​O Českou cenu za architekturu se uchází Dům LO i unikát KOMY

Sedmičlenná odborná porota letos vybírala nominované z celkem 201 přihlášených staveb, přičemž se zaměřila především na ty, které vykazují vysoké estetické i technické kvality a zároveň vhodně komunikují s okolím a mají společenský přínos.

Všechny tyto atributy splnily čtyři stavby ve Zlínském kraji, jako bonus přidáváme i pátou z blízkých Beskyd, jejíž autor je ovšem zlínský architekt.

Dům LO

Jedním ze žhavých aspirantů alespoň na status finalisty je projekt výjimečného rodinného domu, na který mohou narazit turisté v nádherné krajině Chřibů. Dům LO jeho autorka, archiktektka Lina Bellovičová, sama charakterizovala poetickým vyznáním: Nejvíc mu sluší, když prší a z kopců se paří mlha. Nejvíc má rád, když je všude plno, on otevře velká okna, a stejně jako vzduch, lidi proudí sem a tam. Nejvíc ho baví měnit porost podle počasí. Nejvíc miluje být domovem na tomto místě, schovaný uprostřed rozkvetlé louky, hluboko v lese.

Dům kreslila pro manžela Ondřeje. Dala si hodně záležet, aby byl co nejvíce kompaktní, aby nezabíral příliš přírody kolem sebe a zapadl velikostí do svého okolí. Podmínkou bylo, aby dům byl v co největším kontaktu s přírodou, aby byl ekologický, a aby v něm byla fotokomora, kde majitel rád tráví zimní večery.

„Inspiraci jsem brala z hlavy, vzpomínek, zkušeností, pocitů, knih, z míst, které jsem navštívila... nic konkrétního. Při tvorbě nemám jiné přání, než aby se člověk cítil dobře ve svém prostředí, k tomu přidám to nejlepší, co ze sebe můžu vydat. Jakmile najdu nosnou myšlenku projektu, jsem spokojená. Koncept provází realizaci od prvních kreseb až po výběr kliky u dveří,“ uvedla Lina Bellovičová.

Víkendový dům v Beskydech

Pestrou typologii nominovaných staveb v letošní České ceně za architekturu potvrzuje zastoupení projektů, které jsou určeny jak k soukromému bydlení, tak k veřejným či dokonce vyhlídkovým účelům.

Právě za takovými stavbami se můžeme vydat do beskydských kopců. Začneme nominací zlínského ateliéru Pavel Míček Architects, který porotu oslovil víkendovým domem v Beskydech. Do v podstatě nezastavěné horské krajiny se mu povedlo zasadit dům, který využívá mimo jiné kontrastu betonu a dřeva.

„Beton ztělesňuje těžkou dutou platformu, částečně zanořenou do zemského povrchu s takřka jeskynní atmosférou. Ukrývá modřínové kabiny ložnic a servisní prostory domu. Na tomto kusu skály jsme pak o sebe zapřeli dvě lehké modřínové desky, které mezi sebou svírají volně plynoucí prostor s otevřenými výhledy do horské scenérie,“ popisuje architekt s tím, že okolní krajina kolem „protéká“ takřka bez povšimnutí. Vliv přírody bude časem stále intenzivnější, neboť beton poroste mechem, modřínová krytina přirozeně zestárne a zešedne a přístupová pěšinka z kamenů se ztratí v trávě…

Procházka nad lomem

Po pěšinách se do kopců, tentokrát ovšem nad Horní Bečvou, rozhodli vydat i rožnovští Henkai architekti, kteří byli nominováni za krajinotvorný projekt s názvem Procházka nad lomem.

Na bývalém lomu v prostředí CHKO Beskydy loni vytvořili vyhlídky, které přirozeně pracují se stávajícím terénem a zároveň propojují hlavní místa výhledů.

„Zadáním bylo zpřístupnit vrcholové partie kopce pro pěší. Navrhli jsme síť nových pěších tras, které přirozeně pracují se stávajícím terénem. A dále jsme se je snažili jemně rozvinout. Svahy a vrcholek kopce je nyní dostupný třemi vyhlídkovými stezkami, které propojují hlavní místa výhledů a vytvářejí novou okružní cestní síť, jež se napojuje na blízkou komunikaci a přilehlé parkoviště před kamenolomem,“ říká architekt studia Daniel Baroš.

Mírnější trasa vede nově vysázeným lesem se směsicí místních druhů dřevin. Návštěvníci po ní vystoupají na vyhlídkovou piknikovou platformu, odkud je vidět směrem na přehradu a údolí Bečvy.

Strmější trasa vede naopak kousek za korunou lomu. V polovině horní lomové hrany, která je stabilní, architekti umístili kovovou vyhlídkovou lávku s pochozí konstrukcí z pororoštu. Tato vyhlídka je odpočinkovým bodem a zároveň zpřístupňuje přímý pohled na přirozeně zarůstající stěnu lomu. Na vrcholu kopce z terénu vyrůstají tři cílové vyhlídkové objekty ve tvaru prázdných krychlí.

„Terén nemají narušit. Jsou jen jakýmsi architekturou vymezeným volným prostorem, který má vybízet k zastavení a spočinutí uprostřed lesa. Hlavní vyhlídka je umístěna přímo na vrcholu a umožňuje výhled přes lomovou stěnu do okolní krajiny. Zbylé dva vyhlídkové body jsou zamýšleny jako místa pro pobyt, zamyšlení a posezení při pohledu do lesa, na jedné straně smrkového, na druhé borového,“ dodává architekt Baroš.

Unikát ve Vizovicích

Žádný pravý úhel, střecha v úrovni přilehlé komunikace. Nová budova v areálu firmy KOMA boří zažité stereotypy o modulární výstavbě. Nepochybně především díky originalitě si vysloužila nominaci odborné poroty.

Objekt slouží jako vývojové centrum, v jehož flexibilním prostoru vznikají nové myšlenky v oblasti modulárních konstrukcí. Otevřený, sdílený centrální prostor je svým tvarem uspořádaný tak, aby nedocházelo k negativním jevům, typickým pro open space kanceláře. Závěsy i pohyblivý mobiliář umožňují další možné členění prostoru.

Díky spolupráci s architektonickým duem Michal Krištof a Ondřej Chybík se v areálu vizovické firmy podařilo vytvořit unikátní prostor s plochou 170 m2 jen s pomocí šesti modulů s lichoběžníkovým půdorysem.

„Smyslem inovačního centra bylo osvobodit modulární architekturu od striktně pravého úhlu. Chtěli jsme překročit pravoúhlé omezení a ukázat i jiné možnosti,“ vysvětlují autoři projektu, architekti Chybík a Krištof.

Celý koncept architekti podtrhli barevností – všechny moduly jsou uvnitř matně černé a ukrývají kompletní zázemí od technické místnosti, přes šatny, kuchyňku, sanitární zařízení, až po multimediální vybavení nebo showroom. Naopak prostory mezi moduly tvoří prostorný open space v kontrastní bílé barvě s využitím perforovaného plechu, designově vychází ze vzhledu laboratoře. Aby se s prostorem dalo pružně pracovat, je uvnitř vytvořený důmyslný systém bílých závěsů, pomocí kterých lze prostor proměnit na jednotlivé kanceláře nebo otevřít pro konference.

„Nábytek je taktéž modulární, lze jej měnit dle dispozičního uspořádání interiéru,“ doplňuje interiérový architekt Martin Hart.

K podpoře tvořivé činnosti přispívají i dvě pyramidy s vysokou světlou výškou zakončené světlíky. Tyto pyramidy vystupují ze zelené střechy. „Tato střecha je v úrovni přilehlé komunikace, takže Vývojové centrum nijak nenarušuje dominantní pohled na EXPO pavilon,“ říká Hart.

Speciální cena pro tělocvičnu

Letošní novinkou v České ceně za architekturu (ČCA) je Cena předsedy Senátu Parlamentu ČR, kterou získali autoři realizace sportovní haly ZŠ Nový Hrozenkov Janica Šipulová a Martin Sládek z tamního ateliéru Consequence Forma architects.

Novostavba sportovní haly, která navazuje na areál základní školy v Novém Hrozenkově, byla oceněna jakožto následováníhodný příklad vstupu současné architektury do venkovské krajiny.

Jedná se o nadčasovou dřevem obloženou stavbu čisté formy, která vyvolává interakci mezi interiérem haly a přírodními scenériemi prostřednictvím velkoformátové prosklené stěny, čímž zdůrazňuje kvality a krásy okolní valašské krajiny.

Do soutěžní přehlídky České komory architektů se letos mohla přihlásit díla realizovaná na území České republiky v posledních pěti letech. Galavečer, na kterém bude vyhlášen vítěz a a finalisté 7. ročníku České ceny za architekturu, se uskuteční v listopadu.