Nejnovější zprávy: Obchvat u Luhačovic má ochránit léčivé prameny. Budovat se začne v roce 2030 Ostrožská jezera lákají k rekreaci a koupání. Jsou ale zdrojem pitné vody

Společnost

Mladí filmaři věří ve společnou budoucnost, myslí na byznys i přátelství

Jsou mladí, nadšení, kreativní, komunikativní. Energie z nich sálá jako kamna v sauně ve finském Kemijärvi. Bude jim (někdy) patřit svět? To se teprve uvidí.

Trojice mladých nadšenců, kteří společně tvoří pod značkou label production, si nicméně věří. Aleš Pojar (20 let), Martin Zlámal (20) a Tereza Chovancová (19) tvoří na první pohled pozitivní partu. Zajímavou. Perspektivní. Ovšem cesta k naplnění jejich snů je nepochybně ještě dlouhá.

Příběh začal před čtyřmi lety, kdy se dva kamarádi a spolužáci ze základní i střední školy rozhodli, že zkusí svůj koníček a zálibu přetavit v konkrétní společný projekt.

„Ono to všechno začalo mnohem dřív. Oba jsme fotili nebo natáčeli jako malí kluci. Bavily nás kamery, pak jsme měli telefony, točili jsme kolikrát úplné blbosti. V roce 2017 jsem natočil video z nějaké letní akce v naší rodné vesnici, pořadatelům se to moc líbilo a chtěli to použít pro své propagační účely, což jsme jim samozřejmě umožnili. A náš další kamarád z internátu nám po zhlédnutí videa doporučil, ať se natáčením spotů, reklam a videí zkusíme třeba i živit. On měl s byznysem drobné zkušenosti, dělal vývojáře a grafiku a už v té době si dokázal na střední škole svojí prací nějaké drobné vydělat. Nám do té doby vůbec nedocházelo, že bychom mohli točit za peníze,“ popisuje Martin Zlámal.

Propojení dvou spolužáků dávalo smysl od prvního momentu. „Zatímco já se soustředím spíše na režii a příležitostně na fotografii, tak Martin se nejlépe cítí v roli kameramana. V úplných začátcích jsme dělali vyloženě menší akce,“ říká Aleš Pojar.

Poměrně záhy začali cítit, že jejich spolupráci „něco“ chybí. Řemeslně si poradit dokázali, ale rezervy pocítili ve schopnosti popasovat se s produkční přípravou jednotlivých zakázek. Tyto trable vyřešili jednoduše – porozhlédli se ve své třídě, neváhali, oslovili Terezu Chovancovou.

Ve své spolužačce ze Střední školy filmové, multimediální a počítačových technologií ve Zlíně našli šikovnou produkční, střihačku, organizátorku. A tým byl kompletní, mohl začít dělat i větší zakázky jako třeba reklamy.

Posléze partičku „vytunili“ ještě další pomocníci a asistenti z řad spolužáků a přátel. Nicméně Label Production v ryzí podobě, to jsou právě tihle tři.

V den osmnáctých narozenin všichni postupně zamířili k registraci do živnostenského rejstříku. Ne, „eseročko“ zatím nemají, ale faktury už vesele posílají všichni tři. A založení firmy je podle nich jen otázkou času.

První byznysové krůčky se ničím nelišily od těch, které už udělaly stovky jim podobných „startupistů“. Brandová trička, propagace na facebooku, marketing, nový web s jasným vzkazem: „Svou práci děláme jednoduše jinak. Věk pro nás není omezení. Máme vystudovanou filmovou školu, desítky různých projektů a každý z nich nás posouvá dál. Pracujeme precizně a s nadšením.“

Nadšení trojici skutečně nechybí. „Postupně si budujeme klientelu. Máme i stále partnery. Naší výhodou je, že každý z nás máme nejen Label, ale i své osobní projekty. Asi kdybychom moc a moc chtěli, tak nás náš projekt uživí už teď. Ekonomika asi v tuto chvíli není pro nikoho z nás primární. Navíc já i Aleš ještě pokračujeme ve studiu, takže se nemůžeme věnovat naší skupině úplně na sto procent,“ vysvětluje Tereza Chovancová.

Byť se všichni tři prezentují jako jedna parta, neformálním lídrem je Aleš Pojar. Na hádky prý zatím moc času nebylo. „No, v začátcích jsme s Alešem byli pohromadě sedm dnů v týdnu prakticky nonstop. Tam už se občas ponorková nemoc objevila. Ale nikdy to nebylo nic dramatického,“ přiznává Martin Zlámal.

V klidu jako kultivovaní lidé se dokáží domluvit i nyní. Jediné třecí plochy tak jsou ty rozpočtové. „To je klasika. Kluci občas mají představu, že by chtěli nějakou zakázku udělat s rozpočtem, který není úplně reálný. Takže je musím krotit. Naštěstí se nechají,“ se smíchem přiznává Tereza Chovancová.

Portfolio prací, které má zlínská „skupina kreativců“ za sebou, je poměrně pestré. Zahrnuje videa z vyhlášeného triatlonového závodu Valachy Man, reklamu pro realitní makléře, automyčku, městské úřady i menší firmy.

„Spolupracujeme také s většími firmami, které u nás poptávají různé zakázky ve formě subdodávek. Nejsme pro ně konkurence, my rádi pomůžeme jim, oni pomáhají nám. Navíc, podobné zakázky jsou pro nás výhodné v tom smyslu, že nemusíme řešit administrativní věci, je to pro nás logisticky jednodušší. Takto jsme se dostali k některým projektům v Praze i dalších městech,“ líčí Aleš Pojar.

Stejně jako tisíce dalších firem dostal i Label Production těžký direkt od zákeřného viru. Plesy, koncerty, společenské akce, letní festivaly a další podobné produkce z veřejného života v roce 2020 s krátkou prázdninovou výjimkou prakticky vymizely. A v kolonce „příjmy“ to rozhodně znát bylo.

Nikdo z „Labelu“ ale na mysli neklesá. „Brali jsme vynucené pauzy jako možnost se dál vzdělávat, posunuli jsme se osobnostně, hodně jsme řešili, co dál a kam chceme v budoucnu směřovat. Zároveň nám to otevřelo další možnosti. Začali jsme třeba dělat na přímých přenosech přes internet, zajišťovali jsme přenosy na Facebooku. Mohli jsme se naučit něco nového, poznali profesionály z jiných oborů, získali spoustu přátel. To všechno se může zúročit v budoucnu,“ věří Martin Zlámal.

Trojice totiž rozhodně počítá s tím, že jejich společné aktivity budou pokračovat dlouhá léta. „I díky našim debatám a covidové pauze s natáčením plesů a podobných akcí jsme si uvědomili, co vlastně prioritně chceme. Chceme dělat reklamy, pomáhat firmám s marketingem, s propagací, s tím, jak mohou být vidět. Protože dobře natočené video, ve které nechybí emoce a příběh, to je velká marketingová zbraň. Tady vidíme velký potenciál,“ říká Aleš Pojar.

O tom, že si zlínský skupina kreativců věří, svědčí i odpověď na dotaz, co považují za největší dosavadní úspěch společného snažení. Všichni tři se totiž shodnou na překvapivě skromné odpovědi. „Tím největším úspěchem je pro nás fakt, že pořád držíme spolu. Podobných projektů, kdy se spolužáci dají dohromady a chtějí podnikat, se objevilo v posledních letech víc. A v řadě oborů. Ale drtivá většina z nich se rozpadá, někdy to ani dlouho netrvá. My jsme vydrželi a máme jasnou vizi do budoucna,“ říkají studenti unisono.

A kde se tedy vidí Tereza Chovancová, Martin Zlámal a Aleš Pojar za pár let? „Věřím, že budeme pořád spolu, založíme fungující firmu, budeme pořád dělat své vlastní projekty a hlavně, budeme dál kamarádi. A v portfoliu bychom mohli mít spoustu známých firem. To by byla značka ideál,“ uzavírá Aleš Pojar.

Fotogalerie