Tajemstvím opředený Klimentek

Místní tomu kopci uprostřed Chřibů říkají Klimentek. Hledači záhad právě na vrchol bývalého slovanského hradiště umístili hrob sv. Metoděje. Však se má za to, že se jedná o nejstarší poutní místo v našich krajích. Na akropoli kopce stával nejdříve románský kostel, později pak augustiánský klášter. Dodnes se zde každé jaro konají poutě zasvěcené Seslání Ducha svatého, tedy Letnic.

Řeč je o národní kulturní památce Svatý Kliment, ukryté pod korunami stromů v katastru obce Osvětimany na Uherskohradišťsku. V místech, jež se staly s příchodem bratří ze Soluně centrem slovanského písemnictví, dnes stojí dřevěná kaplička a zvonička. Současný poutník si atmosféru časů prvních věrozvěstů na Moravě může přivolat chorálem - Hospodine pomiluj ny. Tóny této staroslověnské písně si může vyťukat přímo na akropoli kopce na zvonkohře vyrobené z železné kolejnice.

Název hradiska a kopce vychází z tradovaného příběhu, který říká, že sv. Cyril a Metoděj přenesli z řeckého Chersonésu na toto místo ostatky papeže sv. Klimenta.

Samotné hradisko se nachází v nadmořské výšce 461 m na jihozápadním vrcholku Chřibů. Ještě před příchodem věrozvěstů bylo zřejmě strážním místem, které dohlíželo na starou kupeckou cestu spojující Pomoraví s horní částí Dyjsko-svrateckého úvalu. Kostel, který stával na vrcholu kopce, měl charakteristické znaky keltské architektury. Historikové se proto domnívají, že ještě před slovanskými mnichy zde působili Iroskotští misionáři.

Po pádu Velké Moravy pak hradisko sloužilo obyvatelům z okolí jako útočiště před válečným nebezpečím. V té době lokalitu spravovali zbylí slovanští mniši, kteří se zde schovávali po vyhnání vyznavači římskokatolického ritu. Říkalo se jim černí mniši moravští nebo horští mniši. V lidové tradici to byli čarodějové, kteří měli nadpřirozené síly a pomáhali obyvatelům z okolí.

K tomu se váže jedna z legend, která popisuje takového mnicha v souvislosti s léčivým pramenem Klimentského potoka, dnes nazývaného Gorazdův pramen. Jednou procházel pod Klimentkem chudý poutník a u studánky uviděl sedícího starce v černé kutně, který jej požádal o jídlo. Pocestný se s ním podělil. Stařec jídlo zapil vodou z pramene a rázem jako by omládl. Dobrodince pak pozval do své skrýše a obdaroval jej naplněným pytlem. Pocestného upozornil, že svůj dárek může rozbalit až doma, jinak z něj nebude nic mít. Poutník si tedy darovaný pytel hodil na záda a otevřel jej až s matkou v rodné chalupě. A světe, div se! Vysypaly se z něj samé zlaťáky. Oba pak děkovali zázračnému dárci a žili spokojeně až do smrti.

K vrcholu kopce sv. Klimenta vede naučná stezka, která poutníkovi prozradí nejenom informace o nejstarší historii místa, ale i obrazem ukáže, jak v proměnách času toto hradisko a později klášter vypadaly. Tabule návštěvníka seznámí také s archeologickými nálezy a dalšími zajímavostmi.

Pokud se rozhodnete na výstup k tomuto tajemstvím opředenému poutnímu místu, je třeba si vzít pevnou a pohodlnou obuv. Přístupových cest na vrchol kopce je hned několik. Jedna z nich začíná na parkovišti u Křížku mezi Koryčany a Vřesovicemi. Odsud vede pohodlná cesta po žluté turistické značce a trvá zhruba 40 minut. Druhé místo, odkud se dá na Klimentek vyrazit, je chata U Pěti Žídel. Nachází se mezi Osvětimany a Vřesovicemi. Cesta v tomto případě trvá cca 25 minut.