Nejnovější zprávy: ​Noční stopa Valachy letos přinese dvě nové trasy ​Parkovací dům v Kroměříži zahájí provoz 14. února

Společnost

V Koměříži odhalí pamětní desku Bohuslavu Ečerovi, právníkovi, který vyslýchal K.H. Franka

Kroměřížská radnice chystá ve spolupráci s Gymnáziem Kroměříž a se spolkem Biskupští manové z Kroměříže odhalení pamětní desky lovce nacistů Bohuslava Ečera.


Autor: repro Město Kroměříž

„Jedná se o významnou osobnost, na kterou se bohužel zapomíná. Bohuslav Ečer přitom sehrál významnou roli v poválečném dění, když například v americké věznici vyslýchal nacistického zločince K. H. Franka,“ uvedl starosta Jaroslav Němec.

Ečer se narodil v roce 1893 v Hranicích na Moravě, část svého dětství a mládí však prožil v Kroměříži. „Studoval na našem gymnáziu, kde v roce 1911 odmaturoval s vyznamenáním,“ poznamenal ředitel Gymnázia Kroměříž Josef Havela.

Odhalení pamětní desky na budově gymnázia na Masarykově náměstí je plánováno na pátek 1. října 2021 v 18 hodin. „Stane se tak v předvečer Dne uniformovaných sborů, který se uskuteční v sobotu 2. října na kroměřížském letišti. Umožníme tak účinkujícím zúčastnit se slavnostního aktu. A věřím, že životní příběh Bohuslava Ečera zaujme i mnohé obyvatele Kroměříže,“ doplnil předseda spolku Biskupští manové z Kroměříže Evžen Petřík.


Bohuslav Ečer, lovec nacistů

Petra Svačinová

Právník Bohuslav Ečer byl prvním Čechoslovákem, který vyslýchal v americké věznici pro válečné zločince ve Wiesbadenu nacistického zločince Karla Hermanna Franka. Byl to právě Bohuslav Ečer, kdo Frankovi oznámil, že bude vydán k potrestání československým soudům.

Narodil se v Hranicích na Moravě v roce 1893, část svého dětství a mládí však prožil právě v Kroměříži, kde také studoval na gymnáziu a v roce 1911 zde s vyznamenáním odmaturoval. Připomínat ho bude pamětní deska odhalená 1. října právě na budově gymnázia na Masarykově náměstí.

Po studiích práv ve Vídni a v Praze se přestěhoval do Brna, kde se věnoval advokacii, ale také komunální politice. Po nástupu nacistů k moci a zejména po mnichovské dohodě se výrazně angažoval proti Německu, proto mu nezbylo než emigrovat. Odešel s rodinou do Jugoslávie, následně do Francie a poté do Velké Británie.

V této době se začal intenzivně věnovat mezinárodnímu právu a spolupracoval s československým exilem, včetně prezidenta Beneše. Významná je především jeho činnost v Komisi Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinů, která se zabývala samotnými principy, na jejichž základě pak mohli být po skončení druhé světové války stíháni a potrestáni váleční zločinci.

Vedle zmíněného velitele policie a státního ministra pro Protektorát Čechy a Morava K.H. Franka Ečer vyslýchal také například říšského protektora Karla Daluega či říšského ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa.

Jako předseda československé delegace následně působil u Mezinárodního vojenského tribunálu pro potrestání válečných zločinů v Norimberku a pak jako soudce Mezinárodního soudního dvora v Haagu v tzv. cause Korfu mezi Velkou Británií a Albánií.

Po válce působil krátce jako docent a následně profesor mezinárodního práva trestního na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Vzhledem ke svému působení v sociální demokracii, v odboji na Západě i obranou obětí vykonstruovaných procesů JUDr. Josefa Babáka a JUDr. Milady Horákové se stal objektem zájmu Státní bezpečnosti. Než ho však mohla v roce 1954 zatknout, zemřel na infarkt. Komunistický režim se tak pomstil alespoň na jeho rodině, když Jarmilu, jednu z Ečerových dcer, odsoudil na 12 let odnětí svobody.