Nejnovější zprávy: Kroměříž vydala knižního průvodce – v češtině i v angličtině Zbytky z kaprů zaujaly vědce ze zlínské univerzity

Společnost

S včeličkami od jara do zimy s včelařkou Janou Hrabíkovou

Včelaření nikdy nestudovala, nechodila do žádných kurzů. Lásku ke včelám zdědila středoškolská profesorka chemie a amatérská včelařka Jana Hrabíková po otci. Ten jí také předal cenné rady a často i přesné návody, jak se nelehké, avšak podle slov samotné včelařky nejkrásnější zálibě věnovat.


Autor: Dalibor Glück

„Když se sejdou dva včelaři, tak mají na včelaření tři názory,“ směje se Jana Hrabíková. A jedním dechem dodává, že přístupů ke včelaření je hned několik. Jinak včelaří malovčelař, tedy amatérský včelař, který má jen několik úlů, a jinak zase velkovčelař, který obstarává dvě i tři stovky včelích domečků, a jinak včelař, který chová včely jen na opylení přírody a neočekává tedy žádné bůhvíjak bohaté medové výnosy.

Já včelařím intuitivně,“ říká stále usměvavá a vždy dobře naladěná včelařka. „Do včel“ chodila s tatínkem od malička. Vše pečlivě pozorovala a později začala některé úkony vykonávat pod jeho dohledem a následně samostatně. Od osmnácti let, kdy si udělala řidičák, začala jezdit ke včelám sama. „Podle lístečků, které jsem si podle rad tatínka napsala, jsem uspořádávala rámky v úlu a dělala to, co bylo v dané roční období potřeba,“ vysvětluje.

Každý rámek v úlu má totiž svou funkci a podle paní Jany tedy také jasně danou pozici. Pokud včelař chová včely na tzv. teplou stavbu (rámky jsou celou plochou otočené k česnu), do úlu se z přední strany dávává nejprve tzv. krycí rámek. V buňkách rámku je především medová zásoba a pak také pyl. Pak se dává opět rámek s pylem, pak světlé rámky pro matku na kladení, mezi ně (a to záleží na ročním období) se vkládají mezistěny.

To jsou rámky s voskovou matricí, na které jsou předznačené včelí buňky. „Včeličky svou pílí z těchto tzv. polotovarů vystaví včelí plástve a všechny buňky jsou pak stejného typu: tedy buňky pro dělnice. Včeličky totiž mají tendenci na každém rámku vystavět i buňky pro trubce. To ale včelaři nemají tak úplně moc rádi,“ usmívá se včelařka.

A nakonec se do řady rámků vloží také krycí rámky s medovou zásobou. Tyto rámky v podstatě pomyslně uzavřou jedno patro včelího domu.

„Takže já jsem si vzala papírek, který jsem si napsala podle rad tatínka, a podle něj jsem se chystala poskládat včelstvo,“ pokračuje ve vyprávění. „Vytáhla jsem z úlu rámek a očekávala jsem, že tam bude buď pyl, nebo plod, nebo med. Jenže na tom rámku bylo všechno: jak plod, tak pyl i med. A teď co s tím, že jo?“ rozesměje se zvesela paní Jana, která včelaří již 32 let.

Mívala více než třicet včelstev, ale v roce 2019, který byl k včelařům mimořádně nepříznivý a ve kterém mnoho včelařů přišlo téměř o všechna včelstva, jí zůstalo pouze sedm velmi slabých včelstev. „Až letos jsem opět měla slušný průměr výtěžnosti medu na úl a podařilo se mi rozšířit počet včelstev na sedmnáct. Do budoucna bych jich chtěla maximálně dvacet. Ale to už je strop. Víc už nechci. Asi stárnu,“ rozezní se zvonivý smích včelařky.

Včelaření je prostě náročný koníček. Fyzicky, časově a často, pokud není příznivý rok, i finančně. Náklady na pořízení včelstev, zařízení pro včelaře jako je medomet, nářadí atd., jsou totiž zejména ze začátku velmi vysoké. A to se nepočítá s případnou výstavbou včelína.

Březen

Pranostiky: Teplý březen, rozehřeje včelám srdce.

Včelařská moudrost: Denně jedna lžíce medu, dělá z dědy neposedu.

Rok moravského včelaře začíná zhruba na konci března. Pokud je rok chladnější, tak začátkem dubna. V tuto dobu již včelař netrpělivě očekává pěkné počasí a s prvními teplejšími jarními slunečními paprsky odkrývá strůpky úlů a prohlíží, jak jejich včeličky, berušky, mrndilky, nebo prostě holky, jak je včelaři nazývají, přezimovaly, kolik mají zásob a jestli matka, tedy včelí královna, klade a jak. „V tuto dobu z úlu vyhazuji staré a ošklivé rámky, čistím nástavky od starého vosku a propolisu a začínám vkládat první mezistěny, aby si včely samy přirozeně během roku obnovily až 30 % pláství. Pokud mají včely nedostatek zásob pro dobrý rozvoj, přikrmuji je cukerným roztokem,“ vypráví Jana Hrabíková.

Duben

Včelařská moudrost: Včelín tobě, bratře, hlásá: ve svorné práci naše spása.

„Na přelomu dubna a května pak vkládám další mezistěny, případně posiluji včelstva, aby šly dobře do rozvoje, tedy aby v úle bylo co nejvíce včel, a kontroluji, zda včelstvo nenaráží matečníky. To by znamenalo, že se chce rojit,“ přibližuje včelařka.

Matečník, tedy buňka, ve které se líhne včelí královna, je zcela odlišná od buněk pro dělnice nebo trubce. Včely ji vystaví na plástvích, má úzký podlouhlý tvar a při kontrole rámků je často dobře viditelná.

V tuto dobu je podle Jany Hrabíkové nutné chodit do včel každých čtrnáct dní a případné naražené matečníky vylámat, aby se včely nevyrojily. Někdy to ale z časových důvodů nevyjde, nebo včelař matečník přehlédne, matka se z matečníku vylíhne. A protože v úle může být matka jen jedna, včely se pak vyrojí. „To samozřejmě včelstvo oslabí. Nejen že s královnou odletí velké množství včel, včely s sebou ale odnesou i poměrně velké množství medu, který do sebe nasají, aby měly zásobu a získaly tak čas se někde usadit a později znovu zabydlet. A o to žádný včelař nestojí,“ uvádí paní Jana.

Květen

Pranostiky: Bujný květ – plný úl. Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru stojí, ale o svatém Jáně ani za vodou ve džbáně.

Včelařská moudrost: Na všechny tvé choroby, včela lék ti vyrobí.

Přibližně v tuto dobu přidává Jana Hrabíková na úl další nástavek, tedy medník. Obsahuje zpravidla prázdné rámky, tzv. souše. Někteří včelaři do něj také převěšují rámky se zavíčkovaným plodem. Udělají tak místo matce na kladení vajíček v plodišti. Královna jich během dne naklade až dva tisíce. „Na počátku jara je v jednom úle přibližně deset tisíc včel, do začátku května jejich počet naroste až na šedesát tisíc. Včelky musí být neustále zaměstnané. Musí mít prostor pro ukládání zásob. Matka musí mít místo na kladení. Pokud tomu tak není, v úle se začne rozvíjet rojová nálada. Včeličky vytuší, že něco není v pořádku, a začnou narážet matečníky. Pokud by se matka, nebo případně více matek vylíhlo, včely se prostě vyrojí,“ doplňuje.

Červen

Včelařská moudrost: Jako včela chop se díla, ve svorné práci naše síla.

Na konci května nebo první červnový týden bývá zpravidla první medobraní. „Převážně jde o med květový. Je většinou světlé nazlátlé barvy a oproti smíšenému nebo medovicovému medu obsahuje největší množství vitamínů,“ přibližuje paní Jana.

Později začíná kvést v lese malina, ostružina, kvetou lípy a někdy již je v lese i spadek, tedy medovice. K druhému točení dochází obvykle za tři týdny, nebo měsíc, po prvním točení a většinou se vytáčí med smíšený. „Jde o obecný model. Vždy záleží na přírodě, co nám, respektive včelkám, nachystá,“ upřesňuje včelařka.

Červenec a srpen

Pranostiky: Udělá-li se v srpnu deštivě, prší med a dobré víno.

Včelařská moudrost: Chceš-li míti včely v síle, nerýpej jim často v úle. Žihadlo jen trochu bolí, ale revma dobře hojí.

Třetí točení pak nebývá podle slov včelařky zcela pravidelné. „Opět velmi záleží na počasí. Nesmí být ani moc deště, ani velké sucho. Takže to je vlastně velmi těžké,“ zní zvonivý smích místností. Pokud ale mšice vykoná svou práci, včelaři se radují a mohou ještě vytočit tzv. medovicový med.

Na konci července a v srpnu už je často po včelařské sezóně. To ale v žádném případě neznamená, že včelařům práce končí. Ti pokračují ve svižném tempu. Začínají připravovat včelky na zimu. „Musím odebrat medníky, většinou tedy nechávám včely na dvou nástavcích. Pokud není včelstvo silné, zůstane pouze v jednom nástavku. Vytahuji také nevystavěné mezistěny a do úlu vracím žemlové rámky. Což jsou krásné voňavé rámky karamelové barvy, kterými při pohledu proti světlu prostupují sluneční paprsky. A také je čas začít včeličky zakrmovat na zimu cukerným roztokem. Vše by mělo být hotovo do přelomu srpna a září. Pak už včelař otevírá úl jen kvůli léčení včelstev,“ vysvětluje paní Jana.

Září

Pranostiky: V půli září úly zavři a zahoď klíč od včelína.

Včelařská moudrost: Kdo má raději med než včelky, nebude z něj včelař velký.

Koncem srpna a v září se líhnou dlouhověké včely, které je potřeba ochránit před nemocemi, aby včelstvo ve zdraví přečkalo zimu. Každý včelař by měl ze zákona včely léčit, protože včela je řazena mezi hospodářská zvířata. „Jako chemikářka nejsem z používání chemických léčiv ve včelách samozřejmě nadšená. Chemie je sice super, ale i u léků vždy říkám, aby si každý rozmyslel, zda si lék vezme, nebo využije nějakou alternativu. Stejné je to i u včel,“ připouští.

Směs vosku, medu a propolisu je prý ten nejkrásnější parfém.

Říjen

Včelařská moudrost: Kdo má strýčka včelaříčka, tomu zdravím kvetou líčka.

„Od 15. října bychom tedy měli začít včelky léčit. V každém případě je to cesta, jak ochránit včelstvo před přemnožením kleštíka včelího, který způsobuje nemoc varroázu včelího plodu. Roztoč přichycený na dospělé včele se živí hemolymfou (včelí krví), což mimo jiné včelám odebírá potřebné vitamíny. Roztoči mohou dosáhnout vysoké populace velmi rychle a včelstvo může zahynout. Varroáza bohužel není jedinou nemocí, s kterou se včelaři potýkají,“ přibližuje včelařka.

Listopad

Pranostiky: Poletují-li na Ondřeje včely, neúrodný rok se strojí.

Včelařská moudrost: V pylu celá příroda a pro zdraví pohoda.

Včelařům v dnešní době napomáhají i moderní technologie. A to nejen při léčení včelstev.

Někteří včelaři například monitorují stav včelstva na digitálních váhách, přesná čísla jim váha odesílá do mobilního telefonu. „Pokud je včelstvo v rozvoji, matka klade, včely nosí pyl a nektar, váha narůstá, naopak pokud už příroda nemá včeličkám co nabídnout, není snůška, váha včelstva klesá,“ uvádí Jana Hrabíková.

Další „vymožeností“ jsou pak kamery. Umístěny jsou buď přímo v úlu, nebo bývají na česnech. Včelaři jimi sledují, zda je klid v úlu, zda nedochází ke slídivosti včel, tedy že by včely z jiného úlu vykrádaly svoje sousedky.

Elektronicky si včelaři také vedou záznamy o včelách: jestli matka klade, zda ji při prohlídce viděli, zda včely narážejí matečníky nebo kolik z daného včelstva včelaři vytočili medu. „Můj rekord byl jednou přes padesát kilogramů medu na úl. To bylo vydatné medobraní. Moc často se to ale neděje. Některé roky jsem nevytočila téměř nic,“ prozradila včelařka.

Prosinec, leden, únor

Včelařská moudrost: Včelínek jak na výstavu, včelařovi dělá slávu.

Včeličky zimují a včelaři se starají o svá stanoviště, připravují se na novou sezónu. „Při včelaření mi vyhovuje samota. Cítím úžasný klid, když vytahuji z úlu rámek plný včel. Plně se koncentruji, když hledám včelí královnu. Se včeličkami si povídám. Říkám jim holky. Když odcházím domů, tak jim poděkuji, že přinesly med. Když se vracím večer domů provoněná směsicí vosku, medu a propolisu, tak mi manžel říká, že krásně voním. Že je to ten nejkrásnější parfém. Včelaření je prostě moje velká láska. V našem rodě se dědila z generace na generaci. Někdy se ptám tatínka do nebíčka: A teď mám jako dělat co?“ uzavírá vyprávění Jana Hrabíková, jak jinak, než se zvonivým veselým smíchem.

Fakta a mýty o medu s Janou Hrabíkovou

Pouze tekutý med je kvalitní

Ne. Med je směs spousty látek, ale převládají sacharidy, a to monosacharidy a disacharidy. Z disacharidů pak sacharóza. Z monosacharidů glukóza a fruktóza. Na poměru fruktózy k ostatním látkám záleží, jak moc bude tekutý a jak dlouho bude tekutý. U květového medu je běžné, že krystalizuje již několik dní po vytočení, protože obsahuje menší množství fruktózy a větší množství sacharózy. Jde tedy o přirozenou vlastnost medu. U medovicového medu, tedy vytáčeného v letních měsících, je více fruktózy, proto vydrží tekutý déle. Ale každý rok je složení medu jiné. Akátový med pak nekrystalizuje velmi dlouho, někdy i po roce může být ještě v tekutém stavu.

Po medu se nekazí zuby

Kazí. Jak jsem již zmínila, med obsahuje cukry, ty mohou v ústech podporovat vznik bakterií, a tím dochází k poškození zubů.

Vysoká teplota zničí kvalitu medu

Ano. Med se teplem ničí. Pokud se nahřívá při vyšší teplotě, než je 50 stupňů Celsia, dochází k poškození kvality, v medu se mohou tvořit nechtěné látky a z medu se stane obyčejné sladidlo.

Med se nemůže nikdy zkazit

To není pravda. Záleží na obsahu vody v medu. Pokud je procento vody vysoké, med začne kvasit. Včelaři znají pravidla, při kterých je možné med vytáčet. Buď je plástev celá zavíčkovaná, nebo když včelař rámkem trhne, z plástve nevystříkne žádná tekutina. Pak je možné med vytočit. Pokud ale na jaře včelaři na první med spěchají, může se stát, že je v něm ještě hodně vody a pak tedy může dojít k poškození kvality medu. Obsah vody v medu lze změřit přístrojem, tzv. refraktometrem. U značky Český med je norma přísnější než v jiných evropských zemích a nesmí být vyšší než 20 %. Takže pokud chtějí včelaři používat tuto značku, musí normu dodržet.

Med je zdravější než cukr

Ano. Ale stále musíme vnímat, že jde o sladidlo, že med obsahuje naštěpené cukry a rychleji dodává energii. A pak, zvykáme si na sladkou chuť, která je samozřejmě lákavá.

Věděli jste, že…

  • V létě včela žije průměrně 42 dnů, zimní generace až osm měsíců. Matka se může dožít až pěti let, ale většinou žije přibližně tři roky. Trubec je pouze sezónní hospodářské zvíře.
  • Včela se líhne 21. den od položení vajíčka matkou, trubec 23. den, matka již po šestnácti dnech ze speciální buňky. Je totiž krmena mateří kašičkou, která je mnohem vydatnější než med.
  • Včely měří 11-14 mm a váží 100 mg. Jeden kilogram včel je asi 10 000 ks. V sezóně jich je v úle až 7 kg, tedy 70 000 tisíc.
  • Včely létají rychlostí 21-24 km/h; bzučí proto, že mávají křídly až 180x za vteřinu.
  • Včela má celkem pět očí. Dvě velké, tzv. složené, pro člověka viditelné, „používá“ na dálku, a tři malé, umístěné na jejím pomyslném čele do trojúhelníku, má k vidění „na blízko“.
  • Každá včelka má v závislosti na věku v úle jasně definovanou roli: krmička, čistička, strážkyně úlu nebo nosička.
  • Každé včelstvo má jednu matku, neboli královnu, v letní sezóně několik stovek trubců (v zimě žádného) a v plné sezóně, v našich podmínkách, až 60 000 dělnic.
  • Matka dokáže naklást až 2000 vajíček denně, což je na hmotnost dvakrát tolik než sama váží.
  • Královna se musí spářit, a to ve vzduchu, až s deseti trubci a sperma v ní vydrží na celý její život.
  • Jedna včela za svůj život nasbírá asi 9 g medu.
  • Aby včelky nanosily jeden kilogram medu, musí nav­štívit až 10 000 000 květů.
  • K nasbírání jednoho kilogramu medu včely nalétají cca 280 000 km. Tedy asi jako sedmkrát kolem Země.
  • Včelstvo spotřebuje za rok okolo 30 kg pylu, asi 70 kg medu a 150 litrů vody.
  • Dělnice trubce na konci sezóny vyženou z úlu, a ti pak zemřou.
  • Včely se dorozumívají doteky tykadel, včelím tanečkem, pomocí vůně několika typů feromonů a také zvuky.
  • Včely nosí i pyl, který je jejich nejdůležitější potravou plnou bílkovin. Mají na to uzpůsobeny zadní páry nohou, na kterých mají tzv. košíčky.
  • Včela navštěvuje za jednoho letu pouze jeden druh rostlin. Tím je dosaženo toho, že dokáže květy opylit. Na těle jí ulpívá pyl a ona si ho z chloupků stírá a ukládá do košíčků a vytváří tzv. rousky.
  • K vytvoření jednoho pylového rousku musí navštívit až 80 květů.
  • Při rojení včely nebodají. Nemají co chránit, nemají žádný domov a hlavně jsou nasycené medem.
  • Češi jsou národ včelařů, v Evropě jsme ve včelaření na třetím místě.
  • Včelařské statistiky říkají, že je u nás na 778 tisíc včelstev a více než 62 tisíc včelařů.
  • Med slouží lidstvu ke slazení přes 150 milionů let, je zdravější alternativou než rafinovaný cukr.
  • Med je zdravý a podporuje imunitu. Obsahuje mnohé vitaminy, minerální látky, stopové prvky, enzymy, koenzymy, flavonidy, antioxidanty a další bioaktivní látky.
  • Češi snědí kilogram medu na osobu, což vychází na jednu kávovou lžičku za týden. Což není mnoho.
  • (Zdroj: Jürgen Tautz: Fenomenální včely, statistiky ČSV, internetové stránky)

    Mgr. Jana Hrabíková

  • Narodila se 5. 12. 1971 ve Zlíně
  • 1995 Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů matematika – chemie.
  • 1997 Masarykova univerzita v Brně, Fakulta informatiky, rozšiřující studium učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů výpočetní technika.
  • 2011 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, Bakalářský studijní program / obor: Ekonomika a management / Finanční řízení podniku.
  • Od roku 1995 pracuje na Gymnáziu Zlín – Lesní čtvrť, středoškolská profesorka, aprobace chemii – matematika, od 2009 předseda předmětové komise chemie.
  • Je vdaná, s manželem Pavlem (59 let) mají dvě děti, dceru Zuzanu (24 let) a syna Jiřího (20 let).
  • Ve volném čase se věnuje kromě včel také rodinnému psovi Timothymu a společným procházkám Fryštákem i okolní přírodou, ráda se stará o zahrádku.
  • Ráda také lyžuje, jezdí na bicyklu (dnes již elektrokolo), baví ji turistika.
  • Je dobrovolným dárcem krve, má už 31 odběrů.
  • Pracuje s talentovanou mládeží – chemický kroužek/klub, Středoškolská odborná činnost, chemická olympiáda, využívání IT ve výuce.
  • S včeličkami od jara do zimy