​Olomoucký arcibiskup Jan Graubner jednal s hejtmanem Radimem Holišem

Bodem číslo jedna byla spolupráce Zlínského kraje a církve na organizaci oslav státního svátku Dne slovanských věrozvěstů, která se každoročně koná začátkem července na Velehradě. „Bude pro mě velkou ctí se postavit vedle pana arcibiskupa Graubnera a milerád už v tuto chvíli přislíbím záštitu a účast na této akci,“ uvedl hejtman Radim Holiš.

Během schůzky se jednalo také o společné péči o Podzámeckou zahradu v Kroměříži. Zlínský kraj se k ní zavázal společně s Arcibiskupstvím olomouckým a městem Kroměříž vloni v červenci. Všechny tři strany tehdy podepsaly společné memorandum. „Vítám, že v tom nejsme sami, a že je zde snaha vytvořit s církví a městem Kroměříž společenství, které bude o Podzámeckou zahradu pečovat. Konkrétní podpora Zlínského kraje bude předmětem dalšího jednání, a to přímo v Kroměříži, kde řešíme ještě další majetkové záležitosti,“ podotkl hejtman.

Dalším z témat, které oba pohlaváři probrali, jsou nadcházející oslavy 100 let od jmenování Antonína Cyrila Stojana olomouckým arcibiskupem a 170. výročí od jeho narození. „Chtěli bychom lidi povzbudit k tomu, aby si vážili našich dějin, a stejně jako v loňském roce bychom také chtěli poděkovat všem, kteří stojí v první linii a pomáhají v boji s koronavirem,“ řekl mimo jiné olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Kdo byl Antonín Cyril Stojan?

Antonín Stojan (jméno Cyril je biřmovací) se narodil 22. května 1851 v malé vesničce Beňov nedaleko Přerova.

V letech 1872-1876 vystudoval teologii v Olomouci. Poté působil jako kněz v nejrůznějších koutech střední a severní Moravy.

Vedle svých kněžských povinností vyvíjel organizátorskou činnost na podporu náboženského života, zakládal knihovny a pořádal sbírky na podporu poutních míst Svatého Hostýna a Velehradu. Právě jeho zásluhou bylo obnovení zanedbané baziliky na Svatém Hostýně i založení tradice unionistických kongresů na Velehradě.

V roce 1896 byl promován na doktora teologie. V roce 1908 byl jmenován proboštem kolegiální kapituly v Kroměříži a během I. světové války se stal sídelním kanovníkem olomoucké kapituly.

Jeho aktivita jej nakonec vedla i do politiky. Od roku 1897 s kratšími přestávkami působil jako poslanec Říšské rady i jako poslanec zemského sněmu za Křesťansko-národní stranu. Po vzniku Československé republiky byl v listopadu 1918 zvolen poslancem Národního shromáždění Československé republiky. Byl u zrodu Československé strany lidové a v roce 1920 byl za tuto stranu zvolen senátorem Československé republiky.

V září 1920 byl Stojan zvolen správcem diecéze do doby jmenování nového arcibiskupa. Při jednáních mezi státem a papežským stolcem se Antonín Cyril Stojan stal 11. ledna 1921 jmenován olomouckým arcibiskupem.

Protože však nikdy neměl zvlášť pevné zdraví a v době svého jmenování byl již starším člověkem, došlo v říjnu 1922 k jeho naprostému vyčerpání a první mozkové příhodě. Po rekonvalescenci se znovu snažil plnit své povinnosti, v květnu následujícího roku jej však postihl druhý záchvat mozkové mrtvice. Umírá 29. září 1923 ve své olomoucké rezidenci a je pohřben na Velehradě.

Arcibiskup Stojan, lidově přezdívaný jako Tatíček Stojan, je na Moravě dodnes velice uctíván a probíhá proces jeho blahořečení. V červnu 2016 podepsal papež František dekret o jeho heroických ctnostech. Jeho životním krédem bylo „Mám, co jsem dal druhým“. Na jeho počest byla pojmenována celá řada ústavů, spolků, organizací a míst, např. Stojanovo gymnázium a Stojanovo nádvoří na Velehradě, Stojanova kolej v Olomouci, Stojanovo náměstí v Kroměříži a Stojanovo náměstí v Ostravě. Ulice Stojanova se dále nachází v Brně, Opavě, Příboře, Starém Městě, Uherském Hradišti, Veselí nad Moravou a Znojmě; ulice Dr. Stojana v Hulíně a Otrokovicích; ulice Dr. A. Stojana v Horní Moštěnici. (zdroj: www.ado.cz a wikipedie)