Srdce SPURu tluče pro udržitelný region
Zlínský SPUR proslavily respirátory a roušky. Jako jeden z prvních zareagoval na krizi, kterou způsobil v začátcích pandemie vládní kabinet. V době největší covidové krize rozdal čtyři sta tisíc kusů všem potřebným. V očích veřejnosti si vybudoval jméno.
Generální ředitel Tomáš Dudák (46) se do rozhovorů nijak nehrne. Nechová se okázale, sociální sítě ani bubliny rychlých názorů příliš neuznává. Největší příklad má ve svém otci, s nímž rodinnou firmu roky vedl. Dnes už se pomalu rozhlíží po svém nástupci.
„Ve SPURu utíká čas strašně rychle. Ještě mi není tolik let, přesto začínám pociťovat úbytek energie,“ přiznává Tomáš Dudák.
Každý, kdo přijde po něm, to bude mít těžké. SPUR má čtyřicet různých výrobních linek. Na každé se zpracovává jiný materiál. Za dva roky je člověk schopen dobře poznat stěží polovinu. „Najít za sebe člověka bude stejně těžké jako budovat firmu. Je to jeden z mých dalších úkolů,“ přiznává ředitel.
Sám se do důchodu rozhodně nechystá. Rád by se víc věnoval technickému a strategickému rozvoji firmy. Baví jej i nové výzvy z pohledu green dealu. Jeho společnost se mílovými kroky blíží k uhlíkové neutralitě. Pustila se do kovovýroby a začala pěstovat i rajčata. Nově se chystá stavět vlastní energocentrálu.
Reklama na roušky
Březen 2020. Kvůli hrozící epidemii koronaviru vyhlašuje Vláda ČR nouzový stav. Školy i hospody zavírá do odvolání, do zahraničí se až na výjimky nedostanete. Přestože počet nakaženým onemocněním covid-19 zatím v tuzemsku denně nepřesáhne ani stovku, vyjít z domu bez roušky znamená vystavit se až desetitisícové pokutě.
Roušek a respirátorů je však na trhu zoufalý nedostatek. Jediný telefonát z kraje stačí na to, aby vedení SPURu rozhodlo. Do výroby roušek se pouští bez váhání. Nové prostory, technologie a laboratoř za téměř sto milionů korun vyprodukují měsíčně čtyři miliony kusů ochranných pomůcek. Stovce lidí v novém provozu nevadí změna práce ani přesčasy navíc. Jsou zajedno. Pracují pro dobrou věc.
Prosinec 2021. Ze Zlína do světa už odešly miliony kusů respirátorů a roušek té nejvyšší kvality. Firma se netají tím, že jejich hodnota dosáhla bezmála čtyři sta milionů korun. Nepolevuje. Vyvíjí stále nová řešení. „Nejnovější nanorespirátor FFP3 dokáže zachytit až 99,5 % částic, a to i velikosti virů,“ připomíná generální ředitel SPURu Tomáš Dudák. Na své kolegy i zaměstnance je náležitě hrdý.
Co se týká filtračních vlastností, je výzkum respirátorů na hranici svých možností. Pracovat se ale dá na lepší prodyšnosti. A také na tom, co s výrobkem po ukončení jeho životního cyklu. Tady však naráží SPUR na velký problém. Použitá pomůcka je biologicky nebezpečný materiál. Obsahuje covid.
Přesto má tým Centra technického rozvoje v šuplíku další vychytávky. Například roušky, které jsou kompostovatelné. Do certifikace se ale zatím pouštět nehodlá. Kvůli klesající poptávce SPUR výrobu roušek a respirátorů omezuje a letos ji bude muset ukončit úplně. Důvodem je podle ředitele otevřený trh i státní činitelé, kteří raději na letišti vítají předražené výrobky z Číny, než by dali přednost lokálním výrobcům.
„Ke zkušenostem ze státních tendrů se už snad ani vyjadřovat nechci. Frustrace byla obrovská. V jedné z největších zakázek na FFP2 za miliardu korun jsme v červnu 2020 skončili na druhém místě. Vítěz nabízel cenu o jeden a půl procenta nižší. Šlo o překupníka s čínským zbožím a s tureckou certifikací. Podobných příkladů máme bohužel desítky,“ konstatuje Tomáš Dudák.
Od nábytku až po domky pro uprchlíky
Vlajkovou lodí SPURu však rozhodně nejsou roušky. Čtyřicet různých výrobních linek svědčí o širokém portfoliu firmy, které umožňuje majitelům flexibilně reagovat na situaci na trhu.
Aktuálně jsou v kurzu například stavební izolace, které dodává společnost do velkoobchodů, nebo potrubní systémy pro telekomunikační sítě. Značnou část tržeb tvoří také komponenty pro nábytek. Největším zákazníkem firmy je švédská IKEA, které dodává SPUR produkty často vyrobené na základě vlastního výzkumu a vývoje více než osmnáct let.
Průmyslovým zákazníkům pak nabízí nejrůznější plastové profily kompletně vyrobené z recyklátů obohacené o minerální plniva, která snižují podíl plastu v konečném výrobku. Například vápenec. „Snažíme se vyrábět plastové produkty, které jsou pevné, levné a s co nejmenší uhlíkovou stopou,“ vysvětluje ředitel.
Green deal a hrozba? Určitě ne pro SPUR. V produkci ochranných podložek na podlahu, které jsou z poloviny tvořeny z rozdrcených PET lahví, nemá zlínská firma světového konkurenta. Podložky pod kancelářské židle vyrábí pomocí elektřiny získané ze solárních panelů, vše tedy s minimálním dopadem na životní prostředí.
Letos firma plánuje vyrobit patnáct procent elektrické energie z vlastních panelů, zbytek nakupuje od dodavatelů z obnovitelných zdrojů. Ve chvíli, kdy vytápění areálu v Loukách kompletně přejde na odpadní teplo z výroby, dosáhne SPUR v této oblasti uhlíkové neutrality.
Na co jsou však ve firmě právem hrdí, je projekt Better Shelter. Jen díky špičkovým vývojářům se podařilo přijít na to, jak vyrobit modulární domek pro uprchlíky, který dnes nabízí přístřeší tisícům rodinám v krizových centrech po celém světě. V celosvětovém měřítku jde přitom o naprostý unikát. Roční kapacita výroby je přes dvacet tisíc domků.
Uvnitř plastových panelů, které přežijí extrémní vedra i ničivé mrazy, se dá topit, vařit i zamknout. Na místo určení se přepravuje ve dvou bednách, které dohromady váží sto šedesát kilogramů. Čtyři lidé jej dokážou složit za čtyři hodiny bez jakéhokoliv nářadí. SPUR kvůli výrobě střešních a bočních panelů pro Better Shelter postavil vloni na jaře novou halu a zprovoznil robotickou lisovnu. Vše za pouhých pět měsíců.
I rajčata mohou mít covid
V loňském roce ale překvapil SPUR hned dvakrát. Znovu, když se ve velkém pustil do pěstování rajčat. Jak to jde dohromady s plastem? „Chceme mít ve svém portfoliu produkty, které dokážou působit v případě recese jako protiváha. Navíc je jen málo důležitějších produktů, než je zdravá a čerstvá zelenina bez pesticidů, pěstována nejmodernějším a ekologicky udržitelným způsobem,“ vysvětluje ředitel.
Koupě skleníků pro hydroponické pěstování zeleniny byla pro společnost krokem do neznáma. Přesvědčil ji až tým managementu farem vedený Jiřím Stodůlkou, který po akvizici zůstal ve skupině farem jako společník. Příležitost na trhu, volné peníze a obava z inflace nakonec SPUR přiměla investovat do zemědělství miliardu. Stal se tak největším pěstitelem rajčat ve sklenících v ČR.
Že nejde o jednoduchý obor, zjistila společnost záhy. „Věděli jsme, že existuje reálná hrozba nakažení rostlin agresivním virem ToBRFV. Navíc těsně před podpisem smlouvy se zlínskou NWT jsme zjistili, že teplárna Dětmarovice zásobující největší čtrnáctihektarový skleník Bezdínek u Bohumína odpadním teplem, ukončí v únoru 2023 svou činnost,“ upozorňuje Tomáš Dudák.
„Nezbývá nám, než postavit na severu Moravy velkou energocentrálu s kogeneračními jednotkami, ze které získáme elektrickou energii, teplo ale i oxid uhličitý z výfukových plynů, které rostliny potřebují pro fotosyntézu.“
S další nákladnou investicí SPUR původně nepočítal. Vzhledem ke kolísajícím cenám energií to ale podle šéfa SPURu bylo zřejmě jen otázkou času.
Akvizice jako hlavní vize
To, že se dá růst i jiným způsobem, než pouze z vlastních zdrojů, si SPUR poprvé vyzkoušel před deseti lety.
Tehdy Tomáš Dudák koupil svou první společnost, která se zabývala výrobou plastových obalů a zaměstnáváním osob se ZTP. Už v té době vedení rodinné firmy přemýšlelo o tom, že podnikání musí mít větší smysl než jen vydělávat peníze jednomu vlastníkovi. Veškerý zisk znovu investovalo. Firma rostla každým rokem v průměru o čtrnáct procent.
„Můj táta přitom ještě v roce 1999 jezdil do práce trolejbusem. Až po roce 2010, kdy se nám začalo více dařit, jsme si mohli koupit lepší auto a táta si opravil dům. Všechno, co se vydělávalo, zůstávalo ve firmě,“ říká dnes Tomáš Dudák, který se na budování firmy od jejího začátku podílel. Ještě v roce 1999 vydělávala společnost za rok tolik, kolik dnes vydělá za měsíc.
Dnes se ředitel SPURu angažuje celkem v patnácti firmách, z toho ve třech neziskovkách. „Byznys vnímám jako správu majetku, který vytváří určité zázemí lidem, jenž v něm působí. Cítím povinnost svou příležitost regionu vrátit. Tomáš Baťa se nesnažil o nic jiného. Potřeboval vybudovat dobře fungující infrastrukturu se zázemím pro lidi, aby mohl fungovat jeho byznys. Pak to byly spojité nádoby,“ zmiňuje manažer, který se před čtyřmi lety rozhodl vstoupit i do lokální politiky.
V tuto chvíli dokončuje další transakci. SPUR kupuje menší plastikářskou firmou z regionu, jejíž zakladatelé odcházejí do důchodu. Podobných nabídek má v současné době několik.
Podnik jako fungující rodina
Dobrá podniková kultura je pro SPUR alfa a omega. „Věřím tomu, že když se snaží dobře chovat vedení, tak se chovají dobře i lidé ve firmě. Snažíme se to dělat přirozeně a poctivě,“ říká její ředitel.
Ani Tomáš Dudák si na první pohled na velkého šéfa nijak nehraje. V rámci dvacetičlenného týmu, který tvoří top management, mu záleží nejen na kolezích, ale i jejich rodinách... „Zajímá mě, jak se mají manželky i jejich děti, zda se nepotýkají s problémy, případně, jak jim s nimi můžeme pomoci.“
Představenstvo firmy skutečně tvoří několik členů jedné rodiny. Zaměstnanci ve firmě často pracují desítky let, nezřídka napříč generacemi. Pojem rodinná firma tedy v tomto případě základní význam zcela přesahuje.
Tomáš Dudák
a konference FENOMÉN
generální ředitel SPUR, a.s.