Nejnovější zprávy: Kroměříž vydala knižního průvodce – v češtině i v angličtině Zbytky z kaprů zaujaly vědce ze zlínské univerzity

Společnost

​Zoo Zlín jako první v Evropě přirozeně odchovala jihoamerického pěvce kotingu tříbarvou

Zlínská zoo představuje další výjimečné chovatelské úspěchy. K takovým patří první přirozený odchov kotingy tříbarvé v Evropě a početné odchovy vlhovců žlutohřbetých, červenohřbetých a zelených.


Autor: Zoo Zlín

U koting tříbarvých se chovatelé radují hned ze dvou mláďat. „To první se vylíhlo na začátku května a stalo se vůbec prvním přirozeně odchovaným mládětem v evropských chovech. Následně snesla vejce další samice, bohužel však o něj nejevila zájem. Vejce jsme proto umístili do líhně. Inkubace proběhla úspěšně a chovatelé nyní pečují o měsíční mládě,“ přiblížil zoolog Václav Štraub.

Kotingy patří mezi zřídka chované ptačí druhy, v Evropě je návštěvníci uvidí pouze ve třech zoo, v České republice jen v Zoo Zlín. Ozývají se zvláštním bučivým hlasem, kromě období rozmnožování žijí samotářsky.

„Při toku se samci shromažďují na tokaništích a svým hlasem lákají samičku. Tu získá samec s nejvýraznějším projevem. Samička poté snese jediné vejce, inkubace trvá 27 dnů. O vylíhnuté mládě pečuje sama několik měsíců,“ vysvětlil zoolog Václav Štraub. K největším chovatelským výzvám patří právě simulace odpovídajícího tokaniště. Díky chovu koting v otevřeném prostoru tropické haly se to však zlínským chovatelům podařilo.

Jedinečná smíšená kolekce vlhovců má taktéž k dispozici celý interiér tropické haly. „Základním předpokladem pro jejich rozmnožování je právě prostor a početná skupina. Mohou tak vytvářet velké kolonie s odpovídajícím sociálním životem, naprosto stejně jako ve volné přírodě. Mají také dostatek místa a rostlinného materiálu pro stavbu zavěšených splétaných hnízd, ve kterých pečují o vejce i mláďata,“ zdůraznil Václav Štraub.

Přesto trvalo několik let, než se chovatelům podařilo dosáhnout pravidelných a početných odchovů. „Odchov vlhovců je opravdu náročný. Teprve v posledních letech jsme objevili ten správný způsob. Chovatelky pečlivě sledují samice, které nosí potravu mláďatům do hnízd. Podle množství krmiva v zobáku lze totiž odhadnout stáří mláděte. Zhruba po týdnu mládě z hnízda odebereme a další odchov již probíhá v lidské péči, později v tzv. školkách s ostatními mláďaty vlhovců,“ doplnil Štraub.

Odběr mláďat z hnízd je pro chovatele náročný, musí za nimi šplhat do výšky 10 metrů. „Přesun mláďat do chovatelského zázemí má však své opodstatnění. V letních měsících panují pod střechou haly vysoké teploty, které malým vlhovcům nesvědčí. Díky uvedenému postupu jsme tak dokázali odchovat téměř dvě desítky vlhovců červenohřbetých, 7 vlhovců žlutohřbetých a 7 vlhovců zelených,“ přiblížil Václav Štraub.

Většina odchovaných mláďat vlhovců zůstane ve zlínské zoo.