Nejnovější zprávy: ​Kraj připravuje 5G sítě a chce do regionu přilákat špičkové IT specialisty ​Mikuláš pro seniory ve Vsetíně bude letos pod okny domovů

Byznys

Zlínská designérka Zuzana Oharek Bahulová vesluje a obléká olympioniky

Zlín má svého Leonarda da Vinciho. V sukních. Výčet aktivit Zuzany Oharek Bahulové je podobně jako u italského mistra renesance neuvěřitelně pestrý.


Autor: Dalibor Glück

Designérka, výtvarnice, animátorka, veslařka, návrhářka sportovních dresů, sportovkyně. Dost profesí na jednu ženu! Obdivuhodné je, že „kam její noha šlápne, tam tráva rozhodně roste.“ A roste moc dobře.

Zuzana Oharek Bahulová je mimořádně úspěšná hned na několika profesních frontách. Nikoliv jen v českém provinčním rybníčku, její práce obdivují v Evropě.

A právě ona má velký podíl na tom, že i za velkou louží si díky její unikátní obuvi brzy znovu připomenou, kde leží na mapě sedmdesátitisícový Zlín.

Obdivné ódy na svoji všestrannost bere s nadhledem. „Na Zlínsku je tolik kreativních lidí! Já mám jen neuvěřitelné štěstí, že můžu dělat v životě to, co mě baví. Navíc mám kolem sebe strašně fajn lidi,“ říká skromně Bahulová.

Nicméně její jméno v posledních týdnech a měsících opravdu rezonuje.

Na olympiádě v Tokiu se celá řada sportovců z několika zemí pokusila porazit své soupeře v dresech, které navrhla právě ona. Podílela se na úspěšném rozjezdu projektu Filmový uzel, který po letech dokázal vrátit zlínským ateliérům zašlý lesk. Pro 61. ročník Zlín Film Festivalu připravila originální animovanou znělku. Se svým týmem dokázala dotáhnout do výrobní fáze unikátní obuv, která se přizpůsobí individuální anatomii nositele.

Zuzana Oharek Bahulová říká, že nejlepší nápady vznikají na těch nejobyčejnějších místech. Například v garáži.

Ale hezky jedno po druhém.

1. OBUV BUDOUCNOSTI

Když se před třemi lety na zlínské univerzitě otevíralo Centrum výzkumu obouvání, vsadil jeho ředitel Petr Sáha na jedinou kartu. Na Zuzanu Bahulovou.

Právě díky jejímu přínosu na projektu Filmový uzel. „Když to šlo s filmem, proč by to nešlo s botami?“ řekl si emeritní rektor univerzity Sáha a vznikl první hmatatelný příklad toho, jak může vypadat spolupráce univerzitního výzkumu a vědy v praxi.

Boty „Hi-tech Footwear Skin“ vznikaly v Centru výzkumu obouvání skoro tři roky. Pod vedením Zuzany Oharek Bahulové pracovalo na projektu přibližně 15 lidí. Kromě odborníků z univerzity přizvala ke spolupráci další dva úspěšné designéry – Evu Klabalovou a Juraje Šušku.

„Už mě nebavilo pořád si natahovat kompresní ponožky. Základní myšlenka byla: co kdyby existovaly boty, které by tento problém vyřešily jednou provždy? Aby mohly ženy vyjít z letadla, horní část bot jednoduše shrnout a chodit v nich ve městě. Sestavila jsem tým, zažádala o grant a ono to vyšlo,“ přiznává po letech jejich autorka.

Funkční vycházkové boty, které představí stejnojmenná firma ve své podzimní kolekci, jsou unikátní. Umí se přizpůsobit individuální anatomii nositele. Horní část obuvi tvoří textilní materiál pletený pomocí 2D technologie, spodní část třídílná podešev. Právě ta je zárukou vysokého komfortu při chůzi. Boty jsou tvarovatelné, voděodolné a doplněné propustnou membránou.

Boty posbíraly prestižní profesní ocenění dříve, než vůbec byly uvedeny na trh. Zlín tak i po 127 letech od založení firmy Baťa stále dokazuje, že patří v oblasti obouvání ke světové špičce.

Tři roky jsou dlouhá doba. Kolikrát jste měla chuť se vším praštit?

Ani jednou. Ve mě je pořád ten závodník. Když veslujete a stojíte na startovní linii, nevidíte cíl, ale víte, že závod musíte dokončit. Máte v lodi další lidi a kdybyste to položili, zkazíte jim celý trénink. Stejně to funguje i v praxi. Byl to grant, dokončit se to muselo. Stojí za ním spoustu dřiny všech lidí, kteří se na něm podíleli. Sama bych takového úspěchu v životě nedosáhla.

V závěru projektu situaci týmu třikrát zkomplikoval covid…

To když jsme se chystali za drahý peníz natáčet spoty, které by nový produkt pomohly zpropagovat. Namísto obuvnických dílen ve Zlíně se nakonec točilo v pražských lokacích v přírodě.

Máte dojem, že bez dobré reklamy si zákazníci boty nekoupí?

Statická bota na plakátě je krásná, ale spíš do nějakého magazínu. Lidé chtějí vidět obrázky, které se hýbou. Proto jsme vytvořili animaci, která je o produktu, a video, které je o emocích. Oba spoty jsou na internetu přístupné a mají poměrně velkou sledovanost.

Jaké jsou trendy v obouvání? Co podle vás dnes lidé chtějí?

Myslím, že se chtějí v oblečení i v botách cítit dobře. Zatímco kůže a useň budou spíš doménou luxusních značek, většina výrobců pro střední třídu se bude držet různých pletenin. I my máme svršek boty pletený.

Všímáte si, jakou cestu si razí obuvnický průmysl?

Ještě před čtyřmi lety se hodně věcí vytvářelo v Číně. Když jsem se tam byla podívat, sedla jsem si na zadek. My Evropané si myslíme, jak jsme schopní a velcí, ale tam je to opravdu obrovské. Viděla jsem New York i Los Angeles shora, ale když je srovnám s Čínou… Covid naštěstí napomohl tomu, že lidé nechtějí řešit dodávky z Číny. Export je drahý a spoustu firem se snaží vyvíjet a vyrábět v Evropě, což je podle mě dobře.

Jak si podle vás stojí výroba obuvi ve Zlíně?

Do firmy Baťa se vrátil hlavní designér, pan Špelda, který má neuvěřitelný tah na branku. Trochu mě mrzí, že tam nebyl, když jsem s výzkumem začínala. Máme tady firmu Vasky, Evu Klabalovou, Juraje Šušku, který sice pracuje v Brně, ale studoval ve Zlíně a řadu dalších. Je skvělé, že se externisté vracejí, spojují síly.

Kdyby se Baťa podíval z obláčku na Zlín, byl by spokojený?

Baťa neustále myslel dopředu a nikdy nebyl úplně spokojený. Pořád motivoval lidi a posouval je dál. Možná by to celé analyzoval... ale on byl tak geniální, že se to těžko predikuje.

2. DRESY PRO NEJLEPŠÍ SPORTOVCE

Veslaři z Německa, mistr světa ve skifu Olli Zeidler, známý norský sportovec Olaf Tufte, veslaři ze Slovenska a Maďarska. A také třeba paralympionici z Izraele. Ti všichni mají jedno společné. Dresy, ve kterých se honí za medailemi, navrhla právě zlínská designérka Zuzana Bahulová.

Úplně největší mediální ohlas v tomto oboru přinesly před třemi lety její kombinézy pro jamajské bobistky. Exotické sportovkyně se tehdy předvedly na olympiádě v oblečení s motivem malého kolibříka.

Na povídání pro Magazín PATRIOT Zuzana Bahulová dorazila s notebookem na pravém rameni, a s taškou plnou sportovních dresů na levém. Nechyběla ani kombinéza s motivem orlice, v níž němečtí veslaři získali několik medailí. „Z každé kolekce si doma schovávám aspoň jeden exemplář. Občas si nějaký dres na sebe vezmu, když si jdu zaběhat. K těm, co jsem vytvořila pro olympiádu, mám ale větší respekt,“ přiznává se smíchem designérka.

Za každým úspěchem stojí špatná zkušenost. Nejinak tomu bylo i v případě Zuzany. Když jako desetiletá vyfasovala ve veslařském klubu v Otrokovicích obří tričko, které jí při sportu překáželo, zkusila si navrhnout dres vlastní. Od té doby uteklo hodně vody.

Rodačka ze Zlína pracuje jako hlavní designérka merchandisingu pro mezinárodní veslařskou federaci FISA už dvanáctým rokem. Má za sebou čtvrtou olympiádu. „FISA má mezi veslaři velké jméno. Je to jako bych ve fotbale pracovala pro FIFA,“ komentuje návrhářka.

Komu jste vlastně letos na olympiádě fandila?

Strašně moc jsem fandila cyklistovi Tomáši Bábkovi, se kterým si osud šeredně pohrál. Měl za sebou úraz, tragédii v rodině... Je škoda, že mu medaile nakonec unikla. Olympiáda podle mě není o tom, jestli máte nejvíc natrénovano. Jde tam o kus štěstí a fakt, zda se všechny příznivé podmínky potkají dohromady.

Němci a Izraelci závodili v dresech, které jste sama navrhla. Jak složitá je cesta ke splnění vlastního snu?

Při navrhování musíte mít vždycky na paměti, že se reprezentanti chtějí v dresu cítit dobře a jedinečně. Nejdřív se pobavím s manažerem zodpovědným za kolekci daného týmu a potom začnu navrhovat. Diskutujeme, kreslím, mnohokrát si návrhy mezi sebou vyměníme a ten finální musí schválit olympijský výbor. Tvorba kolekce pro německý národní tým trvala přibližně tři roky.

Zkoušíte ji na sobě?

Pokaždé si dres na sebe vezmu a vyzkouším ho. Když vím, že bych ho sama na sebe nevzala, tak s ním na trh nejdu. Ale tím, že jsem sama roky veslovala, umím navrhnout dresy sportovcům přímo na míru.

Na vaše dresy se prý stojí v zahraničí fronty?

Jednou jsem připravovala limitovanou edici na mistrovství Německa, byla extravagantnější. Líbila se mi, ale byla jsem trochu nervózní z toho, jestli ji veslaři vezmou. A oni skutečně stáli frontu, aby si triko, dres nebo legíny mohli koupit. Když se lidem líbí, co jsem navrhla, to mě pokaždé zahřeje na srdíčku. Třeba toto tričko (vytahuje dres z tašky) jsem dělala pro Mistrovství světa veteránů, je tam 4500 jmen. Dres je originální, vypadá jako noviny.

Navrhujete pro sportovce z celého světa, ale česká nabídka nepřišla. Čím si to vysvětlujete? A toužíte po tom?

Vždycky jsem po tom toužila. Lhala bych, kdybych řekla, že ne. Ale když jsem teď sledovala, co se dělo kolem současné kolekce na olympiádu, tak jsem si uvědomila, že musíte být ve svých přáních opatrný. Lidé vás mohou rozcupovat.

Vám se kolekce Zuzany Osako líbila?

Nerada bych hodnotila, jestli byla dobrá, nebo ne. Každý designér by kolekci pojal trochu jinak. Proto ji dostane jeden. Pro designérku to ale muselo být docela náročné ustát. Mně proto udělalo velkou radost, že mé dresy přijaly pozitivně třeba slovenští veslaři.

Designu se věnujete už patnáct let. Jak se za tu dobu proměnil váš styl?

S každou další zakázkou se snažím posouvat dál. Říkám to i svým studentům na Univerzitě třetího věku, které učím kreslit. Je super, že jste dosáhli na určitou metu, ale já chci, abyste to dotáhli ještě dál. A taková jsem i na sebe. Nevím, jestli je to výchovou, ale nikdy nebudu úplně spokojená. Vždycky mám pocit, že to může být lepší.

Sledujete trendy?

Nevyhledávám je cíleně, ale jak cestuji, vnímám je pořád. Je to pracovní deformace, kterou nechci zastavit.

3. ANIMACE

Umíte si představit, že by kovové věci najednou ožily? Začaly létat vzduchem, vytvořily raketu, pršely jako déšť... Ve virtuálním světě je možné úplně všechno.

O projektu Filmový uzel ve Zlíně to zřejmě platí dvojnásob. Právě v něm i s výrazným přispěním Zuzany Oharek Bahulové vznikají originální animace. Pro děti i dospělé.

Letos Bahulová v roli animátorky vytvořila společně s Mirkou Bittnerovou animační znělku pro generálního partnera 61. ročníku Zlín Film Festivalu. Znělka tentokrát neopěvuje žádné hrdiny ani filmové trháky. Je netradiční.

Jak vás vůbec napadlo využít při tvorbě festivalové znělky právě výkovky?

Zavolal mi prezident festivalu pan Vančura, že by potřeboval vytvořit něco pro Kovárnu Vivu, hlavního sponzora akce. Ale nebylo už moc času. Sám přišel s námětem, zařídil skvělého hudebníka z Midi Lidi a na mě bylo, abych to celé vymyslela. Tak jsem šla hledat inspiraci k taťkovi do garáže. Šroubků a dalších kovových věcí tam má docela dost. Následně nám dodala materiál také samotná kovárna.

Zní to jednoduše ...

Snažily jsme se kovové věci rozpohybovat. Chtěly jsme, aby znělka děti neunavila, aby je bavila a přitom dokázala rozvíjet dětskou fantazii. A myslím, že se to nakonec podařilo. Testovala jsem ji na svém tříletém synovci, chtěl ji pouštět pořád dokola.

Karel Zeman by z vás měl radost.

Jeho techniku už asi nebude schopný nikdo napodobit. Karel Zeman byl vlastně předchůdcem 3D animované tvorby, ale neměl ještě počítač. Když jsem vyslovila v Californii jeho jméno, všichni ho znali. Jen si to představte! Znali animátora z tak maličké země jako je Česko. Až tam jsem si uvědomila, jak velký význam měl.

V Americe jste studovala s režiséry, kteří natočili Lvího krále nebo Simpsonovi. Jak se vám podařilo dostat na prestižní univerzitu, kterou založil Walt Disney?

Brouzdala jsem myší po internetu a přemýšlela, kde absolvovat další stáž. Štěstí se na mě usmálo. Zpětně si říkám, že kdybych nebyla žena z rozvojové země, možná se tam nedostanu. Ale vzali mě a já si tak splnila americký sen, ze kterého čerpám dodnes.

Kde ještě berete inspiraci?

Animace je o tom, že musíte sledovat ostatní. Díváte se, jak zvedají hrníček, co mají oblečené a jaký mají charakter. To mám v sobě pořád. Proto třeba když jedu na dovolenou, jedu ráda sama a do přírody, kde mám klid. Ať si opravu odpočinu.

4. VESLOVÁNÍ JAKO ŽIVOTNÍ STYL

Celým životem Zuzany Bahulové se jako červená nit prolíná sport. Především veslování. Poprvé sedla do veslice, když jí bylo deset let. První kontakt s vodním sportem pro ni byl zcela přirozený. Rodiče veslovali a nutit nemuseli ani Zuzanu. Veslování si totiž zamilovala. Stalo se součástí jí samotné.

A byla v tomto sportu výborná. Sbírala jednu medaili za druhou. V přímořském veslování jí na světovém šampionátu dvakrát těsně unikla medaile. Velká veslařská naděje by to zřejmě dotáhla mnohem dál. Nebýt nešťastného úrazu, který si přivodila v osmnácti letech na lyžařském svahu na Stupavě.

Co se tehdy stalo?

Spadla jsem na snowboardu. Naštěstí jsem si týden předtím vybrečela helmu, kterou mi mamka koupit nechtěla. Tehdy totiž na prkně téměř nikdo nejezdil. Jenže zrovna běželi v kinech Snowboarďáci a nás to s kamarády hrozně chytlo. Ta helma mi zachránila život.

Čím vším jste si po úrazu musela projít?

Měla jsem kompresi mozku a ještě teď mě občas bolí krk. Následky byly dlouhodobé a nepříjemné. Měla jsem ztrátu rovnováhy a neustále narážela do věcí. Mozek dostal hodně zabrat.

Sportovní sny o olympiádě se rozplynuly. Bylo těžké se s tím vyrovnat?

Beru to tak, že se to stát mělo. Tak jsem se začala soustředit na školu a veslování si nechala jako koníček.

Zanevřela jste na snowboard?

Rok poté jsem vlezla na stejný kopec, ale něco bylo špatně. Vyjela jsem nahoru a chtělo se mi zvracet. Nevěděla jsem, jak se dostanu dolů. Zůstal mi v hlavě nějaký blok. Párkrát jsem kopec jela, ale bylo to jen takové houpání se ze strany na stranu, takže jsem se vrátila k lyžím, které miluji.

Kolikrát jste si za poslední rok a půl zaveslovala?

Loni jsem chodívala třikrát týdně, letos je to slabší. Jezdívám do Uherského Hradiště za kamarádkou. Když nesportuji, jsem protivná. Teď každý den cvičím tabatu a k tomu si chodím ještě zaběhat nebo jezdím na kole. Ale energie ubývá.

Co vás ještě v životě láká?

Největší štěstí je, když vás těší práce a máte kolem sebe fajn lidi. Čím jsem starší, tím víc si to uvědomuji. Nemám velké cíle. Neplánuju. Uvidím, co mi život přinese.

Soukromí Zuzany Bahulové

  • O svatbě: Loni na podzim jsem se vdala. V manželovi jsem našla obrovskou podporu. Společně jsme si pořídili v Otrokovicích domek se zahradou.
  • O zázemí: Nejsem moc večírkový typ, takže jsem ráda, když přijedu domů, mám tam klid a můžu se soustředit na další závody, kolekci, projekty. Do Zlína do práce si dojedu po cyklostezce a přitom si zasportuji.
  • O manželovi: Když jsme spolu začali asi před 18 lety chodit, věděl, že veslování je dominantní část mě samotné. S tím do toho šel. Možná díky tomu, že tolik cestuji, nám to tak dlouho vydrželo a stále funguje. Těšíme se na sebe. Pracuje jako ajťák a rekreačně dělá triatlon. Přijde mi, že na cokoliv sáhne, v tom je dobrý. Má pro mou práci pochopení. Kdyby neměl, tak se to asi dělat nedá. Občas přijedu domů úplně zničená. Manžel mi udělá klidnou pohodu.
  • O rodině: Bylo by to fajn, ale děti se nedají naplánovat. Razím filozofii, že všechno se děje z nějakého důvodu a pokud se to má stát, tak se to stane.
  • O módě: Preferuji konzervativní věci, ale musí být pokaždé něčím ozvláštěné. Líbí se mi, když si dáte černé šaty a k tomu zajímavou kabelku. Nebo například tyto červené boty. Základ je, aby se člověk cítil dobře. Oblečení vás formuje.
  • Zuzana Oharek Bahulová

  • 34 let, designérka, animátorka, rekreační veslařka.
  • Na Fakultě multimediálních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně získala doktorát z animované tvorby.
  • Absolvovala pět zahraničních stáží, mj. California Institute of The Arts, kterou v roce 1961 založil Walt Disney.
  • Pracuje jako vedoucí designu a konstrukce obuvi v Centru výzkumu obouvání na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, externě pro Filmový uzel Zlín.
  • Je hlavní designérkou merchandisingu mezinárodní veslařské asociace FISA.
  • Získala celou řadu mezinárodních ocenění za design, inovaci nebo animovanou tvorbu.
  • Je autorkou instruktážního videa Jak správně veslovat, které má na YouTube už 258 tisíc zhlédnutí.
  • Ilustrovala nově vydanou knihu Všichni jsme lobbisté, k níž vytvořila také animaci.
  • Poslední dva roky pracovala na grafickém vizuálu pro Mistrovství světa ve veslování do 23 let.
  • Na Univerzitě třetího věku ve Zlíně vyučuje kresbu padesát seniorů.
  • Letos usedne v porotě na Falling Walls Lab Czech Republic. Jde o soutěž pro mladé vědce, kterou organizuje Národní technická knihovna v Praze a německá ambasáda.
  • Byla vybrána mezi sto lidí z celého světa na Marshall Memorial Fellowships 2021. Mezi vybranými jsou například lidé z NASA, významných firem či státních organizací.
  • Aspen Institue Central Europe ji nominoval na seminář pro Young European Leaders.