Nejnovější zprávy: Namísto legendární Slávie bude na náměstí v Kroměříži Česká pošta Vědci z UTB vyvíjejí novou generaci anikorozivních nátěrů

Byznys

Patrik Jokl ze Zlína začínal s byznysem na základce, dnes míří k půlmiliardě

Na začátku každého velkého podnikatelského projektu je sen. Vize. V případě Patrika Jokla ze Zlína to byla vidina nového počítače. Vysněného notebooku. Svoji odvážnou cestu započal ve čtrnácti letech.


Autor: Dalibor Glück

Starosti žáků základních škol jsou různé. Sport, minecraft, počítačové hry, youtubeři, dlouhé hodiny hraní na playstation. Patrik Jokl se od svých vrstevníků mírně odlišoval. Už coby žák základní školy rozjel vlastní byznys.

Zpočátku v drobných, postupně ale jeho podnikání kynulo tempem pohádkového Hrnečku vař. Dnes v pětadvaceti letech řídí společnost, která operuje s obratem kolem tři sta milionů korun.

Vraťme se ale nejdříve do roku 2010. Jeho rodina nebyla nikterak zámožná, peníze se k němu nedostávaly snadno, uměl si jich vážit. A také obětovat volný čas, aby nějaké vydělal. Tehdy školák začal zákazníkům posílat Českou poštou první balíčky se zakoupeným zbožím. Původní plán byl prostinký. Prodejem led žárovek a adaptérů si chtěl vydělat peníze na vytoužený kvalitní notebook.

„Mít vlastní počítač, to byl můj sen. Nabízel jsem led žárovky na Aukru. Když mi zaplatili, tak jsem teprve objednal na eBay a jakmile zboží dorazilo, hned jsem zabalil a poslal. Tehdy byla jiná doba, lidé byli ochotní počkat. Někdy to trvalo tři, čtyři týdny. Ale zákazníci byli trpěliví. Dnes už takový byznys možný není, každý chce mít koupené zboží nejlépe do dvaceti čtyř hodin. Kupoval jsem tehdy až několikanásobně levněji než za jaké peníze to bylo možné potom prodat v Česku,“ vysvětluje jednoduchý princip prvních vydělaných peněz Patrik Jokl.

Spolužáci ani učitelé o jeho aktivitách moc nevěděli. Skloubit roli začínajícího obchodníka se školními povinnostmi nebylo samozřejmě vůbec jednoduché. „V noci jsem vyřizoval balíky, ráno jsem šel do školy a po škole zase byznys. Na nic jiného jsem neměl čas. Trvalo to asi rok,“ líčí mladý podnikatel.

Fenomén tehdejší doby dropshipingu mu během několika málo týdnů začal generovat peníze. Nebyly to závratné sumy, ovšem pro žáka základní školy rozhodně nezanedbatelné částky. Na notebook si vydělal za několik měsíců. V prvním ročníku střední obchodní školy plynule pokračoval. To už ze svého „obchodního řetězce“ vynechal nejznámější americkou internetovou aukční síň a zboží začal objednávat přímo od čínských výrobců.

Nutno ale zmínit jeden podstatný faktor, bez kterého by možná dneska seděl někde v obyčejné kanceláři na pozici referenta nebo ekonoma. Nebýt maminky, možná by dnes Patrik Jokl žádné rozhovory novinářům nedával. Samozřejmě si stěžovala, že se syn nevěnuje škole na sto procent. Ale tušila, že s tím nic nenadělá. Emilie Joklová svého syna na holičkách nenechala. Od matky se Patriku Joklovi dostalo absolutní důvěry.

„Byly to desítky a někdy i stovky balíků denně. Máma mi je pomáhala nosit, po večerech a nocích balila, psala adresy. Ráno je pak nosila na poštu v igelitkách. Bydleli jsme v bytě ve čtvrtém patře bez výtahu, takže to pro ni bylo náročné i fyzicky. Neuvěřitelně se obětovala. Budu jí navždy vděčný, že mi věřila, že mi pomohla. Za to jí patří největší dík, bez ní bych dnes určitě nebyl tam, kde jsem,“ říká Patrik Jokl.

Své mamince poděkoval i originálním gestem, jeden ze svých současných e-shopů pojmenoval právě po ní emahome.cz.

Právě díky matce přestál i první velký zádrhel svého podnikání. Ten nastal, když si stěžoval jeden zákazník, že mu telefon ohledně objednávky zvedlo nějaké dítě, takže Aukro Joklův účet okamžitě zablokovalo. Nový účet založila Emilie Joklová na sebe a byznys mohl pokračovat. Zatím ovšem Joklovi obchodovali v módu „punk“. Termíny jako cash flow, obrat, náklady, výnosy, logistika, marketing zatím nebyly na pořadu dne.

To se ale mělo brzy změnit. Patrik Jokl usoudil, že je třeba se posunout dál. Jako tomu v podobných případech často bývá, pomohla náhoda. Jeden z jeho polských dodavatelů mu opakovaně nabídl, aby v Česku zkusil lidem nabídnout repasované čtečky.

„Zpočátku jsem tomu vůbec nevěřil. On mi ale jednu čtečku poslal, prý ať to zkusím. Ještě ten den jsem ji se ziskem prodal. Další den jsem jich objednal deset. Nijak závratně to nevydělávalo, ale pro studenta střední školy šlo o nemalé peníze. Aniž bych to v té době sám dokázal pojmenovat, dostal jsem se z obyčejného dropshipingu k byznysu s vratkovým zbožím a spolupráci s největšími e-shopy a obchodními řetězci Česka i Evropy. Ke čtečkám jsme postupně přidali repasované tablety a malé kuchyňské spotřebiče. Potom jsme portfolio našich produktů rozšiřovali na všechno možné,“ popisuje podnikatel.

Objevila se další překážka, která jeho byznys začala komplikovat. Obyčejný panelákový byt, ve kterém žije pětičlenná rodina, opravdu nemá vhodné zázemí pro logistiku podobného podnikání. Což se v plné nahotě ukázalo v okamžiku, kdy před panelák dorazil kamion s pětadvaceti paletami televizorů a dalšího zboží. Vynést všechno do čtvrtého patra, to ještě rodina zvládla. Ale život v bytě plném krabic s televizemi, to už není úplně komfortní.

Tehdy sedmnáctiletý Patrik Jokl proto udělal další zásadní životní rozhodnutí. Pronajal si sám pro sebe byt, kde bylo přece jen více prostoru, protože v něm žil sám. Firma generovala obraty v řádech statisíců a bylo jasné, že dále poroste. I jeho byt se brzy stal bludištěm, kterým mladík procházel jen natěsno úzkými uličkami vedle krabic naskládaných od podlahy ke stropu.

„Nezbylo než se poohlédnout po první skladové hale. Našli jsme vhodnou v areálu Svitu. Najal jsem prvního brigádníka, takže maminka si mohla konečně odpočinout. Někdy v této době vznikla IPRICE RECARE. Už to nešlo dělat na koleně. Měli jsme tehdy obrovskou zakázku tabletů s vadnými USB konektory z Německa, museli jsme je opravit. Bylo jich snad dvanáct tisíc. Takže jsem řešil první úvěr, servis, další lidi, sháněl jsem techniky. Na Aukru už jsme nebyli jedním z mnoha prodejců, měli jsme od nich podporu, postupem času se to dostalo do fáze, kdy jsme u nich byli jedním z největších, starali se o nás tři jejich obchodní manažeři. Propagovali naše produkty, jezdili za námi,“ dodává Patrik Jokl.

Jakmile svůj byznys dostal konečně po letech do oficiální roviny, dostavily se první kontroly úředníků. V prvních letech to nebylo nic příjemného. Kontroloři živnostenského úřadu se ve dveřích skladů objevovali s železnou pravidelností, mnohdy na základě zcela nesmyslných udání od konkurence. Ta velmi pozorně vnímala, že ve Zlíně se rodí projekt, který pro ně může znamenat přímé ohrožení. Pro Patrika Jokla to nebylo nic příjemného.

„Hraničilo to se šikanou. Možná to souviselo i s věkem, úředníkům a kontrolorům se asi moc nelíbilo, že firmu vede mladý kluk. Tehdy jsme samozřejmě neměli zázemí, jako máme dneska, takže jsem to nenesl úplně lehce. Ale když už jsem investoval tolik energie a času, odmítal jsem to vzdát jen kvůli kontrolám a byrokracii. Teď je vše samozřejmě jiné. Máme kvalitní právníky, jsme auditovaná firma. Kontroly asi neskončí nikdy, ale už se na nás přece jen po těch letech dívají jinak. Už sem nepřijde kontrolor mávat s protokolem o pokutě za pět set, protože byla špinavá cedule s označením provozovny,“ líčí podnikatel.

Náplň práce jeho společnosti se postupně vyvíjel. Sehnat za dobrou cenu repasované, vrácené, nebo třeba i mírně poškozené zboží, následně ho „vyšlechtit“, opravit a nabídnout lidem ke koupi. Díky propracované logistice dneska firma nakupuje takové zboží v celé Evropě. Portfolio se stále rozrůstá. Ledničky, myčky, pračky, kuchyňské roboty, veškerá myslitelná elektronika, ale také třeba miliony kusů oblečení, to všechno Joklova firma dokáže zpracovat, přetřídit, opravit a prodat.

„Jsme schopni vzít všechno, snad kromě aut nebo velkých strojů. Právě ve shánění zboží spočívala hlavní část mé práce v prvních letech fungování. Samozřejmě současně se zajišťováním chodu, firemní kultury a logistiky. Nabírali jsme další techniky na servis, řešili kvalitní zákaznickou podporu. Pořád jsme museli hledat nová místa a sklady, protože jsme se permanentně rozrůstali. Ve Svitu jsme se stěhovali několikrát,“ směje se Patrik Jokl.

Dnes už jeho podnik nabízí kompletní servis. Příjmy se zvýšily také díky spolupráci s velkými firmami, kterým ve Zlíně zajišťuje servis, reklamace nebo operace s vráceným zbožím.

IPRICE RECARE v tomto „vratkovém“ byznysu přerostla veškerou konkurenci. Je exkluzivním partnerem Amazonu na zpracování vráceného zboží v Česku, je výhradním partnerem pro tři velké evropské obchodní řetězce i pro největší české prodejce bílé techniky a elektroniky. Prodávat dokáže prakticky do celého světa. Zákazníky a partnery má Joklova společnost v desítkách zemí, mimo jiné třeba na Ukrajině, v Dubaji, Kongu, Zimbabwe i v dalších zemích Afriky. Výjimkou je Rusko, s touto zemí po začátku invaze ruské armády na Ukrajinu Patrik Jokl veškeré kontakty přerušil.

Konkurence se podnikatel nebojí. „Spousta lidí se nás snaží kopírovat, ale reálně je to velmi složité a nákladné. Myslí se, že nakoupí pár palet, zboží přeprodají a koupí si ze zisku jachtu. Tak snadné to ale není. My jsme v posledních letech urazili velký kus cesty. Máme logistické a evidenční systémy za miliony, moderní regály, kvalitní techniky, manipulační techniku. Pořád se snažíme maximálně investovat a digitalizujeme. Proto je pro kohokoliv obtížné nás kopírovat,“ říká Jokl.

V pětadvaceti letech se navzdory všemu výše uvedenému za bohatého nebo výjimečného podnikatele rozhodně nepovažuje. „Všechno investujeme zpět do firmy. Já nejsem typ, který by si chtěl úspěch dokazovat tím, že si koupím vilu nebo porsche. Neplácám se po rameni, nepředvádím se. Moc dobře si uvědomuju, že mohou přijít horší časy. Že přijdou komplikace. Že je potřeba být pořád ve střehu, je nutné firmu dál posouvat. I proto se firmě pořád věnuju na denní bázi, i když už tady samozřejmě mám najatý management, se kterým vše konzultuju.“

Svůj byznys se snaží Patrik Jokl rozšířit a také diverzifikovat. Vznikl tak nový úspěšný projekt prodeje nového zboží, nádobí a malých spotřebičů značky Royalty Line. Objem prodeje Joklových obchodníků záhy předstihl prodeje oficiálního distributora této značky. Postupně se přidaly další renomované značky (Bergner, MasterPro a United Colors of Benetton Home - pozn. red), které nyní zlínská firma prodává.

Pořád ještě v počátcích je další nová „divize“ vlastní značky, kterou zlínský podnikatel pojmenoval Patricca.

Se svým týmem Patrik Jokl dva roky vyvíjel unikátní elektrospotřebiče. Vlajkovou lodí Pattriccy je originální multifunkční kuchyňský robot této značky. „Díky našim zkušenostem dobře víme, proč lidé takové spotřebiče vracejí, kde jsou poruchové, kde mají slabá místa. Toto všechno jsme u značky Patricca zohlednili. Nabízíme tak absolutní kvalitu za nesrovnatelně nižší cenu v porovnání s konkurencí,“ uvádí podnikatel.

Je si vědom toho, že příští měsíce budou pro všechny podnikatele s ohledem na rostoucí ceny energií i komplikovanou situaci v Evropě v souvislosti s ruskou agresí, složité.

„Všechny predikce jsou dost na vodě. Takže jsme opatrní, žádné velké cíle si nedáváme. Všechny naše současné projekty jsou docela stabilní, to ale nemusí platit pořád. Reagujeme na aktuální situaci. Máme nastavené nějaké plány, ale stát se může cokoliv. Naší dlouhodobou metou je být mezi top pěti značkami domácích spotřebičů na tuzemském trhu,“ uzavřel Patrik Jokl.

Patrik Jokl

  • Narodil se v květnu 1996.
  • Je svobodný, bezdětný.
  • Firmu IPRICE RECARE založil v květnu roku 2016.
  • Z původní firmy na prodej poškozeného a vráceného zboží vybudoval společnost komplexně se zabývající zpracováním vratek, opravou elektroniky a distribuci nového zboží.
  • Obrat firmy přesahuje hranici tři sta milionů korun.
  • Ve volném čase rád vaří, jezdí na kole.