Nejnovější zprávy: Zlín miluje letní kino. Promítat se bude hned na semi místech Masters of Rock ve Vizovicích slaví už 20 let

Společnost

Valašské Meziříčí ocenilo osobnosti města. Jsou mezi nimi sochař, zpěvačka i cimbálovka

Po osmiměsíčním odkladu předali představitelé valašskomeziříčské radnice laureátům ceny města a starosty za rok 2020. Jejich držiteli se stali Eva Ježíková, Markéta Irglová, Pavel Drda, in memoriam Milan Kuchynka a také Cimbálová muzika Polajka.


Autor: Město Valašské Meziříčí

Lednový termín, který je tradičně vyčleněn pro udílení zmíněných ocenění, muselo město kvůli pandemii koronaviru přesunout na září. „Na ochotě nominovaných osobností a jejich rodinných příslušníků převzít cenu se to však naštěstí nijak nepodepsalo. Jsem moc rád, že se seznam držitelů ceny města rozrostl právě o Evu Ježíkovou, Markétu Irglovou, Pavla Drdu a in memoriam také Milana Kuchynku. Zároveň mě těší, že jsem mohl cenu starosty města předat Cimbálové muzice Polajka, která je s Valašským Meziříčím také neodmyslitelně spjata,“ řekl starosta Robert Stržínek. Markéta Irglová, která žije na Islandu, se však slavnostního podvečera osobně zúčastnit nemohla, a tak si cenu oficiálně převezme až v roce 2022. Cenu za Milana Kuchynku pak převzala jeho žena Hana se synem Milanem.

Vedle poděkování za svou práci, propagaci a prezentaci města Valašské Meziříčí převzali laureáti z rukou vedení radnice také dar, pamětní list a kytici. Nechyběl ani krátký rozhovor s oceněnými. O hudební doprovod se postaralo Smyčcové kvarteto pedagogů ZUŠ Alfréda Radoka a závěrečné vystoupení patřilo Cimbálové muzice Polajka s Valašským souborem písní a tanců Bača.

Držitelé Ceny města Valašské Meziříčí za rok 2020


Pavel Drda

Akademický sochař a keramik obdržel cenu za celoživotní dílo v oblasti výtvarného umění. Rodáka z Hranic na Moravě nadchl pro modelování profesor Leopold Christ na tehdejší Lidové škole umění ve Valašském Meziříčí. Poté co v roce 1977 Pavel Drda úspěšně dokončil Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni, pokračoval v letech 1977-1983 ve studiu užitého sochařství u profesora Josefa Malejovského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Volné tvorbě v oboru keramika se věnuje od počátku 80. let, přičemž hlínu často doplňuje také dalšími materiály, například bronzem. Jeho díla, zejména pak figurální plastiky zvířat a lidí, zdobí řadu soukromých sbírek a k vidění jsou také během výstav nejen v České republice, ale například i v Itálii či Maďarsku. Pavel Drda se věnuje také dotváření veřejných prostor pomocí keramických reliéfů, figurálních kompozic nebo zahradních prvků. Žije a tvoří v obci Bystřička. Je členem skupiny Oslava a Unie výtvarných umělců, oblast Valašsko.

Eva Ježíková

Učitelka a sbormistryně Základní umělecké školy Alfréda Radoka Valašské Meziříčí byla oceněna za dlouhodobé úspěšné vedení dětského pěveckého sboru a za mimořádné úspěchy na českých a zahraničních pěveckých soutěžích. Eva Ježíková vyučuje ve valašskomeziříčské ZUŠ od roku 1983. S výukou sborového zpěvu spojeného s hudební naukou začala asi o 10 let později. Tehdy však žáci vystupovali pouze pod hlavičkou základní umělecké školy. Pravidelná koncertní vystoupení, úspěchy na soutěžních festivalech i rostoucí zájem o sborový zpěv nakonec v roce 2000 vedli ke vzniku pěveckého sboru MIBIDIZO. O zhruba dva roky později se tento navíc rozrostl o přípravný sbor mladších dětí, který nese od roku 2008 název miniDIZO. Sborový zpěv se však ve Valašském Meziříčí těší velkému zájmu a tak v roce 2011 vznikl přípravný sbor Stonožka a o sedm let později ještě pěvecký sbor nejmladších dětí Nožka.

Výukou Evy Ježíkové dosud prošlo přes 1 000 dětí a jejich počet rozhodně není konečný. Všechny sbory se navíc s úspěchem účastní soutěžních festivalů u nás i v zahraničí. Sama sbormistryně si nejvíce cení zisku titulu Absolutní vítěz na pražském Mezinárodním festivalu Adventní a vánoční hudby s cenou Petra Ebena – zlaté pásmo v roce 2015. Zde sbor MIBIDIZO ovládl nejen kategorii dětských pěveckých sborů, ale získal také zvláštní cenu za provedení skladby Pekka Kostianinena – Jaakobin pojat. Mezi další významné úspěchy se pak řadí například zlatá pásma na soutěži Iuventus in Praga cantat 2019, na 13. ročníku mezinárodního soutěžního festivalu v Rakousku v roce 2016 či hodnocení Excellent na mezinárodní soutěži sborů Montreux Choral Festival 2014 ve Švýcarsku. Eva Ježíková se věnuje také skladatelské činnosti, k níž ji přivedl nedostatek notového materiálu s nápaditými texty pro dětské pěvecké sbory. Postupně tak vytvořila přes 25 skladeb, o které projevili zájem také další sbormistři.

Markéta Irglová

Oscarové zpěvačce a skladatelce udělilo město cenu za významné mezinárodní úspěchy v oblasti hudby a za skvělou reprezentaci české hudby v zahraničí. Valašskomeziříčská rodačka Markéta Irglová se hudbě věnuje už od sedmi let, kdy jí rodiče koupili první piano, a začala navštěvovat místní základní uměleckou školu. Postupně se učila hrát i na kytaru a ve 13 letech se seznámila s Glenem Hansardem, tehdejším zpěvákem skupiny The Frames. O dva roky později s ním vyrazila na koncertní šňůru po celém světě, kterou v roce 2006 završili vydáním společného alba The Swell Season a ztvárněním hlavních rolí v nízkorozpočtovém irském hudebním filmu Once. Ten o rok později získal nejen cenu diváků na filmovém festivalu Sundance, ale v témže roce také Oscara za píseň Falling Slowly. Film se v roce 2011 dočkal i úspěšné muzikálové adaptace na Broadwayi, která obdržela mimo jiné 11 nominací na TONY Awards, z nichž osm proměnila a to včetně ceny pro nejlepší muzikál. Soundtrack z něj si navíc odnesl cenu Grammy za nejlepší muzikálové album.

Po profesním i osobním odloučení s Hansardem žila a tvořila Markéta Irglová postupně v Irsku i New Yorku a posledních devět let je jejím domovem Island. Má za sebou téměř nekonečné turné, během nějž dvakrát objela svět a koncertovala mimo jiné v londýnské Royal Albert Hall, newyorské Radio Music Hall či opeře v Sydney. Jako jediná Češka se objevila i v oblíbeném animovaném seriálu Simpsonovi a svou postavu si v angličtině sama namluvila. Vydala dvě sólová alba a další právě dokončuje. Je autorkou hudby pro několik filmů v české i zahraniční produkci a nazpívala také řadu duetů s muzikanty z celého světa. S manželem, islandským producentem a zvukovým mistrem, Sturlou Thórissonem má dceru a dva syny. Právě jejich výchově se v posledních letech intenzivně věnovala a koncertovala spíše sporadicky. Od příštího roku by to však ráda změnila a připravuje například spolupráci se smyčcovým kvintetem Jihočeské filharmonie. Pravidelně se i s rodinou vrací v létě do Valašského Meziříčí.

Milan Kuchynka

Dlouholetý vedoucí M-klubu obdržel cenu in memoriam za mimořádný přínos v oblasti kultury města Valašské Meziříčí. Rodák z Ostravy vystudoval, stejně jako další oceněný Pavel Drda, keramickou průmyslovku v Bechyni. Keramikem se však nestal a jeho kroky vedly do Valašského Meziříčí, kde se mezi lety 1973-1985 ujal řízení M-klubu a spolu s kolegy se zasloužil o vybudování jeho legendárního věhlasu. Klub se stal uměleckou líhní a svou kariéru zde odstartovala řada kapel, kterým minulý režim bránil v činnosti. Setkávali a dodnes setkávají se zde amatérští i profesionální divadelníci, skupiny, písničkáři, výtvarníci a další umělci. Od vstupu Milana Kuchynky do vedení M-klubu je s touto scénou neodmyslitelně spojeno také oblíbené divadlo Schod, které nadále pokračuje ve své úspěšné činnosti. Od poloviny 70. let minulého století se v klubu konaly také krajské přehlídky Malých jevištních forem a několikrát hostil celostátní přehlídky Klubové tvorby. Díky spolupráci Milana Kuchynky s neplaceným spoludramaturgem M-klubu Karlem Prokešem, který vede klub dodnes, vznikl v roce 1983 také legendární Valašský špalíček. Pan Kuchynka zemřel 7. května 2004 ve věku 54 let.

Cena starosty města Valašské Meziříčí za rok 2020

Cimbálová muzika Polajka

Oblíbená muzika obdržela cenu jako ocenění za dlouholetou činnost v oblasti kultury. CM Polajka byla založena v roce 1987. Ze zakládajících členů v ní pak až do dnešních dní působí primáš Petr Baklík, Vojtěch Gerla, Ladislav Mitáš a Ladislav Zetek, které postupně doplnili zpěváci Jaroslav Piškula a Eva Porubová. Po celou dobu své činnosti udržuje muzika živé tradice našeho regionu a šíří valašské lidové umění u nás i v zahraničí. Muzika navazuje na odkaz legendárního primáše „strýca“ Antonína Matalíka. K výročí 140 let, které v roce 2020 uplynuly od jeho narození, uspořádala letos také slavnostní galakoncert Od Matalíka k zítřku. Cimbálová muzika Polajka nese ve svém názvu odkaz na léčivou a čarovnou bylinu Mátu polejovou. Vedle folkloru přesahuje repertoár muziky také do jiných žánrů, jako jsou filmové melodie či světové evergreeny.

Jaroslav Piškula navíc převzal od zástupců Zlínského kraje záslužné vyznamenání 2. stupně jako výraz uznání a poděkování za významný přínos v oblasti folkloru v České republice i zahraničí.