Marian Chytka, sportovní fotograf mezi dunami
Vsetínský rodák Marian Chytka patří ve svém oboru mezi nejvyhledávanější fotografy současnosti. Fotí největší hvězdy světového motosportu a nechybí na největších motoristických podnicích jako jsou Le Mans, Dakar nebo Formule 1.
Autor: archiv Mariana Chytky
Na letošním ročníku legendárního Dakaru Marian Chytka chybět nemohl. Od roku 2010 je tento závod jeho srdcovou záležitostí. V Jižní Americe byl tehdy coby doprovod svého bratra. Sériová Toyota 120 dvojice Viktor Chytka – Jiří Janeček jako jediný ze čtyř českých vozů po šestnácti dnech a devíti tisících kilometrech dorazila do cíle extrémní světové rally.
Atmosféra závodu v Argentině a Chile Mariana Chytku pohltila, na další ročníky už jezdil pravidelně s fotoaparátem.
Vraťme se ale zpátky v čase ještě před tento zlomový okamžik. Ve svých dvaceti letech vsetínský rodák vůbec nepředpokládal, že by se mohl živit focením motorsportu. Studoval právnickou fakultu v Brně, směřoval ke kariéře v roli advokáta, soudce nebo právníka.
„Já jsem nad tím, co přesně chci dělat po promocích, ani moc nepřemýšlel. Šlo to všechno přirozenou cestou. Normálně jsem studoval, fakultu jsem úspěšně dokončil. Už během studií jsem začal fotit. Měl jsem docela dost času. Na nic jsem netlačil. Díky focení jsem už dokázal i nějaké peníze vydělat, bral jsem to jako kapesné. Byl jsem rád, že můžu cestovat. Nikdy jsem nestál před rozhodnutím, jestli třeba fakultu nemám opustit a zkusit profesionálně fotit. Je pravda, že s fotoaparátem jsem postupně trávil víc a víc času. Přispěl k tomu mimo jiné i můj dvouměsíční pobyt na Islandu, jehož scenérie jsou pro focení nádherné, je to ohromně fotogenická země,“ vzpomíná na první chvíle s fotoaparátem Marian Chytka.
Za peníze, které na Islandu vydělal, koupil nový kvalitní fotoaparát. Aniž by si to sám ještě otevřeně připouštěl, nadšení pro krásu okamžiku zachyceného foťákem začalo pomalu převažovat nad budoucností v oblasti práv, zákonů a paragrafů.
Focení dostalo přednost v podstatě okamžitě po promoci, místo výběru kvalitně střiženého obleku Marian Chytka začal objednávat letenky a akreditace na prestižní závody motorsportu.
Letos byl na Dakaru už pojedenácté. Zatímco v prvních svých ročnících fotil sám nebo maximálně s týmem tří lidí, v lednu 2022 řídil v Saudské Arábii jedenáctičlenný mezinárodní tým. Kromě pěti Čechů mu pomáhal Slovák, jeden Ind, dva polští řidiči, partu doplnili dva Bulhaři, kteří jeli sami za sebe, ale týmu Mariana Chytky pomáhali. K dispozici měla skupina tři terénní vozy, fotili pro více než šedesát klientů, spoustu dalších musel tým odmítnout.
A jaká byla pro Mariana Chytku letošní slavná rally na pouštních dunách i mezi skalami Saudské Arábie?
„Řekl bych, že relativně v pohodě. Nejhorší byla příprava, focení na místě už byla standardní práce. Organizace před odjezdem není jednoduchá. V covidové době to bylo ještě násobně horší. Připravovali jsme se několik měsíců dopředu. Bylo nutné poslat s předstihem auto, které musí odpovídat určitým pravidlům. Všechno to stojí spoustu času a peněz. Vědomí, že všechno může zhatit jeden pozitivní test pouhý den před odjezdem, bylo strašně stresující. Ale když pominu opravdu složité přípravy, tak vlastní závod byl v klidu. Ve srovnání s předchozími ročníky možná mírně jednotvárný. Byly tam hodně duny nebo písčité cesty mezi skalami, což bylo pro fotky atraktivní, ale když se podobným prostředím jede osmý den, není snadné najít taková místa, aby se fotky neopakovaly. Naštěstí se nám podařilo objevit lokality, která nám umožnily udělat hezké momentky i videa, což je nejen o zkušenosti, ale někdy také o štěstí. Ve finále to bylo lepší, než jsem čekal,“ popisuje Marian Chytka.
Navzdory výše uvedenému chce fotograf všechno kolem svého focení dělat dál „na vlastní triko“. Důvody jsou prosté a srozumitelné.
„Já to tak chci. Je to nejvýhodnější vzhledem ke kontaktům a pohybu na Dakaru. Sólo projekt mi dává největší smysl, i když to není nejjednodušší. Jsem sám svým pánem, všichni klienti jsou napřímo domluveni se mnou, já ručím sám za sebe a svoji práci. Je v podstatě zajímá jediné – kdy a jaké jim pošlu fotky. Je mojí zodpovědností, aby se to povedlo. Systém, kdy si svůj tým organizuju a řídím sám, mi vyhovuje.“
Každá výprava na Dakar stojí statisíce korun, náklady na letošní expedici přesáhly milion korun. Pokazit se může cokoliv. Kdyby se například těsně před odjezdem nakazil covidem, rázem by tratil ohromné sumy. I proto byl fotograf s přítelkyní Sandrou poslední dny před odjezdem v totální izolaci.
Jakmile ale v Saudské Arábii poprvé zmáčkl spoušť, bylo jasné, že peníze neinvestoval zbytečně. Jeho brand MCH Photo je dnes ve světě Dakaru uznávaným pojmem. Tým fotil v kategorii automobilů pětadvacet nejlepších posádek, fotografie dodal na klíč elitním motocyklovým jezdcům. Mezi letošními dakarskými klienty Chytkova týmu nechyběly renomované značky Honda, Audi, Toyota, Mini nebo Kamaz. Fotil vítězné jezdce i posádky, pózovaly mu největší osobnosti tohoto závodu.
Zatímco své první fotky dělal na zrcadlovce, kterou dostal k Vánocům v roce 2008, letos poprvé vyzkoušel Nikon Z9. S týmem Marian Chytka na Dakaru 2022 pořídil stovky tisíc fotek. K nasmlouvaným klientům zamířily ty nejlepší, bylo jich zhruba deset tisíc.
Každodenní šichta na rally obnáší dvacet hodin tvrdé práce. Fotografové musí na trasu závodu totiž mnohem dříve než odstartují první jezdci, kteří zpravidla vyrážejí současně s úsvitem. Vlastní focení zabere každý den kolem šesti hodin, následná editace a postprodukce snímků je časově ještě náročnější. Jakmile odejde poslední fotka klientům, musí tým naplánovat další den a obvykle absolvovat také přejezd k místu dalšího focení. Kvalitní spánek v depu (bivaku) ve společnosti všech soutěžních posádek a pilně pracujících hlučných mechaniků je prakticky vyloučený.
„Po celou dobu závodu spíme v průměru čtyři hodiny denně. Snažíme se noclehům v depu vyhýbat. Letos jsme tam byli snad jen jednou. Vždycky jsme nocovali blíž tratě. Je tam větší klid, můžete vstávat o něco později. Letos to bylo v tomto směru ještě komplikovanější, protože přesnou trasu jednotlivých etap dostávali závodníci až těsně před startem. Tím pádem jsme měli i my málo potřebných informací. Museli jsme se rozhodnout, kam přesně pojedeme, aniž bychom měli jistotu, že tam budou hezké scenérie,“ líčí Marian Chytka.
Kvůli tomu se prakticky nepotkal se svým bratrem Viktorem, který v Saudské Arábii navigoval Martina Prokopa.
„Mluvili jsme spolu, ale určitě ne kolik bychom chtěli. To hlavně kvůli mně, na Dakaru s celým týmem intenzivně pracujeme dvacet hodin denně. Když už se výjimečně dostanu do depa, tak musím mluvit i s ostatními klienty, komunikace je strašně důležitá, na podobných akcích je všechno o osobních vztazích,“ popisuje Marian Chytka.
Právě jeho fotka patří mezi ty, které měly v letošním ročníku největší úspěch. Snímek dunou projíždějícího motorkáře, jehož zadní kolo posílá gejzír písku jakoby až na nízko letící helikoptéru, si na sociálních sítích v celém světě vysloužil statisíce sdílení a nadšených komentářů. Putoval i do soutěže o nejlepší snímek Dakaru.
„Dokonce za mnou osobně přišel pilot helikoptéry. Říkal, že mu volá spousta lidí, jak to bylo nebezpečné, že prý přece takové riskantní manévry nemůže dělat. Chtěl, abych to lidem nějak vysvětlil. Fotka ale klame tělem, v reálu byla ta helikoptéra dál, takže ani zrnko písku na ni nepadlo,“ říká fotograf.
Svoji kariéru budoval postupnými kroky. Velký důraz klade i na prezentaci na sociálních sítích a marketing. Právě tento akcent byl podle všeho důvodem, proč se dokázal prosadit a proč jeho jméno znají v současné době všechny důležité osobnosti světového motorsportu. Žádný originální a zaručený recept na úspěch ovšem Chytka nenabízí.
„Proč nemám nouzi o klienty? Na to úplně nějaká jednoduchá odpověď není. Věnuju práci opravdu někdy až moc času. Možná víc než někteří jiní. Samozřejmě, dělám to i kvůli penězům, ale ty nejsou hlavní motivací. Hlavní je, že mě to baví. A na výsledcích to je znát. Každý rok se nabalují další a další klienti. Záleží také výrazně na tom, jak dokážu fotky prezentovat. Je to byznys jako každý jiný. Myslím, že jsou i lepší fotografové, ale k úspěchu je potřeba mnoha dalších faktorů – komunikace, marketing, produkce, editace, práce s klienty, schopnost plnit závazky. Není to o tom, že postnete jednu hezkou fotku na Instagram a přijde sto nabídek,“ líčí Marian Chytka.
Konkurence v oboru je převeliká. Byť třeba právě Dakar je výjimečný a unikátní. Ve srovnání s dalšími automobilovými závody totiž ne každý fotograf dostane šanci v pouštních dunách fotit. Největší překážkou jsou peníze. „Jet na Dakar si nemohou dovolit všichni. Je tam spousta lidí, spousta fotografů, ale přece jen výrazně méně než třeba na závodech Formule 1 nebo seriálu silničních motorek.“
S lidmi, kteří se pohybují kolem slavných závodů, má Chytka nadstandardní vztahy. Za těch jedenáct let s nimi strávil hodně času. „Třeba Dakar je hodně lidský. Spíte v obytňáku, ve stanu, popovídáte si i s těmi největšími hvězdami. U ostatních sportů to tak úplně neplatí. Čas a mediální aktivity největších osobností F1, WRC nebo silničních motocyklů řídí většinou manažeři. Ale na druhou stranu je třeba říci, že když už se k nim člověk dostane, jsou i tyto hvězdy vstřícné a v pohodě. Několikrát jsem třeba fotil Valentina Rossiho. Byl jsem i u něj na ranči v Itálii, kde jsem fotil nějaké portréty. On je pro mě jedna z největších person, kterou jsem za ta léta potkal. Skvělí byli také další, Hamilton, Verstappen, Alonso, Bottas, Sainz, či Ken Block,“ vyjmenovává Marian Chytka esa, která měl před svým aparátem.
Primárně fotí závody, dostává ale také zakázky na portréty, fotoaparát bere i na dovolenou. Jak sám říká, co nevyfotí, jako kdyby se nestalo.
Protože v posledních letech objel prakticky všechny významné akce tohoto sportu, moc nových výzev už před sebou nemá. „Žádný sen nebo cíl, co bych chtěl fotit, asi nemám. Chci prostě dál fotit, dál dělat svoji práci, která mě baví, která mě živí. Ale určitě se najdou akce, na které se těším. Teď se například pojede jeden závod v Keni, kde pojedou starší klasická auta. Je tam hodně sympatické prostředí. Nejedná se o něco prestižního, ale z fotografického hlediska by to mohlo být zajímavé,“ těší se vsetínský fotograf.
Kalendář jeho projektů a akcí se plní závratným tempem. Po Dakaru okamžitě zamířil do Rakouska na natáčení a focení s profesionálním závodníkem Kenem Blockem, který úzce spolupracuje s německou automobilkou Audi. V polovině února Chytka stihl krátkou dovolenou s přítelkyní, z níž okamžitě zamířil pracovně do dalších destinací. Jordánsko, Rusko, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty a další země.
„Ročně jsou to desítky projektů, tisíce kilometrů v letadle, miliony fotek. V posledních dvou letech toho bylo logicky kvůli covidu trochu méně, ale třeba v roce 2019 jsme s mým týmem zajišťovali kolem padesáti akcí. Spoustu klientů už musíme odmítat. Pokud chceme garantovat kvalitu, nejde vyhovět všem.“
Nabitý pracovní program mu nevadí, ba právě naopak. S tím ale souvisí stále slabší frekvence návštěv rodného Vsetína. „Momentálně s přítelkyní stavíme dům kousek za Prahou. V Česku jsem byl od začátku roku jen pár dnů, ve Vsetíně jsme po Dakaru doslavili se zpožděním Vánoce. Je to blázinec. Mám štěstí, že na některé akce můžu přítelkyni vzít. Tam, kde to dává smysl, jezdíme spolu,“ dodává Marian Chytka.
Svoji značku MCH Photo chce dále rozvíjet. V příštích měsících se proto zaměří i na natáčení videí pro závodníky. „Nemůžu ustrnout na jednom místě, musím reagovat na poptávku. Současný trend je jasný, je neudržitelné vsadit jen na fotky. Kromě focení a natáčení pomáháme některým týmům s propagací na sociálních sítích. Prostě pořád mám před sebou spoustu zajímavých výzev a projektů. Baví mě to a pokud se bude dařit podobně jako dosud, tak to bude skvělé. Mít práci, která vás naplňuje, to je velká životní výhra. Nejsem si jistý, že právničina by mě dokázala takto uspokojit a naplňovat,“ uzavřel fotograf.
10x Marian Chytka
O pracovním programu: Kromě focení musím být i manažer, zajišťuji akreditace, fakturace, komunikaci, nákup letenek, rezervace hotelů nebo aut, jsem také marketér, který se stará o budování značky a propagaci.
O zážitcích z Dakaru: Jednou se nám hned první den pokazilo auto, ukradli mi foťák, také mě už srazila motorka, jindy jsme zapadli na trati v protisměru a vyřítil se na nás kamion. Mockrát jsme už bloudili a hledali cesty.
O nebezpečí: Bylo pár situací, kdy jsem musel uskakovat, ale naštěstí jsem vždy uskočil na druhou stranu, než kam jelo auto. Člověk musí přemýšlet nad tím, kam si stoupne. Vždycky to na sto procent neodhadne, ale musí se u toho přemýšlet.
O fotoaparátu: Dříve jsem fotil s Canonem, pak přešel na Nikon. Špičková novinka Nikon Z9 nabízí lepší obrazový výstup, ostrost, snazší editaci pořízeného materiálu, má lehčí tělo i objektivy, modernější automatické ostření.
O cestování: Když někde fotím, tak se snažím, abych z té země i něco viděl. Když je to zajímavé místo, kde jsem ještě nebyl, tak se snažím buď přijet dřív, nebo naopak tam zůstat po focení. Když je to země, kde už jsem byl, tak se snažím létat co nejpozději a co nejdřív se vracet a strávit co nejmíň času mimo domov.
O covidu: Kvůli pandemii byla spousta plánovaných akcí zrušena. Třeba v roce 2020 bylo o sedmdesát procent akcí míň. Projevilo se to samozřejmě i po finanční stránce. Moje ztráty byly určitě v řádech jednotek milionů.
O konkurenci: Není malá, každý se snaží mít co nejlepší záběry a fotky. Ale jsou případy, kdy si umíme i pomoci. Může se stát, že někoho minete, v dunách to není nikdy stoprocentní. Já jsem ochoten někomu pomoci, protože vím, že to můžu někdy také potřebovat. Rivalita existuje, je to business jako jakýkoli jiný. Ale v lidské rovině to funguje správně.
O focení motorsportu: Dakar je srdcovka. Pokrýváme i takové disciplíny jako závody F1, WRC, MotoGP nebo mistrovství světa v rallyekrosu. Třeba focení WRC je ideální. Můžete pracovat s přírodou okolo, není to sterilní a stereotypní jako okruh.
O rodině: Máme motorsport v genech. Otec jezdil offroadové závody, po něm to přebral brácha, který se pak dostal i na Dakar. Kolem aut se pohybujeme všichni dlouhé roky.
O přítelkyni: Občas si trochu postěžuje, že jsem pořád na cestách, ale chápe, že moje práce přináší tato negativa. Na druhou stranu, když jsem doma, upravuju fotky nebo řeším administrativu, tak spolu trávíme dost času. Když to spočítáte, tak to časově vyjde podobně, jako kdybychom se viděli jen večer po klasické pracovní době. Na léto tohoto roku plánujeme svatbu.
Marian Chytka
