TIP NA VÝLET: Z Brda vidíte (někdy) i Alpy
Milovníci rozhledenby rozhodně neměli minout kamennou stavbu na vrcholu Chřibů. Na vyhlídkovou plošinu vede 117 dubových schodů.
Znáte nejvyšší horu Středomoravských Karpat a pohoří Chřibů? Obyvatelé Roštína na Kroměřížsku a okolí vědí. Pro ostatní nese stejné pojmenování součást tkalcovského stavu. Ano správně, je to kopec Brdo a má příjemných 587 m n. m., což je i pro méně zdatné výletníky předpoklad příjemné procházky bez hrozby propocených triček a puchýřů v nevhodně zvolené obuvi.
Než se vydáme na cestu, rád bych vás seznámil se svým jazykovým bádáním o původu názvu kopce. K výšlapu bych chtěl také nalákat milovníky pravěké historie Moravy.
Nejprve jazykové okénko. Název kopce pochází ze starého nářečního slova „brd“, které obvykle označuje zalesněný kopec oblého tvaru se skalnatým vrcholem. Samotné slovo brdo ale paradoxně nemá s geologií nic společného. Brdo moc dobře znali především staří tkalci. Jedná se totiž o část tkacího stroje, která provádí pohyb nitěnek.
Vkládání nití do zařízení s brdovými listy se dělalo stále dokola, byla to tedy práce, jak se dodnes říká, na jedno brdo. Časem vzalo tkalcovské brdo tvar hřebene a název se pak přenesl také na hřebeny hor, proto jsou třeba v Čechách Brdy. A to naše Brdo je zase součástí hřebene pohoří Chřiby.
Historie kopce. O historii nejvyššího kopce Chřibů se dozvídáme především z archeologických průzkumů. V okolí vrcholu jsou i pro laika viditelné zbytky dobře zachovalých valů.
Nacházelo se zde totiž rozsáhlé hradiště s plochou o rozloze 4,5 hektaru. Dokonce si můžete v jihovýchodní části projít původním vstupem, tedy branou do hradiště.
Opevnění zde zbudoval snad lid slezské a slezskoplatěnické fáze lužických popelnicových polí na sklonku doby bronzové. A lidé hradiště obývali opravdu hodně dlouho, protože mezi keramickými střepy zde nalezenými najdeme dokonce jeden ze slovanské nádoby, což už je pro naše historické vnímání času takřka nádobí z pomyslné kuchyně prabáby našich prapraprabáb.
Pojďme ale do historie opravdu nedávné. Nedaleko vrcholu Brda postavili turisté v roce 2004 kamennou rozhlednu. Téměř 24 metrů vysoká dáma je v českých zemích unikátní tím, že jde o první kamennou rozhlednu postavenou po více než sedmdesáti letech. Uvnitř je útulně zařízená. Na vyhlídkovou plošinu vás zavede celkem 117 dubových schodů. Nahoře se nemusíte bát poryvů větru ani ostrého slunce. Vyhlídka je krytá a prosklená. Jen pro doplnění, ještě v sedmdesátých letech minulého století přesně na tom samém místě stávala dřevěná předchůdkyně dnešní rozhledny.
Kam z rozhledny Brdo dohlédnete? Zní to až neuvěřitelně, ale za příznivých povětrnostních podmínek uvidíte Malou Fatru, Roháče a dokonce i vrcholky Alp. Pokud vám počasí přát nebude, nemusíte si zoufat, kouzelná podívaná je odsud také na Malé a Bílé Karpaty, Vsetínské vrchy, Beskydy, Jeseníky, Pálavu a Dolnomoravský a Hornomoravský úval i Českomoravskou Vrchovinu.
Ty brďo, tak ahoj na Brdu!