Nejnovější zprávy: Obchvat u Luhačovic má ochránit léčivé prameny. Budovat se začne v roce 2030 Ostrožská jezera lákají k rekreaci a koupání. Jsou ale zdrojem pitné vody

Společnost

Zájem studentů o naši univerzitu roste, říká rektor zlínské UTB Vladimír Sedlařík

Univerzita Tomáše Bati postupně proměňuje Zlín i celý kraj už dvacet let. V jejím čele aktuálně stojí jeden z nejmladších rektorů v historii Česka.

V den, kdy se stal rektorem Univerzity Tomáše Bati, mu bylo třicet osm. Vladimír Sedlařík věk neřešil, převzal řízení univerzity s velkou chutí. Odhodlání a motivaci neztrácí, covidu navzdory. „UTB má za sebou dvacet let, to není nikterak dlouhá doba. Ale je neuvěřitelné, jak výrazně dokázala proměnit Zlín, má vliv na celý kraj. Máme v tomto směru velkou společenskou odpovědnost. A v rozvoji univerzity určitě musíme pokračovat,“ říká rektor Sedlařík v rozhovoru pro Magazín PATRIOT.

Na postu rektora zlínské univerzity působíte třetím rokem. Jak toto období hodnotíte?

Myslím, že jsme ušli velký kus cesty, hlavně v oblasti nastavení systému strategického řízení univerzity. Stanovili jsme priority a vize pro její rozvoj do dalších let. Je však velmi důležité, aby vize univerzity sdíleli všichni zaměstnanci. Bez toho by jakékoliv plány byly pouze kusem papíru.

Daří se to?

Snad ano. Věnovali jsme hodně času komunikaci se zástupci všech fakult i s externími partnery. V rámci této diskuze jsme přijali řadu změn a opatření, které, podle mého, jednoznačně vedou ke zkvalitnění výsledného dokumentu, kterému se v akademickém prostředí říká Strategický záměr.

Musel jste při zavádění opatření a změn něco „lámat přes koleno“?

To si nemyslím. Na univerzitě respektujeme demokratické principy. Je nezbytné o věcech jasně mluvit. Z nedostatku efektivní komunikace vznikají nepříjemné situace a nedorozumění.

Co je aktuálně největším problémem UTB?

Některé z našich budov jsou již na hranici své životnosti. Konkrétně se jedná o naši nejstarší budovu Fakulty technologické, která není v dobrém technickém stavu. Zkrátka potřebujeme postavit novou budovu fakulty. A právě to je kámen úrazu. V současné době není k dispozici vhodný dotační titul pro tuto akci. Většina nákladů proto musí být pokryta z příspěvků všech fakult, což samozřejmě rozpoutalo živou diskuzi na akademické půdě. Dosažení širokého konsenzu v takové situaci je velmi náročné. Vše by mělo být hotovo do roku 2027, nicméně tomu předchází vystěhování fakulty, odstranění stavby, vysoutěžení projektu, vlastní stavba atd. Jedná se o velký projekt.

Co určuje datum ukončení právě na rok 2027?

Do roku 2027 je možno čerpat alespoň částečný příspěvek ze strany ministerstva školství. Jinak bychom celou akci museli platit z vlastních prostředků.

Jak velké komplikace způsobil univerzitě a vám osobně covid?

V mém okolí jsou bohužel lidé, kterým covid způsobil značné zdravotní potíže. Proto situaci nehodlám podceňovat. Epidemie covid samozřejmě výrazně ovlivnila chod univerzity, a to ve všech ohledech. Tím nejcitelnějším je nemožnost účasti studentů na výuce. Tomu jsme museli přizpůsobit i způsob vzdělávacího procesu, který nyní probíhá hlavně v online režimu. To činí velké komplikace například technicky či umělecky zaměřeným oborům. Tato situace je velmi náročná pro všechny zaměstnance naší univerzity.

Zvládli to všichni?

Ano, je to naše práce. S pomocí kolegů flexibilně reagujeme na aktuální potřeby, které vyplývají z vládních opatření. Naší hlavní prioritou je minimalizace rizika pro naše studenty a zaměstnance. Covid ale bohužel výrazně zbrzdil některé naše rozvojové aktivity.

Mají restrikce dopad na ekonomiku univerzity?

Mají dopad na ekonomiku státu, což bude mít samozřejmě dopad na ekonomiku univerzity. Už teď vnímám pokles příjmů u kolejí a menzy. V příštích letech předpokládám také pokles výnosů v dalších oblastech v návaznosti na státní rozpočet ČR.

Poradíte si? Jak se dá připravit na propad ekonomiky státu z pozice rektora?

Budeme muset. Základem je opět komunikace uvnitř organizace. Je třeba mít nastavena transparentní pravidla financování, která budou provázána se strategickými plány univerzity. Ti, co o rozpočtu rozhodují, musí přesně vědět, kam peníze směřují, co je možné v případě potřeby utlumit, anebo kde je prostor pro další rozvoj. Výrazné utlumování nám snad v dohledné době nehrozí.

Jaké jste měl očekávání, když jste do této pozice šel? Naplňuje vás ta práce? Chybí vám vědecká činnost?

To víte, že chybí. Beru to jako akademickou službu, pro kterou jsem se rozhodl a získal k ní mandát. Je to součást mé práce, která mi vzala některé radosti spojené s výzkumnou činností, ale na druhou stranu mě obohatila v oblasti manažerské práce s lidmi. Ve výzkumné činnosti se však snažím být stále aktivní. V Centru polymerních systémů vedu výzkumnou skupinu. Také se v rámci možností zapojuji do výuky.

Co se dá považovat za chloubu univerzity? Považujete něco za TOP?

To je velmi náročná otázka, jelikož bych nerad na něco nebo někoho zapomněl. Asi nikoho neurazím, když zmíním naši knihovnu, kterou považuji za jednu z nejlepších univerzitních knihoven v České republice. Obecně jsem hrdý na naše zaměstnance a studenty. Jsou pracovití, šikovní a řekl bych, že jsou schopni flexibilně reagovat na obtížné situace. Jsem rád, když slyším, že se lidé hezky vyjadřují o Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Mrzí mě, když je tomu naopak. Obzvláště zde ve Zlíně.

Co nějaké významné projekty?

Za podpory Evropské unie zde vznikla dvě významná centra. Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií a Centrum polymerních systémů. Jsou to takové naše „výkladní skříně“ v oblasti výzkumu. Obě centra jsou důkazem toho, že i ve Zlíně se dá dělat věda na světové úrovni. Ale bylo by nefér nezmínit například i aktivity v umělecké činnosti. Fakulta multimediálních komunikací je hodnocená jako jedna z nejlepších v zemi.

Vaše jméno je spojeno právě s Centrem polymerních systémů...

Centrum polymerních systémů je jedním z nejmoderněji vybavených výzkumných center zaměřených na polymerní vědy v Evropě. Hlavním posláním je aplikovat konkrétní poznatky výzkumu do praxe. Našim nejstabilnějším partnerem je plastikářský obor. Má to své opodstatnění, jelikož Zlínsko je region s velmi hustou sítí firem, které zpracovávají plasty a pryž. To skýtá značné možnosti pro spolupráci.

Konkrétně třeba?

Je to primárně materiálový výzkum zaměřený na zpracovatelství plastů, pryží, bio a nanomateriálů i kompozitních materiálů. Do budoucna je perspektivní výzkum v oblasti materiálů pro skladování energie. Současné výzkumné aktivity zahrnují například antimikrobiální úpravy materiálů, což je uplatňováno třeba při vývoji nových typů roušek a respirátorů. Máme celou řadu partnerů, Barumem Continental počínaje, přes Fatru Napajedla až po desítky menších společností z tuzemska i zahraničí.

Těží z toho univerzita i ekonomicky?

Pořád tady žijeme z příkladu pana profesora Holého, který byl skvělým vědcem dávaným často za vzor, jak lze unikátní vědeckou práci dobře „zobchodovat“. Bohužel, většinou tomu bylo a je jinak. Pohybujeme se v univerzitním prostředí s jasně vymezenými mantinely, do kterých se musíme vejít. Legislativa nám plně neumožňuje z našich aktivit dělat byznys. To je záležitostí průmyslových partnerů. Proto významnou pozornost věnujeme také transferovým aktivitám a podporám startupů, které jsou mnohdy realizátory vědeckých objevů v praxi.

Jsou projekty, u kterých víte hned, že to bude fungovat?

Výzkumy trvají dlouhé roky. V devadesáti procentech výzkumu nedochází k aplikaci výsledků do praxe dříve než po deseti letech. Ale ano, samozřejmě jsou takové projekty, kdy lze takřka s jistotou odhadnout, že budou úspěšné. Všechny projekty v Centru polymerních systémů jsou zastřešeny smlouvami. Kdyby nějaký výzkum nebo projekt neměl perspektivu, tak by k takovému zasmluvnění ani nedošlo.

Centrum polymerních systémů stále vedete. Kam ho chcete dál směřovat?

Chtěl bych, aby centrum bylo významně zařazeno do evropských výzkumných programů. Tam míříme.

Kam řadíte UTB v nějakém pomyslném žebříčku vysokých škol? Dá se to nějak specifikovat?

Záleží, jakým způsobem to pojmete. Podle velikosti jsme zhruba středně velká univerzita, žebříčky podle tvůrčích činností nejsou nikdy zcela objektivní. I podle kvality vědeckých výstupů jsme taky někde uprostřed. Zlínská univerzita je mladá a postupně se rozvíjí. Existujeme teprve 20 let. Za tu dobu bylo vykonáno pro mě neuvěřitelné množství dobře odvedené práce, která pozitivně ovlivňuje naše město i region.

Co zájem studentů?

Ten z pohledu přihlášek v posledních letech mírně roste. Momentálně jsme spíše na demografickém dně, takže předpokládám, že v následujících letech počet přihlášek ještě poroste. To je však záležitost demografické křivky, takže celé republiky, ne pouze Zlína. Také se to liší fakulta od fakulty. Obecně platí, že u technicky orientovaných oborů je zájem dlouhodobě nižší než u společenskovědních směrů. Velký zájem je také o umělecky zaměřené studijní programy.

Existují nějaké žebříčky, které hodnotí, jak se studenti uplatňují?

Univerzity se hodnotí v různých žebříčcích. Pro nás je důležitý Times Higher Education Ranking, který hodnotí několik desítek tisíc univerzit z celého světa. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně se pravidelně umísťuje kolem tisícího místa, což považuji za úspěch, ale pořád je co zlepšovat. Do tohoto žebříčku je zařazena většina českých veřejných vysokých škol. V tomto srovnání jsme někde uprostřed. Děláme si však i vlastní průzkumy mezi studenty a absolventy, které nám dávají velmi důležitou zpětnou vazbu pro naše další zlepšování.

Kde vidíte Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně za dalších pět, deset let? Jaké máte vize?

Rád bych UTB viděl jako mezinárodně uznávanou univerzitu. To se právě projeví například lepším umístěním v rámci světově respektovaných srovnávacích žebříčků. Je mi jasné, že uznání si lze zasloužit jen kvalitně odvedenou prací. Chci se podílet na vytváření kvalitního prostředí pro naše studenty, kteří bez problémů naleznou uplatnění u nás i v zahraničí.

prof. Ing. Vladimír Sedlařík, Ph.D.
V roce 2003 absolvoval magisterské studium UTB, obor Technologie životního prostředí. Během doktorského studia absolvoval stáž na Chalmers University of Technology v Göteborgu. Za svou disertační práci získal cenu Werner von Siemens Excellence Award. Absolvoval postdoktorandskou stáž na Institutu Jožef Stefan v Lublani. Na UTB ve Zlíně založil vlastní výzkumnou skupinu zabývající se bioaktivními polymerními systémy. V roce 2011 se habilitoval docentem a roku 2017 byl jmenován profesorem pro obor Technologie organických látek. V letech 2012-2018 působil na postu prorektora pro tvůrčí činnosti UTB, od roku 2016 je ředitelem Centra polymerních systémů. Na sklonku roku 2018 byl prezidentem republiky jmenován rektorem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně na funkční období 2018-2022. Věnuje se zejména biorozložitelným, antimikrobiálním a vodorozpustným polymerům. Je autorem či spoluautorem 122 prací indexovaných v databázi Web of Science, pěti patentů, jednoho patentu EU, šestnácti užitných vzorů a devíti funkčních vzorků. Je spoluautorem více než sto čtyřiceti příspěvků na národních i mezinárodních konferencích. Byl doposud vedoucím a konzultantem dvanácti úspěšně obhájených disertačních prací.