Nejnovější zprávy: ​Večerní lampionové prohlídky Zoo Zlín a zámku Lešná ​U Bzence byla zahájena stavba dalšího úseku D55, který přiblíží Zlínský kraj k Vídni

Kultura

„Ten pocit, když náš syn vyjel v čele početné družiny na koni v krásném kroji a s růží v ústech, byl nádherný."

Psal se rok 2007 a Martina Kozelková z Kunovic, velká příznivkyně folkloru, uslyšela od lékařů radostnou zprávu: jste těhotná. Když se jí narodil chlapec, měla jasno. Náš kluk bude jednou králem kunovské jízdy králů, rozhodla se. A jak řekla, tak se také o čtrnáct let později stalo.


Autor: Martin Štecher, archiv Martiny Kozelkové

První písemná zmínka o konání slavnosti Jízdy králů v Kunovicích je z roku 1897. Zatím posledním králem byl vloni Daniel Kozelek, syn současné místostarostky Kunovic. „Ještě když byl Dan úplně miminko, tak jsem šla za hlavním organizátorem kunovických slavností Milanem Staškem s otázkou, jestli může být jednou králem náš syn. Souhlasil. Domluvili jsme se, že to věkově vychází na rok 2018, pak jsme to změnili na rok 2020, aby byl přece jen trochu starší, protože zvládnout celý den na koni není úplně snadné. Bohužel jsem tehdy nemohla tušit, že za čtrnáct let přijde covid,“ vzpomíná Martina Kozelková.

Jízda králů v Kunovicích se opakuje pravidelně jednou za dva roky, vždy v sudých letech. Kvůli epidemii museli organizátoři ročník 2020 nedobrovolně o rok odložit, ani v následujícím roce se nemohla konat v tradičním květnovém termínu, ale až později v letních měsících, kdy restrikce nebyly tak přísné. Což přineslo mírně kuriozní důsledky v podobě historicky asi největšího a nejstaršího chlapce, který kdy jel v čele Jízdy králů.

„Daniela jako kdyby do všech stran trochu nafoukli, nečekaně rychle během toho roku vyrostl. Už je největší z rodiny. Shodou okolností jsme tehdy pro něj na poslední chvíli sehnali opravdu nádherného koně, obrovského bělouše, žádný větší kůň tam asi nebyl. Někteří členové družiny vypadali vedle něho, jako kdyby jeli na ponících,“ směje se Martina Kozelková. I v letošním roce bude slavnost nezvykle v červenci, tentokrát kunovickou Jízdu králů „posunuly“ velké opravy centra města a ulic v okolí radnice. Korunu krále od Daniela Kozelka převezme pro změnu možná nejmenší král za poslední desetiletí Martin Libosvár.

Výběr krále alespoň v Kunovicích nemá žádná striktní pravidla. Tím základním je, aby měla rodina nějaký vztah k folkloru, o budoucích králích je rozhodnuto většinou dlouho dopředu. Žádné půtky nebo hádky mezi rodinami se nekonají, obecně platí, že která rodina projeví vážný zájem jako první a splňuje požadavky na věk krále, tak uspěje.

Na roli „matky krále“ vzpomíná Martina Kozelková jen pozitivně. „Ten pocit, když náš syn vyjel v čele početné družiny na koni v krásném kroji a s růží v ústech, byl nádherný. Byla jsem ohromně pyšná. Všechny strasti, které jsme měli s přípravou, byly rázem zapomenuty.“

Malá vsuvka pro čtenáře, kteří tuto folklorní tradici neznají do podrobných detailů. Jízda králů patří k nejznámějším folklorním zvykům v zemi. Pochází zřejmě už z pohanských dob. Chlapci spolu soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži. Růže symbolizuje jednak nevinnost a také snahu o to, aby nikdo nepoznal, že na koni nesedí dívka, nýbrž chlapec.

Chlapec, jehož v daném roce oslav vybrali za krále, tak musí po celou Jízdu králů v ženském kroji sedět na koni a nesmí promluvit. „I proto bylo možná výhodou, že Daniel už měl čtrnáct. Uvědomoval si odpovědnost, jaká je s rolí krále spojena. Měl i velice hodného koně, takže jsme za celý den ani v přípravě neměli sebemenší problém. Odpočinout si král může jen chviličku během rychlého obědového občerstvení. Zvládl velmi dobře i další povinnosti, které jsou s prezentací spojené, absolvoval rozhovory pro média, televize. Teď už se chystá na úplně poslední úkol, kterým je vždy předání koruny novému králi. Ale to se bude odehrávat až v den letošních slavností,“ popisuje matka zatím posledního kunovického krále.

Pro rodinu každého krále je Jízda králů mimořádně prestižní událostí. A také i nemalou finanční zátěží. Což ale může každá rodina ovlivnit tím, do jaké míry se oslav chopí. „My jsme pozvali celou širokou rodinu. Protože jsme se s mnohými příbuznými i kvůli covidu dlouho neviděli, tak jsme Jízdy králů využili k setkání opravdu všech příbuzných. Platí, že úkolem rodiny krále je pořídit dva kroje, jednak mužský, jednak ženský. Musí pohostit také královskou družinu. A samozřejmě i příbuzenstvo. Každá rodina si sama rozhoduje, jak to pojme. Myslím ale, že peníze v tomto případě nejsou to hlavní, mnohem důležitější jsou pozitivní emoce, které jsou se slavností spojené. A když je králem váš syn, tak jsou to pocity k nezaplacení,“ dodává Martina Kozelková.

Při letošní Jízdě králů už nebude v roli matky krále, nicméně starostí má možná ještě více než v předchozím roce. Na kunovické radnici odpovídá ze školství, sport a kulturu, takže má logicky na bedrech veškeré záležitosti, které v souvislosti s touto akcí zajištuje právě město.

Je jich požehnaně. Pro Kunovice jde o největší akci, kterou radnice pořádá. Během Jízdy králů navštíví město tisíce návštěvníků, i samotná organizace je mimořádně logisticky náročná. Pomáhají prakticky všichni zaměstnanci městského úřadu a desítky dalších dobrovolníků. Organizační tým čítá kolem stovky lidí. „Já jsem vždycky vnímala Jízdu králů jen z pozice tanečnice, zpěvačky, prostě jako účinkující. Vloni jsem si to vyzkoušela jako matka krále a zároveň také jako místostarostka. Mělo to i docela vtipné momentky, kdy jsme museli s manželem doma přivítat družinu, pak jsme se chvíli vezli v kočáře jako královská rodina, vzápětí museli rychle utíkat na radnici, abychom tam celý průvod přivítali. Manžel je také zastupitel, takže se nám role organizátorské i rodičovské během celých příprav i během slavnosti prolínaly. Přestože manžel není folklorista, neuvěřitelně mě i syna ve všem podporoval. Bylo to obohacující, získala jsem k Jízdě králů ještě bližší vztah, jiný pohled. Díky tomu teď ještě mnohem více vnímám, jak důležité je tuto tradici uchovat pro příští generace, aby nebyly ochuzeny o tu nádheru,“ říká Martina Kozelková.

Tradici Jízdy králů udržují v Česku už jen čtyři obce a města. V nedalekém Vlčnově ji pořádají každý rok, v Kunovicích jednou za dva roky, v Hluku každý třetí tok a ve Starovicích jednou za čtyři roky. Právě letošní rok je výjimečný tím, že se slavnost bude konat v jednom roce ve všech zmíněných obcích. Znovu se tak stane zase až za dvanáct let. „Nedávno jsme měli v Blatnici setkání všech organizačních týmů, zúčastnili jsme se mše, dostali požehnání, aby se vše vydařilo. Občas někdo mluví o rivalitě, což je ale úplný nesmysl. Naopak, obce spolupracují, vyměňují si zkušenosti a navzájem se podporují. Koneckonců, každá Jízda králů v těchto obcích má svá specifika. Ve Vlčnově je to propojení s vinnými sklepy, v Hluku zase velké koncerty dechových hudeb, my jsme proslulí formanskou jízdou a početnou družinou, která čítá až kolem třiceti jezdců na koních, což je výjimečné,“ vysvětluje kunovická místostarostka a maminka loňského krále.

Na společném setkání, které všichni absolvovali v krojích, si účastníci přáli především to, aby jim při letošní Jízdě králů přálo počasí. Protože to je mimořádně důležitý faktor. Déšť má fatální důsledky. Jen v Kunovicích připravují už od začátku roku ženy papírové růže, které ozdobí koně jednotlivých jezdců. Jejich ruce dokáží z obyčejného krepového papíru vytvořit složitými postupy neskutečnou krásu. Růží jsou desítky tisíc. Když zaprší, je veškerá paráda v trapu. Navíc, kroje jsou škrobené, takže ani jim voda nijak nesvědčí. „Vloni naštěstí počasí vyšlo, jen dopoledne spadlo pár kapek. Nebylo ani horko, protože to pak dokáže koně dost potrápit. Doufám, že to letos bude podobné. Srpnový termín je s ohledem na bouřky nebo parno trochu rizikový, ale kvůli velkým opravám v centru jsme neměli jinou možnost. Věřím, že si to všichni užijeme. Program máme připravený pro všechny generace, nikoho jsme nevynechali. Když se to povede, poroste pak chuť do organizace další Jízdy králů v roce 2024,“ poznamenala Martina Kozelková.

Jako pravidelná účastnice slavnosti a ryzí folkloristka věří, že tradici dokáží v Kunovicích udržet. Byť si uvědomuje, že současné doba podobným akcím ne úplně přeje. „Covid nejen folklor, ale i kulturu a sport výrazně poznamenal. Opravdoví nadšenci mizí, zájem mladých lidí není takový jako dříve. Lidé se více věnují sami sobě, volný čas využívají jinak, ochota obětovat vlastní volný čas klesá. Podobné je to třeba ve sportovních kroužcích. Takže se trochu obávám budoucnosti. Také i s ohledem na koně. Protože chovatelů ubývá, někteří z nich nebudou mít následovníky, kteří by v chovu pokračovali. Jen na naší Jízdě králů se objeví kolem šesti desítek koní, což sehnat a zajistit není vůbec jednoduché. Chci být ale optimistou, věřím, že tradici udržíme a zachováme,“ uzavřela Martina Kozelková.

Martina Kozelková

● Narodila se 6. 10. 1975 v Uherském Hradišti, trvale žije v Kunovicích.
● Vystudovala učitelství pro první stupeň základních škol.
● Pracovala jako ředitelka v ZŠ a MŠ Podolí, poté v roli učitelky v ZŠ Kunovice U Pálenice.
● Od roku 2018 působí jako místostarostka města Kunovice.
● Už pětadvacet let vede dětský folklorní soubor Malý Handrláček.
● Zpívá v Ženském pěveckém souboru z Kunovic.
● Je členkou Folklorního souboru písní a tanců Handrlák.
● Mezi její záliby patří hudba, folklor, tanec a pohyb všeho druhu. Aktivně jako lektorka
cvičí alpinning, jumping trampolíny, jogu.
● S manželem Bronislavem mají syna Daniela (14).

Jízda králů v Kunovicích

● Jízda králů má v Kunovicích dlouholetou tradici. Jde o obyčej patrně předkřesťanského původu. V křesťanské chronologii jde o svátek svatodušní, tradičně pořádaný na svatodušní pondělí. V současnosti se přenáší termín jízdy králů do dnů pracovního volna. První písemná zmínka o konání této slavnosti v Kunovicích je z roku 1897. Již v roce 1771 je doložena její obdoba při příležitosti návštěvy císaře Josefa II. na kunovické faře a jeho následného doprovodu do Uherského Hradiště. Šlo o takzvané banderium – skupina místních chlapců, kteří na vyzdobených koních doprovázeli významné osoby, ať světské nebo církevní, při jejich návštěvě obce.

● Jízda králů se zřejmě jezdívala každým rokem až do roku 1914, kdy byla tato tradice přerušena I. světovou válkou. Po jejím skončení byly jízdy králů opět obnoveny a jezdily se pravděpodobně až do roku 1944, kdy byl králem Antonín Hráček. První poválečná jízda králů se konala v roce 1954, v následujícím roce byla zakomponována do spartakiádního průvodu – jinak by se zřejmě nemohla konat. Posledním králem v roce 1956, před dalším přerušením tradice, byl Antonín Hanáček. Následně se jela jízda králů v roce 1962, kdy byl králem František Jurásek, a 1966 pod vedením Tomáše Kučery. Poté, s výjimkou roku 1968, se až do roku 1972 jezdilo každoročně. V roce 1970 jela jízda poprvé a zřejmě i naposledy bez povolení obce (Kunovice byly tehdy částí Uh. Hradiště), jen na příkaz krále Milana Staška.

● Po roce 1972, kdy byl králem Antonín Habarta, byla tradice opět přerušena – tentokrát na dlouhých čtyřiadvacet let. K poslední obnově došlo v roce 1996 z iniciativy Antoše Machálka a za podpory místní samosprávy. Jízda králů tehdy dobře zapadla do průběhu oslav 800. výročí první písemné zmínky o Kunovicích. Od té doby se obyčej koná ve dvouletých intervalech.

● Prvním novodobým králem byl Viktor Horsák, po něm následovali Tomáš Vlachynský (1998) a Jan Rathúský (2000). Prvním králem nového milénia byl v roce 2002 Ondřej Siman a v roce 2004 se stal jeho nástupcem Martin Pěcha, králem jízdy králů 2006 byl Jan Libosvár a v roce 2008 Miroslav Duda, v roce 2010 Adam Joura, v roce 2012 Jakub Machálek. V roce 2014 se stal králem Radovan Siman, který předal královskou korunu Adamu Hlaváčovi (2016). Králem v roce 2021 byl Daniel Kozelek, tím letošním bude Martin Libosvár.

Fotogalerie