat svoji fyzickou i psychickou kondici. Pokud mi to čas dovolí, užívám si jízdu na endurové motorce. Snažím se také studovat videa špičkových jezdců. Líbí se mi agresivní francouzský styl mistrů světa Loeba a Ogiera, kteří dokážou držet ideální stopu a mají nejrychlejší výjezdy ze zatáček.“

Erik Cais

• Narozen: 5. 8. 1999
• Bydliště: Fryšták u Zlína
• Rodinný stav: svobodný
• Výška / váha: 184 cm / 70 kg
• Hobby: horské kolo, enduro motocykl, psi
• Silné stránky: rychlost, odvaha, odolnost, inteligence, samostatnost a znalost angličtiny
• První start v rally: Spa Rally 2018 (Opel Adam Cup)
• Největší úspěchy: 6. místo v ERC 2021, 3. místo ve WRC2 na Katalánské rally 2021