Nejnovější zprávy: Nešťastnice chtěla zainvestovat do kryptoměny. Přišla o milion korun Jarní potravinová sbírka Nadace AGEL zasytí potřebné ve Valašském Meziříčí

Fotografie

​Fotograf Pavel Rabas provází diváka po krajině ženského těla

Z fotografování valašské krajiny přešel, jak sám říká, na krajinu těla. Už pár let se Pavel Rabas zabývá portréty, stylem glamour a aktem, jehož středobodem je nahé ženské tělo v přirozeném světle.


Autor: Archiv Pavla Rabase

V roce 2024 Magazín PATRIOT v každém vydání představí jednoho fotografa kraje. V seriálu se objeví amatérští i profesionální autoři.

Premiéru tohoto seriálu obstará Pavel Rabas. Vyrůstal v Lužné u Rakovníka. Oženil se do Valašské Polanky, která sousedí s Lužnou na Vsetínsku. Začínal podobně jako mnoho dalších focením krajiny, případně také svateb.

Postupně ale přešel k umělecké fotografii aktu. Jeho základní disciplínou je v současné době portrét, akt a styl glamour. Pro laika to znamená krajina těla. Hru světla a stínů hledá a nachází také díky specifickému způsobu vyvolávání fotografií – platinotypii.

„Papírová fotografie je gró mých prací, i když fotím na digitál nebo analog. Snažím se, aby modelky ode mne vždy dostaly papírovou formu fotky. Což už dnes nebývá moc zvykem. Má filozofie je, že fotka na digitálu je jedna z milionu. Na papíře je jednou z mála. Na tom si zakládám,” říká Pavel Rabas.

Digitál, nebo film?

Fotím obě varianty. V digitálu používám zrcadlovku APS-C Pentax. Pro mě je to základní foťák, se kterým pracuji. Ale v poslední době, když jezdím fotit modelky, fotím většinu tvorby na značce Mamiya, což je středoformát na analogový materiál.

Barva, nebo černobílá?

V digitálu černobílá i barevná. Teď převažuje černobílá. V analogu jenom černobílá.

Jak se shání modelka na akty?

Pro začátečníka je to velmi těžká věc. Pokud na fotografa nemá modelka referenci od jiné modelky, je velmi složité se domluvit na focení aktu. Takže doporučuji ze začátku navštívit nějaký workshop. Za těch pár let už mám základnu modelek, které mě znají, vědí co a jak fotím a že vše probíhá ve vší slušnosti. Kdybych měl čas, seženu si modelku i sám. Ale tím, že jsem časově vytížený, převážně využívám právě workshopy. Domluvím se s organizátory, přijedu na místo, kde už je vše připraveno, a jenom fotím. To mi vyhovuje.

Kdy vás focení začne živit?

Nezačne mě to živit. Nechci. Začínal jsem tady v regionu, že jsem fotil svatby a podobně. Včas jsem to ale stopnul, protože by mě už potom nebavila volná tvorba. I nadále chodím klasicky do práce.

Jak jste se tematicky vyvíjel?

Začínal jsem čistě na přírodě. Broučci, zvířátka, krajina. Plynule to přecházelo k dalším tématům. Hodně jsem si hrál se světlem v krajině. Využíval jsem třeba dlouhé časy u snímků vodopádů. A ke krajině těla jsem přišel proto, že mě to baví. Také ale z důvodů časových. Kdo fotí krajinu a fakt ji chce mít úžasnou, musí to mít vychozené. Na jedno místo musí jít člověk opravdu x krát, než mu slunce posvítí, jak potřebuje. Přechod z krajiny na krajinu těla jsem vlastně započal tím, že jsem začal navštěvovat fotoklub KFA Brumov-Bylnice, kde se hodně lidí zabývá akty a portréty.

Proč ženský akt?

Pragmatické rozhodnutí. Při devadesáti devíti procentech své tvorby využívám přirozené světlo. Mám ho raději. Dokáže ve fotografii vykouzlit přirozený jemný přechod světla a stínu, ale i tvrdé přechody přímého slunce. A když fotíte oblečenou figuru, nejsou tam pořádně vidět žádné křivky. Není to až tak jednoduché, je tam rozbitá struktura nejrůznějšími zipy, švy, lemy a tak dále. Kdežto když už člověk fotí akt, je tam jednolitá struktura, jemné křivky a tím vznikne jednoduchá, přesto poutavá fotografie. Hlavně ale je to něco jiného.

Máte nějaké vzory?

Jedu si hlavně to své. Jak to cítím, tak fotím. Není to tak, že bych byl ovlivněný jedním autorem. Samozřejmě v hlavě vždycky něco zůstane, když si prohlížíte nějaké snímky, které se vám líbí. Fotografie se vyvíjí pořád. Člověk jak fotí, stále se posunuje, uvědomuje si stále nové chyby.

Jak vypadá podle vás dokonalá fotka?

Dokonalá fotka vlastně neexistuje. Pokud je pro jednoho autora dokonalá, pro dalšího je plná chyb. Někdo preferuje takové ty školní kompozice a tvrdě je dodržuje. Pro druhé jsou zlaté řezy a další kompoziční pravidla hloupost. Řežou nakloněnou rovinu, i když se správně neřeže, a přitom mají parádní fotky. Podle mne je to o tom výsledném pocitu z fotky.

Takže abych to shrnul, je potřeba znát pravidla a umět je ve správném okamžiku porušit…

V podstatě ano. (smích) Fotograf by si ale měl uvědomit, že bez kritiky se nikam neposune.

Co vás čeká v roce 2024?

Z kraje roku se chci začít kromě dodělávek z předcházejícího roku intenzivněji věnovat platině. (Platinotypie je královská fotografická technika, která vznikla na konci 19. století. Využívá princip zpracování platiny. Používá se na portrétní fotografii. Životnost takové fotografie by měla být až 200 let, pozn. red.) Už jsem si začal dělat technologii. To bude hlavní náplň mé tvorby v nejbližších měsících. V Česku se této technice věnuje Robert Vano a mé první práce vznikly právě pod jeho vedením.

PAVEL RABAS

  • Narodil se v roce 1985 v Rakovníku.
  • Vysokou školu elektrotechnickou studoval v Plzni.
  • Přiženil se do Valašské Polanky.
  • Věnuje se uměleckým stylům portrét, akt a glamour.
  • Pod vedením fotografa Roberta Vana se začal věnovat vyvolávání fotografií pomocí platiny.

Výstavy

  • V dubnu bude v Univerzitní knihovně ve Zlíně obrovská výstava soutěže Czech Art Foto, kde představí, pokud v soutěži uspěje, některé své práce.
  • Na říjen připravuje samostatnou výstavu v Bratislavě v Umeleckém klubu Studňa v Stredoeurópskom dome fotografie.
  • Průřez svého díla představí také v listopadu 2024 ve foyeru Městského divadla ve Zlíně společně s autory z Czech Art Photo.

Ocenění

  • Poprvé uspěl v roce 2022 v Polsku na osmém ročníku mezinárodního salonu Wojnicz International Salon of Photography, kde získal GPU Ribbon od Global Photographic Union. S fotografií Natural se dostal do nejlepších třiceti šesti z 1 300 fotografií.
  • Na jaře loňského roku se účastnil mezinárodní soutěže ONYX pořádané v Rumunsku organizací Campina Photographic Exhibitions Society. Zde získal cenu ONYX Honorable Mention s fotografií Mystic v kategorii Monochrome, která se umístila v nejlepších třiceti pěti z 1 400 fotografií.
  • Zlomová byla účast v roce 2023 ve slovenském Bardějově. V kategorii černobílých snímků získal zlato za portrét Natural. V kategorii Barva obdržel hlavní cenu Grand Prix City of Bardejov za artový snímek Own World in the World s modelkou Zu.
  • Své snímky zaslal loni opět do Polského města Wojnicz na Wojnicz International Salon of Photography. Soutěží zde každoročně 57 zemí světa a hodnotí tam na 3 500 snímků. S portrétem Brighter Tomorrows se dostal do nejlepších třiceti a od FIAP – Fédération Internationale de l'Art Photographique získal BLUE Ribbon.

Fotogalerie