Vizovické pečivo bude zapsáno do nemateriálních statků lidové kultury

Prohlásit kovárnu v Rymicích a křížovou cestu v Kvasicích za kulturní památku navrhla a doporučila Rada Zlínského kraje Ministerstvu kultury České republiky, které kulturní památky vyhlašuje podle zákona o památkové péči.

„Prohlášení těchto staveb za kulturní památku by nám mimo jiné umožnilo čerpat dotace z národních zdrojů na jejich stavební a restaurátorskou obnovu,“ vysvětlila Zuzana Fišerová, radní Zlínského kraje pro kulturu a školství. Ve Zlínském kraji se aktuálně nachází 1 390 nemovitých kulturních památek.

Současná podoba křížové cesty v Kvasicích pochází z roku 1883. Má čtrnáct zastavení, které vedou směrem z Kvasic na Nový Dvůr. Zastavení se skládají z kamenných třístupňovitých soklů a litinových reliéfů zhotovených v Salmovských železárnách a slévárnách v Blansku dle návrhu významného rakouského sochaře Antona Dominika von Fernkorna. Křížová cesta vrcholí na kopečku zvaném Kalvárie kamenným sousoším ukřižovaného Krista na Golgotě. Křížová cesta patří svým provedením k výjimečným dílům svého druhu. U samotné Kalvárie je unikátní naturalistické zpracování postranních křížů. Za účelem obnovy křížové cesty byl založen Historický spolek městečka Kvasice, obnova má širokou podporu veřejnosti, včetně představitelů obce.

Kovárna v Rymicích (čp. 116) byla vybudována v 19. století. Nachází se na území s archeologickými nálezy a je evidována ve Státním archeologickém seznamu. Je součástí řadové zástavby situované severovýchodně od kostela. Společně s jinými objekty významně dotváří obraz lidové architektury v obci. Rozdělena je na dvě části se samostatnými vstupy – obytnou část a kovárnu. Postavená je z pálených i nepálených cihel, kovářská dílna je zhotovena z kamene. V interiéru dílny se nachází expozice kovárny konce 19. století s dochovanými nástroji a nářadím. Fasáda světle oranžové barvy je doplněna bílými plastickými prvky. Střecha je sedlová, krytá břidlicí. Kovárna vykazuje autentické prvky jak interiéru, tak exteriéru a je významným dokladem vesnického domu svého regionu.

Rada Zlínského kraje dále také schválila zápis „Starýho hanáckýho práva“ a „Vizovického pečiva“ do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje.

„Starý hanácký právo“ je starý ostatkový zvyk, který byl součástí masopustního veselí. Je to památka na to, jak se naši předkové dříve bavili. Chasa si ze svého středu zvolila stárka a dva mladší stárky, které vyslala k rychtáři se žádostí, aby konec masopustu patřil jim. Ve Zlínském kraji se tento zvyk dodnes dodržuje v několika obcích východní Hané, například v Sazovicích, Mysločovicích, Lechoticích nebo Rackové. Koná se zpravidla jednou za 10 let a je spojen s krojovanou obchůzkou celou obcí s velkým počtem účinkujících.

„Vizovické pečivo“ je nejedlé figurální pečivo dekorativního charakteru, vyznačující se miniaturními tvary a precizním způsobem provedení. Jeho výroba se dědila z generace na generaci. Těsto se vyrábí pouze z mouky a vody a ručně se tvaruje, bez použití formiček či vykrajovátek. Po zaschnutí se natře vajíčkem a suší se několik hodin v troubě. Jednotlivé zvířecí figurky mají své tradiční symbolické významy, například veverka je symbolem hospodárnosti, žába symbolizuje čistou vodu, labuť lásku, kůň věrnost a pavouk štěstí. Za původce vizovického figurálního pečiva jsou považováni Josefa (1846–1918) a Jan (1845–1920) Lutonští.

Na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje aktuálně figuruje například Valašský odzemek, Slovácký verbuňk, Masopustní mečové tance z Uherskobrodska, Jízda králů v Hluku, Kunovicích a ve Vlčnově a další tradiční kulturní prvky.