Nejnovější zprávy: Žena z Luhačovic zneužila partnerovu důvěru. Z účtu mu vysála 800 tisíc Gulášfest 2025 ve Valmezu: Tři dny gulášů, hudby a letní pohody

Kultura

Od fanouška po šéfa festivalů. Jan Svoboda dnes stojí za čtyřmi velkými hudebními akcemi

NEJPRVE SE ŘADIL K VELKÝM FESTIVALOVÝM NADŠENCŮM, ZA HUDEBNÍMI ZÁŽITKY SE VYDÁVAL PO CELÉ EVROPĚ, AŽ SI JEDNOHO DNE ZALOŽIL VLASTNÍ FESTIVAL. A NEZŮSTAL U JEDNOHO. V SOUČASNÉ DOBĚ JAN SVOBODA ŠÉFUJE HNED ČTYŘEM VELKÝM HUDEBNÍM PŘEHLÍDKÁM.


Autor: Petr Klapper a archiv agentury Jackie Pro

Tři z festivalů Jana Svobody se postupem let vypracovaly mezi moravskou špičku a mají je v hledáčku nejenom přední česko-slovenští interpreti, ten nejnovější, čtvrtý, si prožije svou premiéru na konci května.

„Snažíme se, aby každý z našich festivalů, na kterém pracujeme, měl jasně rozpoznatelnou tvář, nicméně musím přiznat, že je to stále složitější úkol. Co se muziky týče, tam určitou odlišnost od ostatních akcí najdeme, ovšem věřím, že naší silnou stránkou můžou být i další služby pro návštěvníky,“ zamýšlí se během rozhovoru zlínský patriot, kterému už brzy naplno odstartuje další perná letní sezona.

Do začátku festivalové sezony zbývá necelý měsíc (rozhovor vznikl pro květnové tištěné vydání magazínu Patriot). Jaká máš očekávání ještě před tím, než se naplno rozjede?

Přiznávám, že jsem nepatrně napjatý, nicméně tajně doufám, že letošní festivalová sezona bude skvělá. Věřím, že tentokrát nám vyjde počasí, protože loni bylo poměrně nevyzpytatelné a pršelo nám na každé akci, nemluvě o tom, že areál na Slavnostech v Břeclavi jsme museli dokonce evakuovat. Tato zkušenost mě ale jednoznačně utvrdila v tom, že mám kolem sebe dobrý tým, který dokáže fungovat za každé situace.

Jak početný tým agentura Jackie Pro čítá?

V koordinačním týmu je stabilně pět lidí, avšak postupně se rozrůstáme podle toho, v jaké fázi roku se momentálně nacházíme. To znamená, že pokud se mě na stejnou otázku zeptáš týden před festivalem, odpovím, že už je nás třicet a na akci samotné se jedná o skupinu klidně až sta lidí, zahrneme-li do ní i veškeré brigádníky.

Pojďme si jednotlivé festivaly, které máš na starost, představit. A začneme u nás v kraji, na otrokovickém Lážo Plážo Festu. V čem spočívá jeho síla?

Ve Štěrkáči, který ti umožní se mezi koncerty okoupat, a v lidech, kteří tento festival tvoří, stejně jako v lidech, kteří na tento festival chodí. Lážo Plážo Fest je vždycky mimořádně uvolněný, a to jak před pódiem, tak i v backstagi, což je něco mimořádného a neopakovatelného. Možná je to způsobeno i tím, že po celém tom pracovním náporu je to vždycky náš poslední festival, a tak si ho užíváme, co to jenom jde.

Pak tu máme další silné moravské hráče, a sice Slavnosti Olomouc a Slavnosti Břeclav. Čím jsou tyto akce charakteristické?

Určitě místem, na kterém se konají. Prvně jmenovaná akce probíhá na olomoucké Korunní pevnůstce, ta druhá pro změnu přímo pod břeclavským zámkem. Jsou to opravdu nádherné lokality, které pak mají jedno krásné pojítko, a tím je dráha – na oba festivaly se člověk pohodlně dostane vlakem. Ostatně taky na otrokovické Lážo Plážo jede vlak, takže všechny tři akce se můžou pochlubit touto jednoznačnou výhodou.

Paradoxní je, že jsi Zlíňák, festivaly pořádáš dlouhé roky, ale na domácí půdě se poprvé řádně představíš až letos s čerstvým přírůstkem do vaší festivalové rodiny, kterým je Banger konaný na louce u Baťovy vily. Čím to je? Chybí ti ve Zlíně patřičná lokalita?

Ano, ve Zlíně zatím žádný vhodný prostor pro velký festival nevidím, stejně jako nevidím dostačující místo pro jakýkoliv sólo koncert. Pro mě osobně je tohle téma extrémně palčivé a věř, že by vydalo na samostatný rozhovor, u kterého by však měly být i další osobnosti z města a kraje, které se kulturou zabývají.

Mimochodem, festivaly v Otrokovicích, Olomouci i Břeclavi jsou zaměřené převážně na pop-rockovou scénu, avšak Banger se ubírá směrem k rapu a hiphopu. Je ti tento žánr blízký?

Předem musím říct, že bych nechtěl, aby naše agentura usnula v devadesátých letech, naopak, chci, abychom šli neustále dopředu. Pokud budeme dělat věci pořád stejně a neustále dokola, žádný progres nenastane. Snažíme se hledět před sebe, vnímat, co se kolem nás děje a na všechny dané skutečnosti reagovat. Zároveň pak dodávám, že rap mi je blízký, na rapové scéně jsou jména, která mě vždycky fascinovala a fascinovat budou, proto když jsme si mohli takhle zaměřenou akci ve Zlíně vyzkoušet, rozhodně jsem neváhal. Ostatně, co si budeme povídat, rap je v současnosti nejposlouchanější žánr u nás, možná i na světě, takže kdy jindy to odstartovat než teď…

Tak mě napadá, zda nejsou čtyři festivaly na jednu agenturu až příliš.

Neměly by být, pokud je agentura stabilní a nehraje takzvanou one man show, rozuměj – pokud není pouze o jednom člověku, což jsem nikdy nechtěl. Snažíme se, aby veškeré stěžejní úkoly byly rozprostřeny mezi několik lidí, kteří pak ve výsledku danou akci tvoří. Každý z našich festivalů má kupříkladu svého lídra, co se marketingu, dramaturgie nebo designu týče, a věřím, že je to znát.

Vybavíš si moment, kdy se to v tobě zlomilo a řekl sis, že uspořádáš svůj vlastní festival?

Ono se to celé vyklubalo z jakési řekněme až fanouškovské nadšenosti, když jsem objížděl nejrůznější akce napříč Evropou. Projezdil jsem Německo, Španělsko, Srbsko, Slovensko i Maďarsko, kde se podle mého názoru konají klíčové festivaly, které určují směr, a jednoho dne mě zkrátka napadlo, že by bylo dobré něco podobného zkusit.

Dokážeš říct, jak se pozná dobrý festivalový šéf?

To je těžká otázka. Myslím, že jeden z nejlepších v oboru je kupříkladu Michal Thomes, který šéfuje věhlasnému Rock for People, nejenom z toho důvodu, že dává lidem, s nimiž spolupracuje, obrovskou míru svobody v tom, co pro festival dělají.

Můžeš ve stručnosti přiblížit, co všechno máš v rámci své profese na starost? Co všechno festivalový šéf dělá?

Každý šéf to má pravděpodobně trošku jinak, nicméně co se naší agentury týče, tak já osobně dohlížím primárně na dramaturgii, respektive booking, takže musím obsadit festivaly tak, aby byly zajímavé pro široké spektrum návštěvníků. Dále pak řeším méně záživné, nicméně podstatné záležitosti, a sice ekonomickou stránku akcí a taky komunikuji s partnery. Na tomto místě však musím zmínit svého kolegu Vojtu, který je naprosto klíčovou osobou, protože má na starosti produkci a v podstatě ručí za celý chod daného festivalu. Bez něj by neproběhlo nic.

Jak máš nastavené dramaturgické oko? Přece jen, zásoba kvalitních kapel není bezedná a věřím, že není jednoduché každoročně poskládat zajímavý program.

Do festivalového programu nikdy nepromítám svůj osobní zájem, respektive své představy o tom, jak by měl ideální line-up vypadat. Stejně tak jsem během let zjistil, že kombinace, které na první pohled vypadají dobře, ve výsledku nemusí fungovat. Vybírám jména, která se hodí k dané akci – jsou interpreti, kteří by mohli být headlinery v Břeclavi, ale určitě by se nehodili na Lážo a zase naopak. A taky vybírám kapely, které jsou zrovna aktuální a v kondici, viz Vypsaná fiXa, která je momentálně v životní formě. Určitě bych nechtěl ustrnout. Věřím, že se mi bude neustále dařit hledat nové a nové cesty, jak na to.

Koneckonců v Otrokovicích na Lážo Plážo Festu sis vyzkoušel i model zahraničních kapel. U Štěrkáče v minulosti zahráli švédští Royal Republic a britští The Hara. Jak zpětně tento krok hodnotíš?

Má to dvě roviny. Z pohledu ekonomického to úplně dobrý krok nebyl, ale s tím jsme do toho šli. Z pohledu dramaturgického to naopak byla paráda, protože se nám podařilo přivést neokoukané kapely, které dokázaly potěšit nespočet hudebních fanoušků. O kapelu Royal Republic jsem stál moc, kluci odehráli neskutečný koncert a dá se říct, že se mi splnil jeden z velkých snů. Co se kapely The Hara týče, to byla naprostá pecka, která Štěrkáč téměř zbourala. Rozhodně bych chtěl na festivalech víc zahraničních interpretů a určitě se za hranice zase budeme dívat. Důležité je, abychom našli optimální kapely, které zapadnou do celkového formátu, který máme nastolený.

Existuje řada festivalů, které sází na to, že jsou zadarmo. Jak se na to díváš ty?

Já si nemyslím, že jsou zadarmo, ve finále je vždycky někdo zaplatí. Podle mého názoru akce bez vstupného kazí trh a pokud je města nebo stát chtějí dělat, oukej, ať je dělají, ale v tom případě pak postrádá smysl práce nás všech, kteří pořádáme festivaly se vstupným a jdeme takzvaně s kůží na trh.

Na který z ročníků ať už jakéhokoliv z vašich festivalů vzpomínáš nejraději?

Velmi rád vzpomínám na sobotu 11. června 2022, na první pocovidové Slavnosti Břeclav, kdy jsme někdy okolo desáté hodiny ranní seděli v areálu a absolutně netušili, jak nadcházející den proběhne. Potýkali jsme se s určitými technickými problémy, do toho nám zavolala kapela Polemic, že nemůže dorazit, takže jsme k tomu všemu řešili rychlý záskok, a situace opravdu nevypadala dobře. Z ničeho nic ale dění nabralo správný směr, stalo se něco nepojmenovatelného a druhý festivalový den získal neskutečný tah. Mezi lidmi i v zákulisí panovala neuvěřitelná energie, koncerty odsýpaly a já jsem si uvědomil, že právě pro tyto vzácné okamžiky to všechno děláme. Nakonec proběhl nejúspěšnější ročník v rámci celé dosavadní historie naší agentury, který zatím žádný jiný nepřekonal.

Jak náročné je v těžkých chvílích zůstat v klidu a nepřenášet na lidi z týmu nervozitu, vztek, zmar a další nechtěné emoce?

Myslím, že za žádných okolností nemá cenu šířit paniku a přinášet jakékoliv nevhodné rady. Pokud je festival dobře nachystaný dopředu, pak by měl fungovat i beze mě. Všeobecně jsem člověk, který je hodně dynamický, avšak z nějakého důvodu jsem ve zmíněných nesnadných situacích relativně klidný. A zase jsme u toho – moc dobře vím, koho kolem sebe mám a že se na všechny lidi z týmu můžu maximálně spolehnout, což mi dává pocit jakési jistoty.

Pojďme čtenáře pozvat na vaše festivaly. A začněme opět u Lážo Plážo Festu. Na kterého z účinkujících se těšíš nejvíc?

Rozhodně na Sofiana Medjmedje, kterého se nám na festival dlouho nedařilo dostat a letos konečně přijede, navíc ve své vrcholné formě. Poprvé budou na „Lážu“ také Kryštof, Jelen, Trautenberk, Tři sestry slavící čtyřicet let, nemluvě o navrátilcích jako jsou kupříkladu Rybičky 48 nebo MIG 21. Spojení muziky, koupačky a dobrého gastra je prostě kombinace, kterou člověk musí zažít.

A já věřím, že pozadu nezůstane ani Olomouc s Břeclaví. Jaké budou letošní Slavnosti ve zmíněných městech?

Slavnosti Břeclav mají historicky nejsilnější line-up, na dvou pódiích bude skutečně našlapaný program, v rámci něhož bude oslavovat hned celá řada kapel. Mimo jiné se u břeclavského zámku představí po mnoha letech Dymytry, kteří v čele s Václavem Noidem Bártou zažívají obrovský vzestup. Zmínit musím i tamní nabídku více jak třiceti druhů piv a fakt našlapanou gastro zónu, která může s klidem konkurovat gastro festivalům široko daleko. A Slavnosti Olomouc? Těm vždycky vévodí vibe města, ke kterému když se přidají koncerty kapel Harlej, Vypsaná fiXa, Tři sestry nebo Rybičky 48, tak je vymalováno.

A poslední akcí „do party“ je Banger.

Na tento zcela nový festival se mohou těšit nejen všichni milovníci rapu. Přímo v centru města Zlína, v parku naproti Baťovy vily se 24. května představí jména jako Yzomandias, PTK, Rytmus, Rohony, Gleb, Grey256 nebo Pam Rabbit. Doufám, že to bude Banger, na který se bude dlouho vzpomínat!


LETNÍ FESTIVALY JANA SVOBODY

  • Zlín – Banger
  • Olomouc – Slavnosti Olomouc
  • Břeclav – Slavnosti Břeclav
  • Otrokovice – Lážo Plážo Fest