​Kreativitu ani talent roboti nenahradí, říká nový děkan

Dosavadní ředitel Ústavu marketingových komunikací je se zlínskou univerzitou propojený už patnáct let. I jeho zásluhou se staly některé projekty fakulty, jako třeba Design Week, známé nejen v celé České republice, ale i v zahraničí.

„Je mi velkou ctí, že můžu stát v čele jedné z nejlepších uměleckých fakult v České republice. Naše propojení umění, designu, filmové tvorby a marketingových komunikací je jedinečné nejen v Česku, ale v celé střední Evropě. Budu se snažit, aby tato mezioborová spolupráce vzkvétala a fakulta zároveň nadále zvyšovala míru internacionalizace,“ řekl o svém jmenování Kocourek, který se funkce děkana ujal v polovině dubna.

S jakými představami usedl do děkanského křesla? Jak má vize? Co si slibuje například od nového ateliéru Game design, který přijme první studenty v září letošního roku?

Magazín PATRIOT jej zastihl krátce po jeho první poradě s kolegy z vedení fakulty v pozici děkana.

„Svůj tým lidí, se kterými chci a budu spolupracovat, jsem si skládal sám s nejlepším vědomím a svědomím. Takže první porada byla klidná, bezkonfliktní a zcela pragmatická. Pro mě se toho zase tolik nezmění. Co bude jiné, to je přístup k odpovědnosti, která bude samozřejmě v této pozici větší. Tím nechci říci, že bych nebyl dosud zodpovědný, ale bude to přece jen jiné. Budu odpovídat za chod celé fakulty,“ říká Pepa Kocourek.

Fakultu, kterou nově řídí, považuje po dvaceti letech existence za „dítě po pubertě“, které čerstvě dostalo občanku a postupně se profiluje. Kocourek nepochybuje, že převzal dobře zaběhnutou akademickou instituci, na jejíž činnosti se podílí celá řada výrazných person, osobností, designérů, umělců a odborníků na marketingovou komunikaci nebo film. Zároveň ale nechce být jen děkanem – údržbářem. Chce školu posouvat směrem k novým výzvám.

Při popisu svých plánů, jak toho chce docílit, Pepa Kocourek zdůrazňuje termín „kreativní průmysl“. Zjednodušeně řečeno jde o propojení kultury a umění s byznysem. Dříve jasně vymezené hranice mezi byznysmeny v kravatách a extravagantními umělci i kreativci totiž v posledních letech postupně mizí a zdánlivě neslučitelné světy se propojují stále častěji a stále hlouběji. A právě z tohoto fenoménu chce děkan Kocourek ve prospěch zlínské univerzity vytěžit co možná nejvíce.

„To je opravdu velké téma poslední doby. Troufnu si říci, že téma evropského formátu. Z dlouhodobých statistických údajů vyplývá, že po automobilovém segmentu je právě kreativní průmysl nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím s největším počtem zaměstnaných lidí,“ vysvětluje nový děkan priority, se kterými hledí do příštích měsíců a let.

Fakta mu skutečně dávají za pravdu. Evropská unie propojení byznysu s designem a uměním podporuje miliardami eur. Byť málokdo předpokládá, že kreativní průmysly jsou motorem ekonomiky, opak je pravdou.

„Ve výrobě hraje stále větší roli robotizace a automatizace. Ale lidský mozek, kreativitu a osobní talent prostě žádným strojem nahradit nelze. A toho chceme využít. Víme, co umíme, jak schopné lidi tady máme, že dokážeme posílat do světa opravdu výjimečné absolventy. Tento trend absolutně přesně zapadá do toho, co my jsme schopni nabídnout, co děláme a v čem jsme, troufnu si říci, výborní. Tady já vidím ohromnou perspektivu. V tomto můžeme být minimálně v České republice lídry,“ říká Pepa Kocourek.

S ohledem na výše uvedené je pro fakultu i nového děkana klíčová úzká spolupráce se zlínským Technologickým a inovačním centrem. Právě obrovská dynamika jejího šéfa Lukáše Trčky je pro Kocourka zárukou, že by na východní Moravu mohly směřovat ze státního rozpočtu zajímavé investice na perspektivní projekty.

„Pokud se nám toto bude dařit, tak se rapidně zvyší šance, že naši kvalitní absolventi nebudou odcházet pracovat jinam, protože k tomu nebudou mít důvod. Máme tady už pět let UPPER, dobře fungující Centrum kreativních průmyslů a podnikání, které nabízí absolventům a studentům především z UTB zázemí a prostor k nastartování vlastního podnikání, současně i poradenství. Pokud se dokážeme ještě více propojit s krajem, městem a samozřejmě ještě více s dalšími fakultami univerzity, jsem si jistý, že budeme UTB posouvat výš a výš,“ soudí děkan.

Inspiraci pro své vize hledá především v severských zemích. Právě tam modely propojení univerzitních fakult s byznysem a samosprávou fungují asi nejlépe ze všech koutů Evropy.

Ve Zlíně zatím aktivity ve smyslu větší podpory kreativních průmyslů táhne personálně i finančně převážně právě fakulta multimediálních komunikací sama s pomocí několika partnerů z řad místních firem. Pepa Kocourek ale věří, že se to může změnit.

„Vidím v tom pro sebe velkou výzvu. Jakmile dokážeme zapojit krajský úřad, zlínský magistrát, velké firmy a další instituce, tak dramaticky zvýšíme potenciál, že mladí studenti dokáží vybudovat přímo tady i úspěšné firmy, klidně i s mezinárodním přesahem, že budou tvořit a žít tady. Z toho by logicky profitoval celý region. Jsou města, jako například Brno nebo Plzeň, které už si odpovědnost v tomto směru uvědomují a s univerzitami spolupracují,“ nepochybuje Pepa Kocourek.

Že takové vize nejsou a nemusí být jen pouhou teorií, dokládá děkan na příkladu zlínské firmy Madeo. Z lokálního grafického studia dokázal jeho zakladatel Martin Landsberger Pospíšil se svým týmem vybudovat globální digitální agenturu, jejíž kreativci byli schopni z kanceláří v centru Zlína obsluhovat klienty typu Bridgestone, KPMG nebo norský obří těžařský koncern Equinor s tržbami přes 60 miliard dolarů. Tento zlínský „byznysový zázrak“ nakonec za nezveřejněnou sumu koupila norská společnost BrandMaster, jeden z největších hráčů na poli marketingové automatizace v Evropě.

„To je přesně ten příklad, ke kterému bychom měli vzhlížet a zkoušet ho napodobit. Naši studenti a absolventi vidí, že je možné prorazit i odsud. Martin Pospíšil u nás studoval. A když jeho následovníkům vytvoříme slušné podmínky, tak podobných úspěšných projektů a startupů bude přibývat,“ soudí Pepa Kocourek.

Podporu vedení celé univerzity jistě najde. Ostatně UTB má přesně toto ve svých strategických plánech rozvoje pro další léta. Nutnost podpořit podobné inovativní myšlenky chápe i krajský úřad, jehož nové vedení zřídilo pro hledání synergií mezi krajem, městem, průmyslem a univerzitou nový post speciálního pověřence.

Proklamace, že pod vedením nového děkana chce fakulta progresivně reagovat na současné trendy, potvrzuje mimo jiné úspěšná akreditace nového ateliéru Game design. První studenti do něho nastoupí v září letošního roku. Herní průmysl v posledních letech raketově roste, toto odvětví přitahuje pozornost i peníze obrovských globálních hráčů světového byznysu. A zlínská univerzita „chce být u toho“.

S prvním impulsem, aby se fakulta zaměřila i na tento segment, přišel Bohuslav Stránský z ateliéru digitálního designu. Inspirací byl úspěch jednoho z absolventů „baťovky“ Pavla Nováka, který se svým studiem Polyperfect vytváří úžasné modely pro gamesky.

„Bylo nasnadě, že pokud tady máme takového odborníka, mohli bychom to zkusit. Akreditace prošla, a já jsem pyšný, že v září tento ateliér rozjedeme. V tomto odvětví dřímá ohromný potenciál, kromě nás je podobný obor jen jeden v Praze. Navazujeme tímto i na tradici animace a budeme využívat možnosti ostatních ateliérů fakulty. Studenti si projdou celým kolečkem tvorby her od přípravy herního pitche a prezentace pro investory, až po vytvoření hratelného prototypu a vlastní marketingové propagace.“

Nijak opomíjet ale Pepa Kocourek nechce (a slibuje, že nebude) ani kulturní a umělecký přínos fakulty, kterou od dubna řídí.

Podpora projektů jako Zlín Design Week, Lobby, Busfest, Culturea, Skrz prsty ze strany fakulty rozhodně bude pokračovat, protože v tom je zlínská UTB mimořádná už teď.

„Nesmíme polevit. Takové akce a projekty nám dělají dobré jméno, dělat je umíme velmi dobře, dokážeme na ně přilákat zajímavé hosty, v Česku nás pozitivně zviditelňují. Ale já chci tvrdě pracovat a přispět k tomu, aby se naše univerzita stala mezinárodně respektovanou vzdělávací institucí, která bude udávat trendy v oblasti kreativních průmyslů. Bohužel nám zatím větší mezinárodní přesah chybí, tady máme rezervy a potenciál. K dosažení tohoto cíle nevede jednoduchá a snadná cesta, nebude to hned, nebude to ze dne na den, potrvá to roky. Ale evropskou pozornost jsme schopni si získat,“ přesvědčivě říká Pepa Kocourek.

Potíž je podle něho v tom, že když laik slyší slova jako design nebo umění, tak první asociací často je: jej, to bude drahé nebo něco, čemu nerozumím. I nabouráváním takových narativů by chtěl nový děkan pozici, renomé a jméno UTB vylepšovat.

„Mít pěknou zastávku nebo nově opravený park díky kvalitnímu návrhu designéra v konečném důsledku zlepšuje životy všech obyvatel města, každého z nás. Takto bychom měli nad uměním nebo designem přemýšlet. Estetičnost, funkčnost, jednoduchost ve spojení s tím, že design opravdu neznamená vždy drahotu, to je ta přidaná hodnota, kterou musíme vysílat do společnosti, to já vnímám jako poslání fakulty.“

Za největší úspěch fakulty multimediálních komunikací v posledních letech považuje její stabilizaci a fakt, že se stala významnou institucí na trhu uměleckých fakult.

„Ví se o nás, máme dlouhodobě obrovský zájem o studium, nejsme zaměnitelní, máme zajímavé portfolio ateliérů, nelze nás jednoznačně zaškatulkovat, máme multidisciplinární přesah do jiných oborů. To považuji za klíčová pozitiva. Máme co nabídnout. Ambice stát se i mezinárodně respektovanou institucí rozhodně není přehnaná. Já tomu pevně věřím,“ uzavírá Pepa Kocourek.

Deset KRÁTKÝCH POSTŘEHŮ

Co Pepu Kocourka napadne jako první, když uslyší slovo:

Zlín – zelené město

univerzita – zaměstnavatel

Tomáš Baťa – Zlín

design – estetika

vzdělání – priorita

reklama – umění

úspěch – seberealizace

peníze – prostředek

budoucnost – důležitost

sociální sítě – nutnost

MGR. PEPA KOCOUREK, PH.D.

Narodil se v roce 1984 ve Zlíně.

Je ženatý, s manželkou Ivanou mají dcery Julii (8 let) a Josefínu (2 měsíce).

Vystudoval magisterské studium ve Zlíně, doktoranské studium na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

Dlouhodobě se věnuje budování značek a tvorbě komunikačních strategií.

Na fakultě už pracuje přes 15 let. Nejdříve jako asistent, pedagog a poté jako ředitel Komunikační agentury, praktického předmětu, který propojuje studenty uměleckých oborů se studenty marketingových komunikací.

Tři roky působil jako ředitel Ústavu marketingových komunikací ve Zlíně.